Háčky investic, úvěrů a pojistek aneb ošemetné finanční produkty vesměs pro důvěřivé boháče:

Věšet důvěřivým lidem bulíky na nos suverénním vykreslováním vábivé budoucnosti a ledabyle tak lákat do svěření svých těžce vydřených peněz pochybnému podniku čistě za účelem vlastního obohacení z nich utrženého v přítomnosti, svede kdejaký hladový, mírně psychopatický pablb. No o jejím skutečném nastání aby si pak nechali pouze zdát v růžovo-mokrých snech...

Pak jde ale též o to, aby vše šlo, jak má jít. Hlavně aby se nad námi slibované slitovalo a v pravý čas naplnilo do posledního puntíku, aniž by se v průběhu trvání vzniklého závazku něco zvrtlo. Osobní zkušenost vedoucí k mírné zapšklosti až zhrzenosti a zcela jistě i dlouhodobé statistiky však hovoří o veskrze opačném trendu požehnaně plodném na nemilá překvapení. Ostatně se není velice čemu divit, lidé dneska rádi zapomínají, co bylo ten den dopoledne a pod pořádnou kontrolou nemají pomalu ani vlastní život. Jaká bláhovost potom vede k tomu, že do jejich rukou svěří druzí ten svůj, že uvěří, že mu o něho dokáží postarat, zkvalitnit ho, to "sedlácký" rozum nebere. Nenese snad on sám zodpovědnost na vlastní osud, že ji s takovou vstřícností posouvá dál? Stačí zahrát menší divadélko, oháknout se na slušňáka, nahodit americký úsměv, vyslat ze svých úst do světa několik převzatých "plků", ukázat pár na nedávném školení narychlo pochycených "fíglů", tvářit se přitom velezkušeně, přesvědčivě a pokud možno i vznešeně, vzbudit tak dojem velkého přeborníka, všeuměla a kapacity, jakože je to celé "no problem, naprostá hračka a totální tutovka" ala "jo tak ten je jinde, kdo jiný, když ne on?!" a už se to sype...



No aby pak trpělivě odložený kapitál do produktu sloužícímu k jeho k zhodnocení dostáhl očekávaného výnosu... Aby pojistka, kterou si člověk platí jak mourovatý, zplna vykryla vzniklé škody a rentovala tak ztrátu vzniklou po škodné události, aby k té vůbec kdy došlo, teda snad se tak nestane, ale tak pro jistotu, víte co... Aby si nevinně podbízený úvěrový produkt zachoval své atraktivní vzezření, nezačal náhle propadat sklonům nápadného zhnusování chudákovi dlužníkovi nebetyčným zdražováním úrokové sazby, nebo narážením vražedných pokut, a nevrostl na své ceně tempem, kterému mu by ze závěsu vykuleně přihlíželi i pohonné hmoty právě si dopřávající rekordní výkrmnou kůru...

Aby se všechny tyto služební výdobytky skálopevně a neprůstřelně plnili svoji funkci, dalo se na ně spolehnout ve všech časech, za všech myslitelných okolností, to ani náhodou. Zboří se mnohdy sami od sebe, nebo jen co do nich foukne lehký větřík, a s nimi i veškeré vyřčené bludy. Místo masivní robustnosti, o kterou by se dalo pořádně přít, nenabízejí víc než vachrlatou křehkost. Tak proč je taháme do svých životů, když nám v nich dělají akorát zbytečné zmatky?

Pouze raritní počet závazků vzniklých uzavřením investičních pobídek vydrží celé své trvání vydávat slíbené CINK bez zkrušujícího OUVEJ. Málokterá pojistka se nezačne časem vymlouvat a svádět neplnění na nesplnění smluvních podmínek. A ukažte na dlouhodobější úvěr, který si stoprocentně zachová svůj "ksicht", než ho stihnete doplatit...

Všechno podléhá změně a čím míň vlastního vhledu, kontroly nad tím máme, čím víc závislosti na druhých, tím často hůř.

Ve většině případů se z nich zčistajasna s oblibou klubou „kecy v kleci, skutek utek, náhlý zásek, výzva k čekej.cz, výmluvné a nevinné kecy typu nastala katastrofa, kterou nikdo nečekal, pracovník se dopustil chyby, hold riziko investování, dalo se to čekat, byl jste varován, já nic já muzikant, anebo přímo, vztyčený prostředník, vyplazený jazyk, slehlá zem, děkujeme, odejděte a spousta aut, nemovitostí a starožitností ve vlastnictví druhé strany“.

