Bonita je rozdíl mezi čistým měsíčním příjmem žadatele obecně o jakýkoli úvěrový produkt a náklady, které musí měsíčně platit například na své závazky (formou měsíčních splátek), svoji obživu, obživu svých dětí... A tento rozdíl musí být dostačující pro měsíční splátku tohoto nového úvěrového produktu. Pojem dostačující v dnešních podmínkách a přikázání od České národní banky znamená, že by měsíční náklady včetně budoucí splátky nového úvěru neměli přesáhnout 45% z celkového měsíční příjmu klienta.
Bankovní i nebankovní firmy dostali podle "nového úvěrového zákona" v povinnost od České Národní Banky prověřovat bonitu žadatele, než dojde k poskytnutí spotřebitelské (ne podnikatelské) hypotéky, obecně úvěru.
V úvěrovém světě je tedy zkoumání bonity aktivita poskytovatele, při které dochází k prověření schopnosti žadatele o úvěr splácet jeho měsíční splátku a to tak, že včetně současných měsíčních plateb nepřesáhne určitou část jeho čistého měsíčního příjmu. Dochází k tomu pochopitelně před schválením (nebo zamítnutím) poptávané hypotéky, půjčky, nebo úvěru.
Poskytovatel požaduje po žadateli doložit jeho čistý měsíční příjem většinou formou pracovní smlouvy, výplatními páskami a výpisem z účtu, pokud je žadatelem o úvěr zaměstnanec, nebo daňovým přiznání (většinou 2 kusů za poslední 2 roční období) v případě, že je žadatelem živnostník, OSVČ. Bankovní poskytovatel také nahlídne do registru dlužníků, kde vidí nejenom všechny současné úvěrové produkty a s nimi spojené splátky žadatele ale i jeho úvěrovou historii splácení.
Nebankovní poskytovatel si tento výpis z registru může vyžádat, aby viděl přesný seznam všech stávajících dluhů žadatele a nespoléhal se jenom na to, co je mu ze strany žadatele sděleno. Na základě toho se potom rozhodne, jestli bude ochota (možnost) žadateli peníze půjčit a pokud ano, tak za jakých přesných podmínek (třeba s podmínkou doplatit některé závazky) a parametrů (max částka, úrok, splatnost a další).
Co to přesně znamená a obnáší pro samotného žadatele a jak se může s nedostačující bonitou vypořádat?
Kdy k tomuto prověření bonity dochází?
Pokud žadatel potřebuje získat peníze prostřednictvím jakéhokoli úvěrového produktu a ten neslouží na účel podnikání, musí žadatel doložit poskytovateli takového produktu svůj příjem. A tento žadatelem doložený příjem musí být v dostačující výši vzhledem k jeho stávajícímu splátkovému zatížení a budoucí splátce požadovaného úvěrového produktu.
Co přesně bonita je?
Bonita žadatele je tedy rozdíl mezi jeho čistým měsíčním příjmem a současnými závazky. Pokud od jeho čistého měsíčního příjmu následně odečteme všechny současné měsíční splátky jeho závazků (a jeho životní minimum), musí zde být ještě dostatečný prostor pro splátku nového úvěru, o který žádá. Všechny splátky žadatele včetně budoucí splátky poptávaného úvěru by neměly přesáhnout 45% z jeho čistého měsíčního příjmu dle doporučení ČNB. Tuto hodnotu považuje za jakousi bezpečnou hranici zadluženosti žadatele, kterou není dobré z dlouhodobého hlediska překročit, neboť by se tak podstatně zvýšilo riziko jeho budoucího nesplácení, případně nezvladatelného zadlužení.
Pojem zvaný DSTI:
Tento poměr mezi čistým měsíčním příjmem a měsíčními platbami na závazky žadatele vyjadřuje ukazatel zvaný DSTI, který pochází z anglického sousloví: debt service to income. Jakmile se s tímto pojmem při podání žádosti o Vaši hypotéku setkáte, budete vědět, co banku zajímá... A pokud Vám řeknou, že nesplňujete požadované DSTI k získání hypotéky v požadované výši, znamená to, že výše její (budoucí) splátky by vzhledem ke splátkám všech vašich stávajících závazků přesáhla 45% Vašeho současného prokazatelného příjmu, který jste schopní bance doložit, a z toho důvodu Vám banka nemůže požadovanou hypotéku poskytnout...
Jak je možné zvýšit bonitu?
Alespoň do doby, než si:
- doplatíte některé Vaše stávající závazky ideálně z vlastních zdrojů (nebo je vyplatíte novým, splátkově výhodnějším, konsolidačním úvěrem / nebo požádáte o takzvanou restrukturalizaci, navýšení splatnosti stávajících úvěrů) a snížíte si tak celkovou zátěž měsíčních splátek
- přiberete k sobě spolužadatele (ručitele) s dostatečným, prokazatelným příjmem, který tak zvýší Váš celkový příjem a tím pádem i bonitu
- snížíte výši poptávaného úvěru, nebo natáhnete jeho splatnost na delší dobu, aby jeho měsíční splátka byla nižší a Vy se tak vlezli to daného DSTI
Proč se toto děje?
