Jo a pro velice činorodé, na(t)ivní střážce spravedlnosti, důležité za(o)chránce (suše konstatováno z naší profesní deformace, snad už prošlé zkušenosti, perspektivy většinově) po(z)kažených ov..bčanů svatě(ouškovitě)jších než sám papež, ať jim nemusí s vyplazeným jazykem a rudolícíma se ušima po vzoru kolegů rozdávat pokuty po večerech, parkovištích, u kostelů... vybírat nedobrovolně veřejné příspěvky na bohunelibé, ""progresivně-liberální"" bojůvky, pomáhat a chránit zájmy státu, po lidech místo toho spíš šlapat, jít, slídit (šmejdit), zaklekávat, kádrovat, (po)stíhat, kasírovat, vymáhat, schrastit, ještě více dorážet, dál ožebračovat zmrzačené, už tak durch vydojené obyvatelstvo v půlce bohoslužby z ní před hanbou prchající, bo nemající ani co (drobné prachy k hození) do kasičky, že vás nefackuje... hlavně že máte komu blafat, stálý příjem, že? Ach vy státní úředníci, ekonomičtí nevolní(otro)ci nad/národních koncernů, výzkum(zdravot/práv/finanč...)níci.. uděláte cokoli nelidského, co vám řeknou, lidské rase, svým spoluobčanům? Nějaká ta hrdost, čest, ochota (kuráž) říci ne by tam náhodou nebyla, sle(tu)p(n)ě poslouchat se musí, by nebylo na hypotéky a do fabriky "fachat" se nechce, co? By si naše práce zasloužila spíš čestné státní vyznamenání (metal) národních hrdinů za nesčetné projevy nebývalé chrabrosti, humál(č)nosti, samostatnosti, než šťáru, čili infiltrace za cílem penalizace, perzekuce... když mnohem více vysloužilé čekatele (adepty), kteří by měli mít správně přednost v řadě na vaše interakce, hony na "bývalé", ↑ zločinné čarodějnice, politické(cejní) procesy, navíc bez nutnosti následné rehabilitace, máte přece všude kolem habaděj, jen by to nejspíš byl méně (pod)placený, snadný, snad i bezpečný děj... To raději dělat na povel ze starých dobráků nové žebráky v těžké výhodě a pak velké bouráky (frajery), hlavně, že po zuby ozbrojení, vybavení moderní technikou, roky trénovaní, strýčka Sama (byť už mele z posledního a brzy ho i oficiálně vymění o poznání systematičt(pořádkumilovn)ější Chen), televizní seriály za prd...ozadím, to se to dovoluje, dělá hrdiny, skoro samo, má stádo pocit (dez/iluzi) bezpečí, komu bonzovat, volat o pomoc, podávat hlášení, trestné oznámení, je co dělat, že? Myslím se nadřízení nadřízených nadřízených nemůžou dočkat, až už budou (vás moct vystřídat) ti roboti a vám ne muset vymývat ty mozky, abyste jim sotva z 80 % slepě plnili rozkazy, se hodili do krámu. Hádám si dokážete živě představit, co to bude znamenat pro většinu z vás při zachování současného ved(l)ení? Služeb(poráž)ka. Jestli (i tady platí, že) je pán uvnitř úplně stejný typ jak jeho psi(zrůdy), tak to potěš pán Bůh i s námi, je konec. Zatím je naštěstí venčí na vodítku a pravidelně jim nasazuje náhubky... Horší jak je pustí ze řetězu, teda jestli za něma zrovna nepřestane stát, pak, bych se vůbec nedivil, kdyby z nich (z)byli už ani neštěkající, natož kousající mopsíci...

