Dluhy pod levnou a robustní střechou.
Rostou o sto šest? Postaráme se o to.
Lekli Vás zlé zprávy kolem hypotéky?
Zavolejte si pro lék do naší apotéky.
Vykurýruje z vaší reality vší neduhy.

Přerostlé splátky, přeplatky❔
Provádění krouhání na plátky 👇
Bez podvádění, rouhání i prohlídky❕

 KONZULTOVAT
bezodkladně konzumovat kapitál
splatit vše, platit míň, mít klid
zachránit si tak nemovitost
neztratit za nehoráznost
a brzo dát do banky...
Send  info@dumdluhu.cz
Abacus  
KALKULOVAT
Peace
 KOOPEROVAT

✅ už 4,8%,80% a 30 let
❌ vícepráce, náklady navíc
= záruka úroku a úspory 86%
📣 pouze se zástavou a od 500 tis Kč
O
 
předem i za předčasné splacení
12
let zkušeností, přímý poskytovatel
slušný a spolehlivý, provize provizorní

👀 Další kréda

Nebanka ne dražší než banka?
Paranormální realita dneška.
A ta neparanoidní realizace.
Přerostlé splátky i přeplatky? 📉 Krouháme na plátky = úspora až o 86 % ≠ rouháme❕ Už 4.8% na 30 let a 12 letu. Telephone free icon 777 465 451 Send  info@dumdluhu.cz Abacus  kalkulace  konzultace Peace  kooperace

Corona virus (Covid-19), aneb šaškárna vypouštějící prohnilý bazén

Zveřejněno dne: 18.03.2020
Autor: Tomáš Maček
Máme tady úterý 17. 3. roku 2020. Právě probíhá doporučená domácí karanténa, zákaz cestování mimo hranice a taky třeba hromadné sdílení příspěvků od všemožných dobrodruhů na sociálních sítí „rouška je módní, netřeba se stydět“. Kdy nemálo z nich si ještě nedávno dělalo ze situace dobrý den a týden zpátky by se nad jedincem s nachlup stejnou rouškou nejspíš plácali na čele, ukazovali prstem, fotili si ho k posměchu na facebook, nebo se nad ním přímo popadali za břicho.
Ale to je jedno, ano, je to zodpovědné nejenom vůči sobě, ale i druhým, zastavme šíření viru, ochraňme jak sebe i druhé. Nikdo sice neví, jak vysoce účinná taková ochrana vůči nákaze to je, no pořád je to určitě lepší, než nedělat nic. „To jako nemůžu vyjádřit svůj názor! Od čeho jiného by tak sociální sítě asi tak byly?! Že jo!?“ No jo, jenom je to celé tak trochu zbytečné divadlo, jako Francie a katedrála, nebo co to pokaždé otřese zemí. Trošku stádo, ovce...

Aby jste mě nechápali zle, vůbec v následujícím textu nechci zlehčovat ekonomické dopady Koronaviru, které budou s největší pravděpodobností dosti bolestivé pro nás všechny. Jde hlavně o soukromé subjekty a firmy, které se budou muset výrazně omezit, což nejspíš povede k propouštění. A lidé bez práce, bez peněz, to není dobré. Věřím ale, že stát, EU, prostě někdo tam nahoře přijde se záchranným opatřením, "vytvoří" se peníze určené k lehčímu strávení následků této pandemie a nebude to "až taková hrůza".

O čem se níže zmiňuji, je spíš pravá příčina, co se asi tak "skrývá za oponou". Kdo a z jakého důvodu "tahá za nitky". Tvrdím, že je to příliš dokonalá Black swan (Černá labuť - za mě uměle zkonstruovaná událost, která má za úkol spustit řízenou krizi), než aby to bylo celé pouhá náhoda.

Říkám, že přehnaný strach o své zdraví, nebo dokonce život, které by mohl tento virus přivodit, není na místě. Že to už vám spíše uškodí pozření obsahu všech těch konzerv, nebo třeba to, že dneska odpoledne z paniky zakopnete a nechtěně svalíte ze schodů... Zpochybňuji tak příčinu hlavního strachu, který je důvodem toho, proč vzniká panika a zavádí se opatření, které mají negativní vliv na ekonomiku nedozírných rozměrů.