K tomuto prověřování dochází z jednoho prostého důvodu a to sice, aby nedocházelo k takzvanému nezodpovědnému, nadměrnému a nezvladatelnému zadlužování českých jedinců (spotřebitelů) a domácností. Aby nemusel stát řešit neustále se zvyšující počet nezvladatelně zadlužených subjektů, jejichž dluhy již nejsou absolutně schopni splácet, jelikož jejich měsíční splátky již dokonce přesahují jejich měsíční příjem. A tak, jak se říká, "jsou v kolotoči splátek", "lepí jednu půjčku druhou", tedy že si půjčují nové (nevýhodné) úvěry, jenom aby měli z čeho zaplatit splátky stávajících úvěrů. Samozřejmě tento kolotoč, lépe řečeno toto nabalování dluhů (od výhodných bankovních až po absolutně nevýhodné nebankovní mikropůjčky) má svůj limit (konec) a těmto lidem následně nezbývá nic jiného, než "utéci" do osobního bankrotu (insolvence)... To ve finále není dobré ani pro ně samotné, protože až 5 let musí žit z minima příjmu, často musí prodat svoji nemovitost na popud insolvenčního správce a už vůbec ne pro jejich věřitele (kteří jim v minulosti peníze půjčili), kteří tak můžou "na lusknutí prstu" přijít až o 70% z celkového množství peněz, které dlužníkovi půjčili...
Chtějí tak docílit toho, aby celková zadluženost lidí nepřesáhla právě zmíněnou hranici v rámci doporučeného DSTI, kterou považují za relativně bezpečnou... Cokoli nad rámec této úrovně totiž hrozí (například při neočekávanému snížení, nebo úplnému výpadku příjmu) nesplácením závazků dlužníka a "zbytečným" komplikacím, které z toho plynou jak pro něho samotného (různé sankce od poskytovatele, navyšování dluhů, zesplatnění, vymáhání, nucené prodeje nemovitostí (v exekucích a dražbách...), tak pro poskytovatele daného úvěrového produktu (složité vymáhání peněz zpět, s tím spojené zvýšené náklady, navíc zmíněné riziko snížení půjčené částky až na 30% její původní výše v případě, že soud schválí dlužníkovi osobní bankrot)...
Shrnutí na závěr:
Čistý měsíční příjem poptávajícího je tedy pouze určitým výchozím bodem pro výpočet bonity. Z něj se poté odečítají měsíční náklady na splátky veškerých závazků, které žadatel má u bank, případně mimobankovních subjektů, které jsou vidět v bankovních a mimobankovních registrech.
Dále se zde zohledňují určité měsíční náklady „na žití“, náklady na děti a jiné (v závislosti na měřítkách jednotlivých bankách, které se prostřednictvím formuláře
(často v rámci žádosti o úvěr) dotazují prostřednictvím konkrétních otázek, kdy výsledná bonita je následně vypočtena prostřednictvím "kalkulátoru" daných bank po zadání odpovědí na tyto otázky.
Všechny tyto „měsíční náklady“ se od čistého příjmu žadatele odečítají a výsledkem tohoto odpočtu je konkrétní bonita žadatele.
Bonita má ve finále vliv i na maximální možnou výši hypotéky k poskytnutí. Kdy žadatel může získat hypotéku ale třeba ne v požadované výši nebo na tak krátkou splatnost pokud budou zachovány jeho stávající závazky. Vyjádřeno v číslech tak žadatel s čistým příjmem (očištěným o veškeré měsíční splátky) 26 500 Kč měsíčně nedosáhne na hypotéku ve výši např. 3 000 000 Kč na 10 let splatnost (ať už protože delší nechce - chce mít hypotéku "co nejdříve z krku", nebo na delší splatnost nemá vzhledem k věku nárok), protože splátky na tak vysokou hypotéku na zvolenou splatnost můžou být například cca 28 280 Kč a tudíž vyšší, než jeho měsíční příjem očištěný o závazky, povinné měsíční platby...
Na bonitu má vliv i zvolená doba splatnosti poptávaného úvěru a tak pokud by si na tuto hypotéku natáhl žadatel s takovou bonitou dobu splatnosti na 30 let, dostal by se na měsíční splátku 11 800 Kč a hypotéka by tak pro něj byla v rámci kritéria DSTI (bonity) s přehledem schválená.
Samozřejmě zde má ještě prostor a tak může dobu splatnosti u požadované hypotéky snižovat (pokud ji chce mít co nejdříve splacenou při řádném splácení bez využití výjimečných splátek) a tím navyšovat měsíční splátku (ale zase například snižovat celkový přeplatek, RPSN), dokud se nedostane na bankou ještě akceptovatelnou hranici DSTI 45%. A tak například u 18 ti let splatnosti této hypotéky je její splátka vzhledem k současným závazkům žadatele ještě v pořádku, klient se tak dostane na DSTI například 44.5%, nicméně u nastavení splatnosti na 17 let už by její splátkou povolenou bonitní hranici přesáhl a bonita by v takovém případě pro získání hypotéky v takové výši na tak krátkou splatnost (s tak vysokou splátkou) už nestačila.
Z toho plyne mimo jiné pravidlo, že čím delší dobu splatnosti si u poptávané hypotéky nastavíte, tím vyšší částku můžete získat, protože Vás na ni její nižší budoucí splátka (a tím pádem i nižší DSTI) "pustí".
Pokud máte zájem i Vy individuálně vyhodnotit Vaši bonitu a současně na jejím základě zcela nezávazně navrhnout optimální úvěrový produkt na trhu z našeho pohledu, neváhejte nás kontaktovat.
konstruktivně