Pro Vás ostatní: zkuste se moc nenechat strašit či citově vydírat, oblbovat, ani rozmazlovat, podvolovat, coby užiteční hlupáci zneužívat k realizaci nedobrých záměrů, nedělat přílišné kompromisy na úkor či(e)st(n)ého pocitu, nezavírat před tou do nich bijící, pravdy ⇄ lži (realitu) překrucující manipulací oči, nebýt slepě poslušní posluhovači systému, převlékači kabátů, vzpomenout na pana Parsonse, jednou na to stejně "do jednoho" dojedete, až si soudruzi ve vedení umanou přitáhnout okovy, přestanete se jim líbit, vlézat do různých limitů, tabulek, o(ne)tvorů, nebo kvůli jiné, další, opět náhle a samo že i nešťastnou náhodou či třídním nepřítelem způsobené události, a když ne Vy osobně, tak vaše ratolesti či reinkarnace, určitě strašně šťastné, co jste jim tu po sobě nechali, takovou totalitu, že si bez stra(š)ně totálně (p)oddané tonality nedojdou ani na toaletu, žijící v neustálé nemoci, válce, nejistotě, kontrole, závislosti, nedostatku, nekvalitě, pravidelných přídělů a pravověrných projevů dvou minut nenávisti denně, strachu o život, nebo už ani tom ne, kdy (zvyklí na to, že) lidi kolem mizí jak zmizíkovaní, ale hlavně že době údajné nadprodukce. To snad nechcete, nebo jo? Co s tím, sám nevím, asi se jedině tužit, nebát, nezištně oběto(jebá)v(áv)at, čili riskovat jak ty prasata automat(klas)icky i s nejbližšími, případně stihnout včasně zdrhnout... no nevím, zda to má s takovou kam, šance uhnout, upřímně se obávám, že na dlouho, tak třicet let, ne, ovládají toho Víc, než se zdá, by se musela přidat, postavit na stejnou misku tuna muších nebo pár supertěžkách, aby jim taky pořádně zafučelo do ksichtů, zahřmělo nad hlavami, přimělo přehodnotit plány, ne těchto přizdisráčů. Mají fest Převahu, navrch, za zády systém a dávají nám to (svou nadřazenost, naši pod) jaksepatří najevo, sežrat. Hold jsme zaspali, nechali si ujet vlak, je nás stále víc a víc a jim k ho...uby platní. Navíc nejednotní, bez koordinace, zjemnělí, vymněklí (rozmazlení), ohleduplní, pohodlní, hod(opatr)ní, ty ty ty zlobivý chlapeček podívej na Aničku u jogurtíčků a televize vychovaní, zasekaní, ustrachaní, sobečtí, vyčuraní, čekající, že se to samo, druzí za nás, asi zatím nedostatečně zničení, bolestiví, zarputile pomstychtiví, nemající co ztratit, konkrétní představu, kdo, co je reálně ohrožuje, s tím... to nebude jen tak, jak přislíbit účast na společné akci a pak noo, nah, eeh, vííš, jáá, něco mně do toho vlezlo, mám svých starostí dost, něco lepšího na "práci", bacil, nakonec nejdu, ani ne poloviční účast... musí být jasné jak facka, hotová věc, zbožné odhodlání, srdce, žádné hodlání to zkusit, když tak zabalit... Pak se jedině separovat, žít si svůj vlastní (od)boj nebo po staru jak proléti... Doufat, že už dál dají svatý pokoj, se zrovna Vám nic nestane, nebo přidá k zdravé jádro. Jít příkladem se tomu myslím říká. Pak být jedině konformista, osoba vysoce přizpůsobivá, zase to (za)hrát na jistotu, komfort, klidně všechny světové strany a hlavně umět zavírat oči před tím bezprávím, se hluboce klanět, mít ty správné názory, měnit je na lusk(p)nutí prstu, ovladače, čas od času zapomenout na nějakou tu událost, odpustit si komentáře, spočívat v nevědomí a (udatnost) na to někoho udat, mrskat prdelí, jak druzí pí(r)skají, pro hodně z vás údajně nic nového, jo a nezapomínat, že nás sle(bo)dují, být poloprázd(pl)ná nádoba, se sebou ne spo(ko)jená, opravdová (upřímná, sama sebou, na jiné si před jinými pořád hrající, sebe měnící, přetvařující, ztrácející) a pak se divící, že přetékající balastem, je to celé nějaké divné, prázdné, nevíme, kdo jsme, co chceme, máme, čím ne/jsme, co ne/máme, prostě si to tady nějak si pře(od)žít, v napůl probuzen(citnut)ém (bdělém)/otupělém stavu, hlavně (že) absolutní averzi k riziku, strachu o tento ne/život, z nemoci... pak stejně, možná i proto před(s)časně odejít, jen se nezmoci na nic moc nadčasového, spontánního, odvážného. Přitom motiva(ovlivňova/ada)telní cukr či bičem, vydíratelní, uplat(n)itelní jak politici, pocity, nepocity.