A to je paradoxně to jediné, co ohrozí život nás všech, respektive sníží jeho kvalitu... Ne virus a jeho přímé působení (ničení), ale náš strach, panika a opatření proti němu. I když on sám je ve svojí podstatě paradoxně ten zdaleka nejméně škodný...

Průvodce zbytečně dlouhým článkem pro lepší přehlednost čtení podle 19 ti obsažených nadpisů - vyber si jenom to, co by tě mohlo zajímat:

1. Úvodem je vhodné zmínit
2. Obecný průběh krizové situace
3. Ti, kteří tahají z vrchu za nitky
4. Proč se to celé děje
5. Kdo to celé, ostatně jako vždy, odskáče
6. Povědomí o brzkém konci, aneb "pošmel" si, co můžeš, než bude po všem
7. Co z toho všeho plyne
8. Pozitivní dopady na nás všechny
9. Nevraživost vystrašených jednotlivců a skupin
10. Zachovejte paniku
11. Čas na plácání po ramenou a lízání ran
12. Uspořádejme tiskovku, sehrajme divadlo, hlavně ať už zase nakupují
13. Na to vemte jed
14. Projevme Covidu trochu toho vděku
15. Tak sakra mám rýmu, chřipku, nebo tu Coronu?! Tak nebo tak, nejspíš zbytečná panika
16. Jako když se člověk bojí létaní
17. Kazmo, ty vole, to už je trochu moc, ne?!
18. Závěrem možno podotknout
19. PS

Úvodem je vhodné zmínit:

Rád bych taky úvodem podotkl, že se jedná čistě o moje úvahy v kombinace s tím, co sem kolem sebe zachytil a dává mně osobně smysl, "hlavu a patu". Nejedná se tudíž o holá fakta, které jsou podložené všemožnými studiemi. To zkrátka znamená, že některé z uvedených informací a úvah se nemusejí zakládat na pravdě. A už vůbec se nemusí shodovat s vašim osobním pohledem na věc. Dokonce vás můžou některá slovní spojení rozhořčit, urazit... V takovém případě se upřímně omlouvám. Ach ta svoboda projevu každého individua (včetně mě), znáte to...

Každopádně mě Váš názor zajímá, proto pokud budete chtít, zanechte svůj komentář dole v sekci tomu určené. Může sloužit k užitku jako "doplňkové informační vlákno" pro doplnění a rozšíření tohoto tématu. Nebojte, smazány budou "jenom" krajně nevhodné poznámky, takzvané výstřely do tmy.

Obecný průběh krizové situace:

Přitom jde vždy o podobný průběh:

1. událost, která všechny šokuje a pobouří, jakoby jsme se netočili na (země) kouli v nekonečnu (vesmíru), kde jsme bez špetky vlastního vlivu vystavení smrtelnému nebezpečí každou jednu vteřinu... Jako bychom zapomněli, že je to úděl, který každý z nás musí nést, od prvního nádechu, po poslední výdech. Jako by jsme žili v pohádce, kde se nikomu nemůže nic zlého stát... Měli bychom si spíš vážit všeho dobrého, co nás za den potká, co zítra nemusí být... A ne čučet jak "péro z gauče", když se přihodí něco zlého... Buďme si vědomí svojí pomíjivosti a křehkosti, buďme vděční za všechno co máme. I když je spíš v naší přirozenosti nevděčnost, kdy si, jak se říká, neuvědomujeme, co máme, dokud to neztratíme, toho co máme, si moc nevážíme a spíš toužíme po věcech, které nemáme...

2. mediální masáž, která zapříčiní vlnu strachu a pobouření... Neustálá snaha o získání informací prostřednictví médií: televize, internet, noviny, kde většina vydavatelství je koupená a "pravda" v nich záměrně pokřivená, zatajená...

3. výlevy všemožných názorů formou několika kliků na sociálních sítích: projevy odvahy změnou profilových fotek, moudrost a dojemná soudružnost obsažená ve statusech, která jde v kontrastu s komentáři plných povýšení, nadávek a hněvu s jednoznačnou tendencí k pýše, odsuzování druhých, hledání viníků...

