Zběsilé zdražování, které se týká takřka všeho, včetně peněž, tedy hypoték, tzn. jejich úroků...
Vždyť jen v rámci aktuálně platného úrokového sazebníku jsme byli v průběhu pár posledních týdnů přinuceni takřka zdvojnásobit číselný symbol v jeho kolonce. To sice se splátkou při upřednostnění nejdelší dostupné splatnosti 30 let nedělá žádné extra divy, nicméně sledujte tu výši konečného přeplatku. Ta tímto „čachrem“ vystřelí tak rapidně, jako byste právě přepólovali svou nákupní preferenci z automobilky KIA na BMW a ten, kdo sebejistě tvrdí, že je schopen přesné předpovědi, kdy a na jakém čísle (si) dá centrální banka s celoplošným zdviháním pokoj a jaký bude další cenový vývoj, spíše střílí od pasu a to mnohdy někde z oblasti zadní partie.
Nejen tento nedávný, náhlý a razantní růst tržních cen napříč prakticky všemi davem pořizovanými komoditami je poměrně jasným důkazem, že s obdobím, kdy se vše průběžně zlevňovalo a tudíž vyplatilo čekat, je na nějakou dobu konec. Někdo ty ten státní dluh, účtenky za dvouleté řádění a zpackané opatření hold zaplatit musí a kdo jiný by to měl být, než „zas a znovu“ převážně zástupci „prostého“ lidu. Nevybralo si to zrovna nejvhodnější chvíli, když je každý finančně vycucaný jak zdravotník po noční dvanáctce energeticky, ale tak co se dá dělat. Jednou se ta hra takto hraje, tak je potřeba se přizpůsobit…
Antidepresiva bych ale zatím zasunul zpátky do šuplíku, osobně se totiž nedomnívám, že je takové skokové zdražení výhledově udržitelné. Jakmile se ceny vyhoupnou vysoko nad hranici plátce schopnosti obyvatelstva, budou muset jejich tvůrci přicupitat s opatřeními vedoucími k jejich opětovnému poklesu. Dlouhodobě prodávat za tolik, kolik si nemůže skoro nikdo dovolit platit, je přece ekonomický nesmysl, neudržitelná hříčka. To by museli podobným tempem vystřelit i příjmy domácností, na což to vzhledem k současné ekonomické kondici firem po nedávném ekonomickém masakru nadvakrát nevypadá.
Tak spíš, než na další šponování a zatvrzelé držení cen, bych to viděl spíš na dočasné poškádlení poptávajících ve stylu „dejme jim co proto, když už jsme při tom, pořádně je postrašme“ a nedalekou cenovou redukci. Lidé by brblali i při pár procentním zvýšení, tak to ti nahoře možná vyhodnotili tak, že je lepší jít pěkně do extrému a při následném poklesu se pak dočkat davové reakce „UF, ještě že tak“, přestože je to pořád o rozdíl třídy nahoře oproti „výchozímu bodu“, než to hned poslat „pouze“ do něho a potom čelit útokům typu „TS, taková nestydatost! To jste se zbláznili s takovými cenami!?“. Takto budou mít nahoře namísto masových protestů alespoň klid, bylo to 1.7, teď je to na 4.6 a nadále to bude už JENOM za ještě zvládnutelných 3.2 a ještě se možná dočkají poklony typu: „Děkujeme, dobrá práce hoši a holky! A ještě za to může ten kovidí „parchant“…“ Bude se konečně obstojně profitovat z durch zadluženého obyvatelstva, kdy ještě nedávno, „shodou okolností těsně před započetím pandemie“ dostal „za nula, nula, prd“ úvěr téměř každý, kdo si uprdl a k tomu se dokázal podepsat. Jo a taky se jim na něho bude pěkněji zaklekávat a vláčet s ním „doleva, doprava“. Určitě smolná náhoda, no jak pro koho…
Do té doby utáhněte rozevláté kšandy, omezte přebujelé tužby a to, co z cenově přepálených položek nemusíte nutně pořizovat, prozatím vyhoďte z nákupního košíku, anebo omezte množstvím na možné minimum. Ušetřené peníze si pak odložte jako rezervu na zajištění relativně důstojného žití. Protože jen tomu, kdo si po tomto vycucání dokáže ponechat příjemně naducaný polštář, se bude spát jako kingovi. Pokud nás takové rezolutní odmítnutí nakupovat za natolik přemrštěné ceny vyjádří dostatečný počet, už jen to přiměje stranu nabídky k přiblížení jejich výše představám nás potenciálních kupujících, tedy směrem nazpět dolů. Kdežto když si to necháme všichni odevzdaně líbit, k nějakému dobrovolnému a závratnému zlevňování se zrovna nadvakrát nebudou mít. Ano, chápu, snadno se to říká. Ale musíte topit, jezdit, jíst… Jasně, ale tak dá se uskromnit, ne? Nemusíte se nacházet zrovna v prostředí vyhřátém na 23 stupňů, 19 bude bohatě stačit. Netřeba se neuroticky třepotat autem po všech čertech a tramtáriích. Na oběd stačí hodit flákotu naloženou z masny na pánvici a ne si to namířit do předražené pěti hvězdy s podobným jídelníčkem za cca pětkrát tolik. Že zadku bude bohatě stačit třívrstvý namísto pěti a co všechno čemu všemu snad ani netřeba zdůrazňovat. Bez ohledu na ostatní se tak naučíte čelit nepříjemnostem, omezovat, smiřovat s málem a i za něho být vděčný, což je sám o sobě úctyhodný osobnostní posun vpřed, a navíc bojovat se štítem bránícím před inflací, která vás tím pádem tolik nezasáhne. Uvidíte tak, že na všem zlém většinou bývá „alespoň něco“ dobrého…
konstruktivně