Jo a trochu té konspirace, pro propagandisty: víte, (že) i do zblbnutí opakovaná lež či informace schválně ochuze(zkresle)ná o mnohém vypovídajícím B, je pořád jenom lež, dezinformace, manipulace, má krátké nohy, daleko s ní nedojdete a ten, kdo se dopouští nesprávné interpretace, by měl být správně (po zásluze) odsouzený k samotce, nuceným pracím, co třeba na Sibiři, zániku? Pravda, utvrzuje v ni (televizi, jiné média s tím správným názor(arativ)em a ty vaše za moc nestojící, s účinkem se zatím míjející spartakiádní cvičení, smuteční ceremonie, piety s cílem demilitarizace a transkripce civilistů - translate: žádná slavná budoucnost a a(na)rcha(ist)ická (tajná) transakce informace nás ještě dlouho nečeká, trans, sankce, slave, sláva...) stále ještě věřící, často souč(hl)asně měnící názory jak programy, i když "nechápeme", jak jim můžou po těch letech do očí bijícího balamutění, věšení bulíků na a vodění za nos pořád ještě věřit, ale tak snad aspoň řídnoucí, provádění vašich (proti)opatření (ve skutečnosti totalitních manýrů, čistek, zločinů proti lidskosti jak vyšitých ve finále sloužících jen k dosahování mocenských cílů motivujících jednotlivé aktéry na úrovni jednotlivců, firem, států, jinak primárně nadnárodní) tak (za bouřlivého skandování) kvitující (pod)množinu obyvatel, což vám stačí a vůbec, co vás vlastně po nich, stejně je zas v moment, kdy se bude lámat chleba, promoříte do morku kostí pro jistotu celoplošně všechny, ať mají svých starostí se vstáním z postele dost a od nich tím pádem na centrále aspoň pár týdnů, po těch starších (moudřejších, ne tvárnějších, produktivnějších, celkově postradatelnějších, nejen důchodový systém jen zatěžujících a navíc vám kazících mládež svým starým, dobrým, zdravým uvažováním, za zásluhy, odměnu, ty dekády sužování) při troše štěstí, smůly napořád (těm přeživším čekatelům ho hold hodláte oddálit), aby si mohla nerušeně podělat všechno, co potřebuje, co? Předhodí jim tam pár svých ocasů, ať to vypadá demokraticky, co půjde, volby, zákony, si pošmelí v zákulisí, seniorátu... Škoda, že ho nedá i nám, musí v těžké Přesile tvrdě zakročit proti neposlušným, naštěstí spolu nespolupracujícím sviním, dezinformátorům, kteří jí do toho chudince hází vidle, dráždí prudce jedovatého, zrůdného hada bosou nohou, sejí vítr a tak se nemají co divit, že sklidí bouři... Zabedněnci. Nemohou se na tu "chvíli" někam uklidit, nebo si nechat něco líbit a třeba se i dožít chvíle, kdy uděláme evropu great but "little" chinese again, copak neví, vo co go, nevidí ten skrytý, nevyhnutný rozměr determinace, geniální záměr i provedení, jak to máme těžké, ne na výběr, myslíme dobře, pro ně nejlíp... Ne? Se podělte. To ne, bychom nepochopili, se (možná) vzchopi(moh)li k protestům, se tak nedělá, nemůže, že, raději hrát dvojí role, metry, je exemplárně potrestat. Primitivy, co si z dlouhé chvíle, krátkého vedení, velkého idealizování, předstíraní solidarity nebo postrádání smyslu, lepší životní cesty hrají na velké detektivy, vševědoucí spasitele. A přitom ví nic, by na našem místě ne/jednali stejně. Tvrdě. Je přejde chuť na hrdinství, fantazírování raz dva, se rozprchnou jak vrabci, nebo zmiznou pod zem a ti naši jarabáčci po nich ani nevzd(l)ych(k)(píp)nou, ještě budou většinově jásat radostí, jak jsme s těmi pro... troly zametly. Ty vo..go asi jo... Tolik cavyků pro nic, je ještě začnu chápat, ekonom(demograf/technolog/krat)ický cyklus, vrchol... mít rád, to by mi tak chybělo. Diskriminace většiny na úkor menšiny jak vyšitá, když najdeš. Ale hlavně že oni nic, muzikanti, "smutně" přihlížejí a hrají do rytmu tomu umíráčku, mezitím dají párkrát megafon k rypáku neuvěřitelným prasatům, totálně podružným tématům a prasárnám, aby upoutaly pozornost osazenstva chlívku a to ji se spadlou bradou chvilku věnovalo jinam, než na ty jejich, přitom si "pomalu" ale jistě zvykali na kadenci té dekadence, už je v kontrastu s ní nemělo velice co překvapit, zatímco tam měli pod tou svou lampou co největší tmu. Geniální strategie i za ní zas tak nepokulhávající provedení, vojenská systematičnost, neústupnost, striktnost, chladnokrevnost, smekáme valašské i hanácké klobouky, opravdu k pok(l)adě(puká)ní... Jen se moc nezlobte, že ne každý si nechá z vrchu jen tak, bez projevů známek odporu, vám to zblb(abě)le baští i s navijákem, bude se založenýma rukama (nečin(hyb)ně) čekat, kdy se uráčíte toho nechat a alespoň se tu vámi pl(r)ozenou, rozdmýchávanou nenávist, občanskou nepokoj(rozděle)nost snaží ob(d/v)racet proti pravému, byť vzorně zapravenému původci (nepříteli?)