4. čeho je moc, toho je příliš... už to celé začíná být přehnaně dlouhé divadlo, splní to svůj účel, přestane to lidi zajímat, přestane se to tom tím pádem psát... proč taky uměle vyvolávat něco, co už splnilo svůj efekt, odvedlo pozornost patřičným směrem a pozornost zároveň postupně ztratilo.. davu se předhodí zase něco jiného, pro změnu třeba pozitivního.. a jedeme nanovo...

Projevíme svoje pobouření a postoj na síti, zanadáváme si několika lidem v okolí, tímto způsobem se každý vyjádříme, splníme si svoje... Svoboda vlastního projevu je přece jedno ze základních lidských práv a pilířů svobodné země. Je to právo každého z nás.... Ale jít tak dělat něco pořádného, zapojit se do procesu, být skutečně užitečný... To jakoby moc ne. My máme splněno. Každá ovečka si klidně zabekotela ve svém chlívku. A to je tak jediné, na co se zmohla. Její krmení (paralyzování) strachem probíhá negativními zprávami, které se na ni tlačí ze všech stran, všemi kouty toho internetu. Ale třeba vypnout "ty internety a televize" a hlavně zachovat klid, to už ne... Ještě to přikrmíme sdílením všech těch vesměs negativně vyznívajících příspěvků... Jenom co se člověk připojí, už ví, že je tady něco špatně, jakoby dost... Ztuhne mu ohryzek, stáhne se mu břicho, pocítí strach...

Ti rozumnější se snaží s klidem připravit na možné následky... Nejhorší, co může nastat, je přehnaná panika... Když panikaří pár jednotlivců, ještě se to dá... Ale jak začne panikařit dav, spustí se davová psychóza (šílenství) a může z toho být všechno kolem neřízeně ničící pozdvižení... Až takovou paniku si ale nikdo nepřeje, mohlo by to položit systém a způsobit velké škody... Podstatné je, aby tím lidé začali žít, o nic moc jiného se nezajímali... Realita a pozornost každého z nich je potom "až po okraj" naplněná těmito událostmi a všemožnými klepy kolem... Prostě se pasou... A bača, spokojený, jak se mu ovečky podařilo pěkně zabavit, si tak může nerušeně dělat svoje... Třeba si jít zahrát na píšťalku...

Všechno zlé je k něčemu dobré:

Každá negativní situace, stejně jako "trápení" kolem Koronaviru, má každoádně i svoje světlé stránky, blahodárné účinky. Reálná obava o život člověku otevře oči. Pomůže mu vážit si věcí (dokonce i lidí), kterých by si za normálních okolností ani nevšiml. Úplně jinak k nim začíná přistupovat. Dělá věci, které by jinak nedělal. Vypouští dělání spousty planých aktivit, kterých by se jinak, v jakési deziluzi jistoty dlouhého života, dál spokojeně dopouštěl. Strach o vlastní život mu pomáhá přehodnotit jeho žebříček hodnot. Najednou si začíná uvědomovat, co je pro něj skutečně důležité. Dokáže moudře rozlišit, co je jeho skutečné já (přirozenost) a co jenom pouhý nános vytvořený systémem, druhými lidmi, prožitými událostmi. To si prostě nevsugeruješ, to musíš prožit, to musí být jakože real... "Připosraný" člověk se tak spíš bude řídit svým vnitřním hlasem, pocitem, než myšlenkami. Upřednostní lásku před vším, co představuje její opak. Spíš se začne obracet v modlitbách k Bohu a lidsky se jeho charakter změní k lepšímu...

Ti, kteří tahají z vrchu za nitky:

Ať se mně ale nikdo nesnaží namluvit, že celá tato "pandemie" je "jedna velká" náhoda. Že onen koronavirus, COVID-19, po novu označovaný taky jako mutace obávaného SARSU (který "z ničeho nic" zmizel v roce 2004, stejně jako se náhle "odnikud" objevil o dva roky dříve), jenom tak čirým nedopatřením bez špetky záměru unikl z laboratoře někde v Číně a bez možnosti jeho zastavení zavařil celému světu... Navíc, že je shoda nešťastných okolností to, že se mu podařilo prý uniknout z naprosto stejné laboratoře, ve které se podařilo v onom roce 2004 vyvinout lék na zmíněný SARS. Ano, tato se nachází zmíněném Wu-Chanu. To se na mě nezlobte, ale by se mu to podařilo stejně jako třeba Timu Robinsonovi, kterému se podařilo ztvárnit postavu Andyho ve skvělém filmu Vykoupení z věznice Shawshank, z které se mu podařilo uprchnout jenom díky nezlomné vůli, odhodlanosti, chytrosti a špetce náhody. Jenomže to je film a hlavně na tom neprofitoval nikdo jiný, než sám Andy. Tady to skvěle zapadá do nutného ochlazení přehřátých trhů, které prakticky bez přestávky zažívali růst od krize 2008. Ta se mimochodem nevyřešila nějakými extra omezeními, opatřeními, vyvození důsledků pro zodpovědné osoby... Jen se prostě natisklo spoustu nových peněz. Stejně tak bude podle mnohých vyřešena i budoucí krize způsobená Koronavirem. Prostě natisknou peníze a napumpují to těm, které Korona poskytla. Nebo to alespoň budou tvrdit a třeba budou mít "vlivné přátele". Jakoby nejsem moc ekonom, říkám co slyším, ale z podstaty věci to nezní jako to nejpřirozenější a nejzdravější řešení. Musí se to někde časem projevit, ne? Ale tak kdo ví, třeba to mají soudruzi pod palcem...

Co ale nezmění je fakt, že to, co roste, musí taky zákonitě někdy i spadnout. Tak to prostě je, bez toho, se ekonomika neobejde. K tomu, aby se tak stalo, trhy (investoři) potřebují určitý fundament (důvod). Když se nad tím zamyslíte, toto je důvod naprosto geniální. Vlastně tak trošku fáma přitažená za vlasy, nic extra vážného na zdraví lidí, trošku paní Colombová, o které se taky často mluví, ale nikdo ji vlastně neviděl. Z Corony se posral celý svět, zmatek mezi obyčejnými lidmi a taky investory způsobil obrovské ekonomické škody, ze kterých se budeme ještě chvilku vzpamatovávat. Myslím to tak, že to není žádná opravdová morová rána, nezadržitelné šíření skutečného nemilosrdného zabijáka vira, žádná atomová bomba a minimálně desítky milionů mrtvých, "nechtěný" výbuch atomové elektrárny, ani žádná krutá válka s podobným počtem obětí... Prostě jenom "několik důchodců a oslabených jedinců" přijde o svůj život, panika obřích rozměrů a jak by nejspíš řekl trader Ludvík Turek "všichni investoři sell, akcie propad jako kráva".

Proběhl totální výplach a může se začít růst od znova. Žádný viník, to znamená nikdo, na koho by se dalo ukázat prstem, kdo by byl hnán k zodpovědnosti a přitom byl skutečně zodpovědný za stav, kvůli kterému výplach musel zákonitě přijít. "Ach ten zatracený vír!". "Geniální..." Vypláchneme to pořádně a jedeme to od znovu hoši... Jak sem ale řekl, mohli to udělat různými způsoby a tento má pro nás všechny asi nejmíň děsivý, katastrofický scénář.

Takže vlastně dobře pro nás všechny... Navíc budeme nejspíš za "nedlouho" moct zase začít prožívat období neustálého ekonomického růstu a prosperity. Bylo potřebné to "vypustit ten prohnilý bazén". Navíc to za nás udělal "ten hrozný virus" bez kapky cizího přičinění, bez jakýchkoli "vedlejších úmyslů", no prostě úplnou náhodou!

Si to představte... Jednoho podzimního sychravého podvečera se takzvaně po špičkách (potichu a nepozorovaně) dostal ze zkumavky a vydal směrem k pootevřenému oknu, vyklouzl ven a skočil na prvního člověka, kterého za ním zahlédl. Díky němu získal nadvládu nad celým světem a započal svoji krutovládu. Strašidelná, no poměrně realistická pohádka...