Hlavně že chudák člověk tam protekl velkou část svého jmění, teď je sám málem na mizině, může líbat chodidla štěstěně, když ještě kdy něco zahlédne ze svého vkladu, natož podaří-li se mu vydolovat ho nazpět celý. A to toho pro jeho nabytí musel v čase obětovat takový „nesmysl“… Místo toho, aby se k tomu poradce, který se doteď tvářil jako stvořitel universu, jehož plkání důvěřivě poslechl a tím mu dal vydělat nemalý peníz, postavil zodpovědně, a měl se k (alespoň k částečnému) k narovnání vzniklých škod (výplatou byť jen poloviny předem „garantovaného“, konečného výnosu), se najednou vykrucuje jak užovka, „ksichtí“ jako nevinné pískle, nebo se dál posměšně kření a promenáduje, jakoby se nechumelilo, hlavně že nikdo za nic nenese žádnou zodpovědnost…

To aby se pak ještě tloukl do sám do svého čela, neb na násilí páchané na druhých nemá právo, a jen uslintával při představách všech těch radostí, jež si za ty peníze mohl udělat, a zhruba o plynovod lepších úložkách, které se mu tehdy naskýtali.

I kdyby to jen strčil (ne zakopal) do půdy a nechal ležet ladem, byl by na tom po jejím momentálním rozprodeji dvakrát líp, než předtím. A to, posuďte sami, by byla naprosto bezstarostná záležitost… Teď je na tom cca tak, jako by se onehdy na investičním kalkulátoru nechtěně pře-klikl a na původní uskladňované bohatství vynásobil nulou. Nebo ho prostě dobročinně rozdal, vyhodil do vložky (krbové), nebo pološíleně zřekl…

No co, pozdě bycha honit, pro příště bude aspoň moudřejší, chladnokrevnější a minimálně se nedá tak snadno oklamat. Teda možná.“ Zkuste být i Vy, bez ohledu na lákavost naskytnuté příležitosti, byť chápeme, že ponaučit se z cizí zkušenosti bez špetky vlastní je z hlediska přirozeného nastavení naší soustavy náročné. Hold dokud se v tom člověk poctivě nevymáchá, tak prostě kolikrát neví, ani nemůže. Nebylo by to fér, asi…

Investice, pojistky, úvěry, všude je to stejné. Ve velkém se slibují velké výhody, o nichž se máte přesvědčit ve svých nadcházejících dnech. Tak často vám je spíš pošlapou a udělají z nich menší očistec, až to ani pěkné není. Uložené peníze mizí jako z kapes na kolotoči, pojistka užitečná asi jak zadokolka na sněhu a dluh dělající z už tak dost chudého člověka ještě daleko chudšího, kolikrát signifikantněji samotná hyperinflace…

To je všude samého maštění, že je člověk celý umaštěný, než narazí na něco skutečně smysluplného a přínosného. Slušného a tak i důvěryhodného partnera postrádajícího prvky patrného podvodnictví aby se vážně nahledal a mezi každým jedním kusem cca stokrát popálil. Dokonce i na doporučení kolikrát dostane kontakt na takového exota, že by vynikl i v politice, či zpravodajství...

Už je to celé s námi tak dlouho, že se člověk přestal zamýšlet nad tím, kdy že se to vlastně vyrojilo, slavnostně vyneslo na světlo světa, či komu kdy přinášelo užitek. Ale dokud to někomu vynáší, přece není důvod, aby se to z něho sprovodilo…

Existují nějaké dobré, obecně platné rady na závěr, které bychom bezplatně věnovali našim věrným čtenářům a zároveň se pod ně v pohodě podepsali? 

Snad jen konstatování skutečnosti, že my nemáme na placení ptákovin, které jsou navíc v cizím hnízdě zcela mimo naši kontrolu zavěšené převážně na doufání, volné peníze, na nějaké záruky „coby kdyby“ jsme nikdy moc nebyli, a zadlužovat se jali leda na bydlení, jinak „nemáš na to, běž se houpat, jak za starých, v mnohém dobrých časů“, a tak tím to pro nás hasne. Hrát si tady na nějaké záruky a jistoty můžeme do bodu, než zjistíme, že velice žádné krom samotného skonu neexistují. Všechno je to, jako vždy, pouze business, kdyby se jim to nerentovalo, tak to nedělají. Nikdo netvrdí, že to tím pádem musí být zákonitě neužitečné ve všech myslitelných případech, jen je potřeba přistupovat k tomu s rozmyslem a využívat těchto služeb po důsledném zvážení všech "pro i proti".