... Pevně věřím, že je nás mnohem víc než odhadovaných 5 %, zatím hodných naštěstí jen vhození do hluboké jámy oplocené plotem s ostnatým drátem a ne zákopů na cizím území, které jste v kampani za přizvukov(bék)ání jednodu(vylízaněj)ších spoluov..bčanů tak vehementně vylučovali z eventualit přitom vzhledem k profilu své dosazené figur(lout)ky téměř tutových, jasných jak facka, ale tak to nemůžete vědět, dokud to konečně nevyprovokují, nezavelí do útoku, teda pardon, obrany, posledního, i vašeho muže, který ještě může, tím svým mužným hlasem, a váš vlhký sen, idol, se ze dne na den změní v n(m)oční můru, největšího idio.a, že... či rovnou hromadné porážky na tom našem, aspoň si budeme moct vybrat, lepší, než jít proti bratrům, byť s bratry, za cizáky. Jinak nebezpečná podobnost s holokaustem je, hádám, zatím stále čistě náhodná..? Pravda a láska prý (z)vítězí nad lží a nenávistí. Tak uvidíme, kdo ji opravdu má, po jak velké bolesti vyjde(tryskne) najevo a kdy. Snad kopne do trysek, nebude se vléct jak šnek pěknou řádku let, opět minimálně tak 20, zato pak značně zkreslená, polovičatá, paličatě hozená na hlavu několika obětních beránků, a škody (na životech) minimální, se na to zavčasu vys..kad..šlete, nebo se vám to vyj...mkne v prackách. Zdá se Vám, že však už je pomalu po všem, na východní frontě i jipce relativní klid, jen na ministrestvu černo(pra)chové obrny a rakošana vítka bezúhonného alias pravdomluvného (o těch stínových protektorech radši nemluvit) sem tam někdo zapl(str)aší, v lídlu kýchne, zakašle, zbytečně malujeme čerta na zeď? Jen počkejte, co se teď povracíte z dovolených, do školních lavic, pracovních pozic, skončí letní prázdniny, trocha odpočinku od všeho toho shonu a do toho marasmu, ticho před další bouří, rozjede ozubené kolo, že z toho po..zvracíte, to dusno, napětí, nervózno ve vzduchu by se dalo krájet, ještě se toho má spoustu co pokálet, že aspoň ti psi to cítí. Snad nečekáte, že to po tom všem, ani ne v půlce tažení jen tak zabalí, sbalí si svá cingrlátka a odtáhnou dopr..yč, nebo že Rus uhne o územní, nerostnou píď, pustí si tu bezpáteřní, slovo nedržící, prolhanou, místy doslova odpornou sebranku (hnusáci) do baráku, až předsíně, nejlépe pro ni obýváku, podělí se o zásoby z komory, které si, narozdíl od ní, neprozřetelně neprožral, a ještě se u všeho toho samoobslužného pohostinství, znásilnování, rabování bude spokojeně usmívat. Ne že, tak pak nezbývá, než to nějak zaonačit, polopatě vysvětlit tomu tup...bystrému stádu, proč nemají na výběr, jaké ušlechtilé, "bohulibé", státnické pohnut(zámin)ky že jim to velí tam vniknout za každou cenu, aby bučelo souhlasně a ne b(f)ůů(j). A když to sborově prohlédne, nebo shled(uzn)á, že už se z jejího popudu (odkazů) samo natrpělo (jim uzmulo od pus, ve vlastních zák(t)opech, to reálně hrozí a ochranou jejich pr..ozadí nemá lautr co dělat) dost a své meze má i "nespoutaná podpora, velkorysá výpomoc", ještě když vidí, že druhá strana moc dobře ví, že v tom není zdaleka tak nevinně, duhově, jak se to jeví, prezentuje, sice vehementně děkuje, ani si toho upřímně neváží, nasype si na hlavu popel a opustí potápějící se loď, prospěch(záchran)ářsky jiné barvičky, začne projevovat nelibost, tak je s ní prostě neskrytě vzít po hlavě, jen ať vidí, kdo je tady pán, pokrytě chutňučký, jinak odporného cosi... Už se taky dojemně napřetvař(křik)ovali dost, až je z toho bolí, jak vlka z karkulky, nejvyšší čas sundat masku, ukázat zrůdovou, zdechlovskou, voldemortovu.. tvář. Vlak řízená krize (střela) do mezistanice výplach, "vyprovokovaná" výprava, lupičská steč směr zakarpatská rus, ZOO, BOOM před dalším technologickým, nový "světový (po)řád(ek)" už vyjel, ještě zdaleka nedojel do cílové stanice, přijel na pátou kolej, není cesty zpět, chvilu počká na opozdilce, obecenstvo a jede se dál, něco se zajisté zase chystá, že by teď