Podstatné je, že těm nahoře se podařilo dosáhnout svého, tíženého efektu a přesně o toto jim jde. Pozornost davu je zaměřená jiným směrem. Navíc teď můžou konečně začít nerušeně šmelit to svoje, protože teď se fakt moc lidí nedívá. Zůstalo možná pár rýpalů, ale to není nic v porovnání s tím, s čím by si jinak bylo potřeba poradit. Ti, kteří to celé záměrně spustili, dosahují svého a ti, kdo jsou „u koryta“ ve vládě toho využívají a dělají si taky svoje a to současně umožňují jednotlivcům a skupinám, kteří stojí za nimi. Podle mě jsou tam někde z vrchu stejně do jednoho informováni, že je to celé neškodné, záměrně vyvolaná a krmená panika a taky že to skončí dřív, než řekneme švec. Prostě se to přežene, vyvolá potřebnou paniku a bude klid po bouři. Příhodnější je slovo zneužívají, aneb „pošmel si mezitím, co můžeš, dokud můžeš, dokud se nikdo nedívá“. K tomu je tato doba, kdy se každý se cvakajícím konečníkem strachuje o svoji vlastní prdel, jako stvořená. Jaká to nešťastná náhoda...

A tím myslím "světovou elitu a elitu národů"... Kteří jsou o všem informování úplně jinak, než my, běžní lidi. Neměl sem tím na mysli normální občany, kteří neprofitují z "tutových" zpráv tam někde z ještě vyššího vrchu. Samozřejmě jsou i běžní lidé, kteří jenom kdesi "v morku kostí" tušili, že přijde krize. Respektive že bude muset jednou přijít a cítili, že ta doba je už blízko. Ti, kteří věděli, že nakupovat je potřeba hlavně tehdy, když "na ulicích teče krev". Trochu "vyčurané a sobecké" pravidlo, no taková ta tržní ekonomika už je. Někdo příležitostí využít musí a budou to hold ti připravení. Tito chytře za včas rozprodali, co mohli, nashromáždili potřebnou hotovost a teď můžou začít nakupovat dost pod cenou, "ve velkých slevách". Většina běžných lidí "ostrouhá" a "zahučí" do ztráty. Tak už to hold dneska funguje... Na někom se bohatí obohatit musí, no ne? A to, že se většinou bere těm, kteří už tak mají málo, nebo paradoxně dokonce vůbec nic, doufám víte... Běžným lidem se to potom prodá, až to bude zase tam někde nahoře, pěkně v plné ceně...

Proč se to celé děje:

Hlavní důvod konkrétně této situace nastalé kolem Corona viru podle mě je vyčištění trhů (akciových, komoditních atd.). Vypustí se tak až po okraj naplněný, navíc stagnující vodou zplesnivělý bazén. Splaskne tak přehřátá bublina, rychle, nepozorovaně. Za viníka celé této katastrofy navíc nebude označený její pravý původce, konkrétní jednotlivec (skupina), který ji svým hýřením, nenasytností způsobil. Za všechno bude moct nějaký virus, hříčka přírody. Ach jak kruté a nešťastné. Prostě přišel, způsobil pohromu, vypláchl akcie a odešel. Jak elegantní řešení, které neukazuje prstem na nikoho, na žádného viníka, žádné špatné postupy. Navíc umožní si dál beztrestně hrabat a moct nanovo začít v růstu, rozmařilosti. Rychlé a bezbolestné řešení. Soudruh, kterého to napadlo, musel být hlavička. Nebo těm nahoře přál osud, náhoda.

Kdo to celé, ostatně jako vždy, odskáče?:

Teda bolet to bude, to určitě, hlavně ale opět střední vrstvu. Chudí neměli nic předtím, ani nebudou mít potom. Tam je to prašť, jak uhoď. Ale budou pokornější, normálnější, přestane si ta lůza vyskakovat, na chvilku zase znormální, bude si vážit. Bezbolestně jsem myslel tak, že prostě to lidi vezmou tak, jako by hold přišla přírodní pohroma a s jejími katastrofálními následky se teď hold budou muset vypořádat. Nikdo za to nemůže, je to hříčka přírody. Poškodilo nás to všechny, někteří přišli o pracovní místa, některé firmy to dokonce položilo. Ale co se dá dělat, musíme se sebrat a zase začít od znova. Stmelit se, chápete? Pomáhat jeden druhému. Nagano 98, vzpomínáte? No jasně, pro ty nahoře ideální stav. Bez zodpovědnosti, ještě si na tom pohonili trika, jak nejsou všichni úžasní. Jak celý prohnilý systém není úžasný, fungující, tedy občana chránící a podporující. A ti, které to v běžném životě postihne nejvíc, budou muset hold bez zbytečných slov s jakousi hrdostí že hold řeší následky přírodní katastrofy a zapojit se do procesu. Makat a ještě si vážit toho, že můžou, že žijí, že je konečně po tom všem, že to dobře dopadlo. Že si to odserou vždycky hlavně oni, no tak je ten systém hold nastavený.