Je-li to možné, nenechat se strhnout davem a úplně se bez nich obejít. Moc se nezadlužovat, moc se nepojišťovat, moc nesvěřovat. Najít si svůj obor, který vás zajímá, baví, v něm si najíst vlastní příležitosti, k výdělku, rentabilnímu uložení peněz a tím zajištění do budoucna jak pro případ nečekané rány, zkrátka náhlé peněžní potřeby. Zabijete tak tři mouchy jednou ranou, navíc získáte daleko náročnější, ojedinělejší a tak pravděpodobně i ziskovější a bezpečnější úložku bez nutnosti spoléhat se na tyto "zázračné" zabezpečovače, bytostně záviset na dosti vachrlaté noze. Každý si tuze rád vezme vaše prachy do správy, málokdo se k tomu postaví jako skutečně zodpovědná hospodář, který Vás nepodělá, ať už úmyslně, nebo nechtěně, ve finále je to docela jedno. Prostě není, nemá, nedá = nemáte. Jinak každý ať si samozřejmě dělá, co sám pováží za nejlepší, kuchtí podle vlastního receptu, no potom ať nevyplakává, neplive na druhé, ani se otráveně nepohupuje na verandě…

Raději pořádně makejme, abychom měli nadbytek, ten si sami ukládejme, ať máme z čeho čerpat v případě "nouze" a na revoluční finanční produkty můžeme tím pádem s klidem zanevřít. Stejně povětšinou slouží akorát k obohacení druhých, jejich výrobců a prodejců, a to na úkor koho jiného, než nás samotných, našeho vlastního ožebračení. Tak k čemu nám jsou, ať se hodí rybám, jdou rovnou k šípku a cpou si ty kecy do naivky, který jim ještě věří... Hlavně si musí pospíšit, protože úžina těch, kteří se nechají snadno zpracovat, ošálit, obelstít, se neustále zužuje... Ta s podvodníky se naopak den za dnem rozšafně rozšiřuje, už před kovidem jich bylo habaděj, no teď se situace ještě zhoršuje. No hlavně s láskou, každý se musí nějak uživit, každý se chce mít dobře. Nejenom Vy. Což ale neznamená, že ho zrovna vy taky musíte nedobrovolně nakrmit svým naletěním a ochuzením. Naopak byste měli dělat první poslední, aby se tak v žádném případě nestalo. A taky hlavně klid, jestli toto množení s postupem času někdo vyřeší, tak je to sám trh s dopomocí jurisdikčního systému.

Ale obávám se, že pokud to nadále půjde stávajícím "krizovým" směrem "z průseru do průseru", nebude vznikat dostatek příležitostí k dosažení důstojných výdělků dostupných co nejširší škále lidem a to za neustále se snižující náročnosti úměrné jejich schopnostem, a to zejména těm nastupujícím, protože dosluhující už si buďto nahrabali, nebo se o ně mladí postarají, případně stát v případě jejich nevděku, anebo bezdětnosti... Naopak bude pokračovat tempo jejich razantního úbytku na způsob likvidace hřišťátek k hraní si dospělých hru na peněžní "honění a schovku" vyburcované rapidním růstem pořizovaného zboží, bylo by s podivením, kdyby se to obešlo bez vydávání bezpočtu zatykačů, přeplňování vězeňských zařízení, kvapného realizování jejich rozšiřování a výstavby nových projektů a čenichání po možnostech jejich smysluplného uplatňování. Nebo bez potom "mírně morbidního" podobného počínaní si s pohřebišti...

Taky si ve vlastním zájmu zkuste zachovat chladnou hlavu i krev, nepropadat tak panice, davové psychóze, nejednat v afektu, nespoléhat zaslepeně na "důvěrné" známosti, nedávat bezmezně na kladná doporučení. Nádech, výdech, vezměte si pár dní na rozmyšlenou, pokládejte si otázky typu: "vážně je to nutné, není tam prostor pro "oser", existuje na všechny eventuální scénáře protilék, ochranný mechanismus?".

Definitivní rozhodnutí proveďte až po této preventivní proceduře a ke kladnému se rozhoupejte pokud možno pouze za předpokladu, že se vám podařilo eliminovat veškeré hrozící proměnné, anebo je riziko jejich nastání vykoupeno vykukujícím vývarem, který vám za to prostě stojí. Přestože víte, že výše zhodnocení většinou přímo úměrně reflektuje výši rizika, nemůžete si pomoct. Nevsázíte na to "all in", jste tak trochu "gambler" a radši si zahrajete o "miliony", než se spokojit s tou "konzervou" sotva stačící na "inflaci". Při hazardování se cítíte živí, žijete jen jednou, naplno, nahoru, dolů, nabyto, odjištěno, lets go!

Máme tam sdílet něco konkrétní?
Napište co, třeba se nám zachce.
Anketa: jaký obsah, téma, formát