přece jen už ten platební systém, další dvě mouchy jednou ranou, zahraniční banky celé rud(obl)é už snad stihly odlét všechen vysátý kapitál, ztratit kredit, důvěru u většiny okradeného, ne(z)retardovaného "retailu"... Jen se zkusit pohodlně usadit, nenechat příliš vykolejit, str(odstři)hnout, no nechat pod polštářem aspoň na ty sladkosti, cigarety i alkohol (nervy)... PS: kdyby nás chtěl náhodou někdo onálepko(sočo)vat podporovateli (zaplacenými od) nevíme če(ko)ho všeho, nebo, v tom horším scénáři rovnou za(a)ten(tá)tovat, jak je dneska v módě mezi ""liberálními pro(a)gresivci"", tak jsme podle nás ti největší neutra(humani/pacifi)sti, jediné pravé neziskové organizace, jaké kdy svět viděl, ale tak na pořekadle chceš-li mír, pořádně se připravuj na válku, zbroj, taky něco je, ne že ne, protože někteří evidentně slyší jen na fyzickou sílu, hrozbu, strach, jinak dál beze(uz)dně ukájí svůj hlad, jít na ně, domluvit se s nimi po dobrém prostě nejde, to ani nezkoušejte, na vlídná, laskavá, rozumná slova neslyší, se vám jedině tak vysmějí, jste jim ukradení, v jádru chtějí (motivace je) jen b(k)rá(s)t, to všechno ostatní, komedie kolem, na venek, oko, dělání, aby dělali... Co takhle jít hrdinsky pomáhat tím, že vymytíme pravé agresory, škůdce, ne že jim ještě budeme prostitutsky po chuti, vymaštěně, agresivně přízvukovat, uhm? Samo těm, kteří utíkají, nechtějí položit svůj život, kór za zájmy švábů a mu podobných, toť vše, proti těm, kteří je nedobrovolně drží v zajetí (za koule), nutí, propouštějí pár kusů za kusé propustky (výpalné) a ještě (do běla a třasu) straší z mobilizace, vydírají zpětvzetím, povoláním k "ochraně" vlasti, ostatní nechat, ať se mezi sebou potr(t)kají, jak je jim libo. Ale to ne, by bylo na mnoho rusů jaksi málo, že... Tomu říkáte to dobr(blah)o veřejné? Máte pocit, že by si ukrajici naší pomoci nějak zvlášť upřímně vážili? To jako vážně? Myslíte to krečovitě přednášené, před zrcadlem špatně naučené vďaka češia, ty evidentně přikázané izolace, ofrklé scény v nákupácích, agresivní, ne že nevděčné, ale totálně neúctivé až nenávistné vystupování už jen na tom blbém fotbale? Já ne. A to sem (byl?) ku... rovnostářský charakter a chápavý k nešíření zrovna té nejpozitivnější energie na světě, když jim doma válčí a umírá kdo ví kdo, ale v tomto sem cítil ještě něco jiného, jakoby vědomě zastíraného, provinilého, možná jen ten pocit a taky tu možná budeme mít co nevidět takové cizojazyčné gangy, zdivočilé zvířata ovláda(korigova)né kdovíkým (vládním), že se nebudeme stíhat divit, zato si moct tím tuplem z plna plic sborově zazpívat "KDE DOMOV NÁŠ, KDÉÉ DOMOV NÁÁŠ?!" a pak vzájemně poplakat na ramenech, v minutových městech nebo ostnáčem obehnaných příkopech. Za dobrotu, odměnu, na žebrotu, obměn(rod)u domoviny, národnosti, však to už znáte, stejně jako jistě (snad) i staré české přísloví, že za blb(neprozíra/řipraven)ost se platí... No jak se na toto dalo, sám nevím, co dál mám hrubou představu, záleží na mnoha proměnných. Tak první dobročinné sbírk pro UK, OK, pak palné zbraně, KO, dotřetice jednotky a máte třetí světovou. A kdo ji zavinil, vojensky vytáhl (zaútočil, projevil vnější agresi) jako první, když už nebylo zbytí, možnost uháj(brán)it své pozice jinou cestou, se v zákulisí normálně (po dobrém) domluvit a tak musel (po zlém)?

Tlač(lep)it se tak na nějakou jinou velmoc (OČIVIDNĚ) ze všech stran, určitě je naprosto klidná, humanitární, hlavně ať se (za)líbí progresivně a liberálně smýšlejícím ov..bčanům vyspělých zemí, čeká u kuchyňského stolu se založenýma rukama, až to do ní budete mít pár kroků, coby dup, kamenem, teda raketeou s krátkým doletem, něco vám přeletí přes(d) nos(sem), ještě provokačně či zástěrečně vypuštěné z vlastní stáje, a uráčíte (teda budete přinuceni) vkročit a samoobsloužit se, že? Že zrovna tato neměla uzavřené lautr žádné pakty se svým sousedem, z nichž sám dlouhá léta (tě)žil, najednou ukázal záda, možná i v předklonu holé pozadí, z něhož se vys..kad..šlal na veškeré své úmlu(slib)y a přitom se obrátil s otevřenou náručí, možná i pusou a tou zadnicí na západ? Ale notak, nechtějte nás rozesmát a byť rozplakat byste jistě tuze rádi, ne smíchy, nebo tou vaší krut(odporn/tup)ostí...

Ať už, můžeme jen od(do)hadovat, pochyběl v tom, že došlo k podcenění konstituce politické reprezentace, špatnému odhadnutí společenské konstalace, (pod)placení svého souseda, nechání se přeplatit západem, odmítnutí se s ním "spravedlivě" poděli(a)t (půl na půl?), to ne(z)ní zas tak jednostranně, zaujatě, asi nemohl naslibovat tak "zářné" (totalitním sluncem zalité) zítřky, UK nezradila jen tak, spíš dostala nabídku, která se nedala odmítnout (tak naslibovala obyvatelstvu mír a přitom jim tím přivodila válku), R přijmout a další nepřišla, to už Z asi vyšlo líp ukončit jednání, ignorovat požadavky, domluvy, varování, vědomě tak vyprovokovat, rozpoutat, vést válku a vzít si to po sv(zl)ém na pozadí další, neodvratné, do mozaiky mocenské expanze, blahodárného exportu demokracie do "rozvojových", naopak importu imigrace, degradace do těch "dosluhujících", dlouhodobě připravovaných tahů šachovnice, taky se jim válka trochu hodí do krámu, nebo tak trochu další divadlo na oko, důvod, proč musíme my Evropané trpět, nechat si brát od a držet huby, no ty nám, nalejme si do nich čistého vína, zas tak nemají co padat, že už je to na spadnutí, docela sodoma, gomora, babylonská věz, velká potopa, noemova archa... nemá velice kudy, kam, (ekon(l?)o/demograf/politicky) uhnout, jsme tak nějak všichni vnímávě(citlivěj/oduševněle)jší tušili, jen teda ne, že to soudruzi vezm(utn)ou tak hopem, radikálně, od podlahy, cugrunt... "Pěkně" po staru (antislovansky, autoritářsky, r(d)e(a)gresivně) a přitom pod rouškou prý jakéhosi progresiv(liberal)ismu... A už vůbec ne, že je v tom ještě bude takový dav slovanů, podvratných živlů, zase zhypnotizovaně podpor(vzbuz)ovat, vztekle usurp(buzer/zesměšň/poniž)ovat své (u)krajany, kteří to i s těmi krpci myslí dobře, bojují i za ně a ty jejich budoucnosti (vesměs těžce rozmazlené nebo zanedbané spratky). No opět nic, co by slunce už tak pět(set?)krát nevidělo... Smích? Přejde. Jen co (brzy) začne to hromadné propouštění. Zase se to hodí na P, o důvod k nenávisti, ofenzívě navíc, zachrání to za pět dvanáct spasitel z "ne"podmíněného nebe, a na ty vaše protiopatření (přijímané proti naší prosperitě (svobodě), tedy přes stvořeného nepřítele, aby měli své opodstatnění) bobek?

Ale tak celkově je v tom R spíš nevinně (vynuceně) a tomu, kdo naprosto předpis(ukázk)ově nenávidí rusy a jejich zastánce podobně jak ještě nedávno neočkované (antivaxery) nebo Hašek, soptí u každého televizního spotu a propagandistického článku už asi nebude pomoci a ten, kdo ne, už je dávno vyrval ze zdi, přestal ode(te)vírat, vlastně potřeba nic tak vzevrubné(banální)ho cpát, (při)otevírat oči, hlavu, ústa...

Ano, správně, právě v tom máte tu hodně ne/úplnou (objektivní) pravdu, nebyli jste to vy, kdo fyzicky vytáhl jako první do boje(obsazení), podív(víd)ejte to oni, my nic, nechťa, ti hodn(dobř)í, v tom nevinně, nemáme vůbec prsty, ukazujete jimi jak podvraťáci na základce, konající jen samé hezké věci a pak hned utíkající bonzovat třídní (společnosti), jen co začne boj, ale co jste vyváděli do této eskalace, k ní vedlo, se skrývá pod vrcholem všeho tohoto ledovce, že jste třeba vyryp(uk)ovali první, chovali se hůř jak rozmazlení zme(spra)tci, mleli si svou, neposlouchali, museli dostat výprask, za vyučenou (uši) nikdo ani necekne, nic nového pod sluncem, vámi stokrát krpácky opakov(hr)aná takti(básnič)ka, hra na jednu, naruby obrácenou strunu. Tak na tuto vaši všivou stranu (koalice konečně kvalitně podplacených, samolibých, jednodušších či strojových loutek (za)sloužících k (se o) nahnání nás do úzkých koutek, do(při)hlížení, dřív aspoň nějaký přínos, dnes pokrytě jen za škůdce, hold nová doba, směr, na němž se vůdce shodl), skrz naskrz prolezlou (samá korupce) od velkého bratra se mám postavit a pak za ni i padnout? Ne vlastně vlastní domovinu, že? Tím myslíte ten rozhár(za/pro/d)aný Kocourkov, který se divže ještě nežere mezi sebou navzájem? Tedy fyzicky, zásluhou vaší korekce, fakticky korigováním pří/odtoku, pumpováním velkého kapitálu do a odsávání z ekonomiky, jinak ekonomicky už dávno a bez servítek, ohledů.) Jen aby bylo mezi námi jasno... Jo? Tak to už d(s)u celý žhavý,(i) když jediní, před kým je potřeba je (těch pár lidí dobré vůle a drobného vzrůstu, ty ostatní, drtivé většiny si klidně nechte) ve skut(pol)ečnosti chránit, jste vy sami, vlasti(Boha, firem i lidství)zrádní žoldáci (posluhovači koncepce jednotné EU, zrozenci p...olitické líhně Číny, Tchajwanu, nebo kdo si ji to koupil), nepřátelé suverenity, svobody, lidství, jimž to (zlo, pasáctví, mikrofon snad implantovaný místo mozku, možná i z toho pramenící ta tu(sle)pota, neumětelově naprogramovaná) přímo čiší z očí. Každopádně zejména tento fakt si my pěšáci musíme vtlouct do hlavy(palice), ať je nám nad slunce jasný, odnést ze stotisící první televizní reklamy a bez jediného mrknutí oka, známek(stínů) pochybností ze sebe vyhrknout(pravit), i kdyby nás agenti ministerstva lásky přepad(robudi)li uprostřed noci, jinak zatýkali v suterénu, mučili, propouštěli až do boje, nebo rovnou vaporizace, ať mají veřejnou podporu (souhlasné pokyvování hlavou) pro ty své vojenské operace, výpady, mašinérie... nejlépe (panuje potřebná shoda) jak od jednoho člověka či vůdce jedné, shodou nešťastných okolností ekonomicky zrovna docela zdecimované, vazalské "republiky", jenže diktaturní zřízení tu žel pro ně zatím ještě nemáme, tak to honí všemi mož(dostup)nými, zpravodajskými kanály... Že to oni se agrese v žádném případě nedopustili, jen podnikají odvetné, záchranné akce, jsou v právu a vy tím pádem podporujete ty správ(hod)né strany, jak v černé a bílé pohádce hrdinně reagujete na ty zlé agresory a byste byli jimi byli vy ti váleční štváči, ať vás hlavně ani v tom snu, koutku hlavy(ně) nenapadne, se nepřestanete chovat tak hod(povol/velkomysl)ně. Žádné fašisty, černokně(loupe)žníky, no fujtajbl, těm byste přece v žádném případě, ani životě nefandi(pomáha)li... Nebo že by přece jen nakonec jo? Hodní až blbí, to bolí, nebo jen to druhé, v zájmu vlastní ochrany, nahnané až za ušima, nebo dokonce dotace, pachtovní pachtění, hm? No smrdí to (smrtí) řádně od samého začátku, hlavy, mediálně medicínského zázraku, tak pohotového zákroku se totiž beztak nenadáli, a vsaďte se, že bude až po dopad, ocas, a zatím pořád po dobrém vám radím hřbet této leka(fialově)jící ryby v ryze vlastním zájmu co nejdřív opustit a radši se pořádně uskromnit, než vás stáhne s sebou do hlubin sedmi pekel, stejně přijde váš soudný den dřív, než se nadějete. Nezapomínejte, že jsme spíš studijní, počítačové, hospodské typy na vál(č)ení dobré, ne udatní bojovníci, tak ať až rozdráždíte medvěda, zavane nám severní vítr do líců, nasadí přilby a bohat(mocn)ý strýc se zas stáhne do zámoří i s těmi svými apo(ka)li(p)tickými kumpány, vás mu tu nechá samotné napospas, nebo vyšle do doupěte, nespadnou maskáčové trenky, nebo neuletí jinak zbarvené klobou(b)ky. To bude na omluvy za velké nenávistné mluvy, nevidění si do pus, obávám se, příliš pozdě, tak se zkuste do(vy)pouštět jejich různé interpretace s plným vědomím této, hrozby, konsekvence, snahou prevence budoucího zodpovídání se, nesení následků. Nerad bych nás podceňoval, no něco mně říká, že jim v R vyrostli jinací jiná(bu)ci (ne, že by na osobní potyčky, předvádění střeleckých dovedností, natož poměřování tělesných sil (ran) muselo zákoni(nu)tě dojít, nestačilo pár "dobře" mířených raket, obohacených o pár vzácných, shodou okolností radioaktivních prvků, samonaváděcích dronů, družic...) a když se na jejich stranu přidá pravé právo, sám Bůh, čemuž bych se osobně po přihlédnutí k těsným až zázračným spádům nabraným nedávnými událostmi vyhlazovacího charakteru vůbec nedivil, spíš přikláněl, nevypadá to s námi, chlapci "zlatí", vůbec dobře, takže i variantě vyklidnění, zasednutí k jednacímu (mírotvornému) stolu, předejití dalším konfliktům, obětím dřív, než začne to dusno, zahráním do autu a dál třeba se nám tu jako mávnutím kouzelného proutku rozmoženou migra(nemo)ci, Aláha, střelby, sucho, oteplování, vesmírné hrozby, kolaps další systémové in(pro)stituce, kvůli kterým se ti, co z toho pořád ještě neubudeme, budeme dál třást stresem, strachy, zimou, hladem, žízní, špatnou stra(životosprá)vou a přitom držet drkotající panty u sebe, od nichž nám budete ve jménu boje proti nim vesměs brát a sem tam přijde nějaká ta špatně mířená, dota(stříka)ční injekce... a pro všechny ne/zištné udavače, kontrolní orgány tímto neschval(podpor)ujeme žádný druh agrese, ať už projevené a už vůbec ne té skryté! No obě mezi námi žel byli, jsou i budou, v ob den se měnících intenzitách, ne/projevené, zkuste někomu, kdo na vás perverz(neodbyt)ně dotírá, ohrožuje na vaší adrese, porušuje jeden slib za druhým, nedá si říct i s vaším dlouholetým sousedem, který s ním proti vám kušuje, dělá příkoří, přestože jste mu za ta léta prokázali celou řadu laskavostí, nepřehradit cestu, jednu neu..vp..lepit, ustupovat až po zadní plot své zóny, no to je jedno, mar(trap)ná snaha vám něco vysvětlovat, stejně si dál pojedete svoje a je otázka, jestli nám za pravdu, jež je jen jedna, dáte až v hrobě, spíš bych řekl, že se zardíte až umlátíte do čela, jací jste byli... a pak repete, šup zpátky na zem, "nanovo". *jsou to jen subjektivní pocity, predikce  jednoho "nestranného" pozorovatele, rekreačního střelce (z luku), nikoliv ověřená fakta, válečného stratéga, veterána **autorská práva nevyhrazená, si s tímto materiálem (své)vol(veřej)ně zacházejte, jak sami uznáte za vhodné, jen na vlastní riziko eliminace a se s tím moc neflákejte, ať to (nás) dřív nefláknou do popelnice dějin v zájmu redukce slovní, lidské zásoby, nebo tato vaše "preventivní" odvaha, od níž si slibujeme otupování těch prevítů (způsobováním jim škod, ztrát všemi dostupnými prostředky, ať je to oplácení stejnou mincí taky trochu bolí) mající potenciál vést ke snížení svrchované moci, míry dovolování si elit, destrukce jimi přijímaných opatření (primárních cílů), už nebude aktuál(riskant)ní, až o tom bude ťápat kdekterý Franta Lojza na každém druhém rohu, vadit (hatit plány) to bude akorát jejich starým, a každý druhý kolemlezoucí hotntót se usmívat jak sluníčko na dotačním hnoji, bude na vaše velké hrdinství (vyskakov(léz)ání, najednou ze všemožných nor, kde o vás nebylo vidu, slechu) trochu pozdě, což by vzhledem k odhadované délce běhu na docela dlouhou trať vedoucí ke zvrácení této zvracené ideologie na dlouhou dobu hrozit, tedy ne až tak ty pasivní příjmy, no poslušnost za ně, cenzura názorů...

Když ten, kdo vlastní dluhy ČR, a že jich není málo, přibývají, vlastní, jak známo, i ji, tak pak není divu, že se chová, jak se chová, posvátně k zájmům sv(zl)ého vlastníka, klidně zločinně k obyvatelstvu, jsme schodek po schodku sestoupili až na samé (A)DNO. A někdo celou tu srand(útrat)u a skanzenovou vizi zaplatit musí... Co takto zatím neprožra(vytěže)né UK, R...?

Update 16. 9.: Jo a každý zk...syn(ka), který má na svědomí, se jakkoli podílí, podporuje, nebo kryje ta zvěrstva páchaná na lidech (Češích), práškování, noční pištění v uších, ať jsou přes den jak mimózy, bludní holanďani, sotva lozí unavení v polospánku jak těla bez duší, pořádně neví, kde jim bolehlav hlava navalená jak ve stojce stojí, ani co je za den, jste zas podělali ve vládě, natož kde je sever a co z něho s takovou co nevidět přiletí, se nezmůžou na nic moc, normální fungování, podávané výkony (produktivita) podprůměrné (nula, nula ho...), hlavně vaše otravo(kontrolo)vání, strkání nosů do věcí (experimentů), po kterých je jich nic (exkrement), když k němu i jsou (jsou víc a víc v pr..., letargičtí, mrzutí, upadající do depresí, možná i ze židliček s županem kolem krku, nepozorní, po(z)volní, poddajní, podveditelný, v režimu přežití, autopilota, imunitní systém nalomený, bujení nemoci jak slimáků po slejváku, no prostě neškodné trosky) a počasí maskující útok (vyslání raket) na Rusko, ať shnije v base, zajde i s těmi svými multifunkčními fidlátky, s nimiž tak rádo zachází, a shoří v pekle. Klidně bych do něho dal ruku za to, že tam mají minimálně ještě jednu, třetí, denní frekvenci, jejíž délka elektromagnetických vln z nás přes den pro změnu dělá neurotické magory, konzumní krysy, dyndá poslední zbytky sil, nebo jimi prostě jen jsme, v kombinaci se všemi těmi soci(vizu)álními vjemy, a nebo kolektivní vědomí, a a nebo jejich kombinace v kombinaci s tou nepotravou...