Dopad na nejbohatší šťastlivce:

A ti nejbohatší, které teď likvidují desítky milionů USD velké ztráty? To bych byl osobně klidný, o ty se není nutné strachovat. Ono to jenom tak hrozně vypadá. Ti to potom postupně zase nabudou zpátky, teda většina. Jenom ti, kteří jsou na stejně lodi. Nebo doslova na jachtě za miliardu? Kteří hrají pořád ty stejné karty.

Povědomí o brzkém konci aneb naber si co můžeš, než to celé skončí:

Dám ruku do ohně za to, že všichni nahoře už jsou z ještě hornějších míst informovaní, že je to neškodná a přechodná záležitost. A tak vystupují všichni suverénně, ba co víc, přihřívají si na tom polívčičku, zlepšují tak svoje politické renomé, vyhlídky. Vždyť oni jsou ti, kteří to celé zvládli, kteří to zorganizovali a zametli s Corona virem. Nechávají lidi cukat strachem jejich zadnicemi, panikařit. Mezitím za oponou hrají hru o moc a velké peníze. A na veřejnost hrají úplně jiné divadlo, prezentují, jak bojují z virem, dělají potřebná opatření. Teda někteří radši ani nevylézají ze svých rezidencí, nevystupují veřejně. Protože podle mě takovou bambulárnu, jak říká Ludvík Turek, nechtějí hrát, předstírat a dívat se při tom posranému národu do očí. Nechce se jim překrucovat pravdu, prezentovat polopravdu, nebo přímo úplnou nepravdu. Toto nechávají raději na jiných divadelnících, na kterých je toto extrémně cítit, to jejich sebevědomí, úsměvy. Ty nejsou falešné, oni jsou opravdu opravdové. Vnitřní štěstí se těžko maskuje, nemůžeš být uvnitř šťastný a navenek působit jak nejubožejší, nejzničenější, nejpřetíženější jedinec. Teda možná můžeš, ale to si potom spíš trochu psychopat. Teda ne že by oni tak trochu nebyli. Jinak by přece tam nebyli, že jo. Pravda, no spíš jde o schizofreniky, sociopaty, než o psychopaty. Zdravě uvažující a především cítící, čistý člověk by to tam asi nedal. Jenomže z nich ta emoce štěstí přímo čiší. A fakt nejde o vás, o to, že se jim podařilo vám pomoct. Těší je, že se jim podařilo odstranit vlastní problém, nebo docílit svého. Ale asi by se tak netvářili, kdyby vážně umírali velké spousty lidí a oni nevěděli, co s tím. To by bylo moc i na ně a jak se říká co je moc, to je příliš! Sice dávám za pravdu Františku Ringo Čechovi, který na YouTube kanále s názvem „Až tu naši malou zemi celou rozkradem“ říká: „Nepovedli jsme se pánu Bohu, kluci vůbec, jsme strašný kur...“ No to by se tak nad věcí netvářili, kdyby nevěděli a neměli to pod kontrolou, na to by sami rychle dojeli.

Co z toho všeho plyne:

Z toho mně vyplývá jediné, brzo to celé skončí. A bude zase dobře. Bude se na to vzpomínat vnoučátkům, jak to byly těžké časy, ale jak jsme je s úsilím nakonec v dobrém přežili, jak jsme to celé zvládli. Ale než to přejde, než se chřipkový mrak přežene a lidi uzdraví, než přijdou dobré zprávy do médií a panika postupně ulehne. Nechají trhy pěkně vytéct, vybublat, vydumpovat. Pomůžou například vytáhnout pár bilionů z české ekonomiky korporacemi za adekvátní protislužbu, nebo peněžní odměnu. Možná přesunou vojenské vybavení, výrobu jinam, uškodí nějaké mocnosti. Netuším, co všechno se může dít za oponou a je pravou příčinou spuštění takové situace. Jsem ale osobně přesvědčený, že se ale jedná o záměrnou (plánovanou, účelovou, zištnou) příčinu a ne nešťastnou náhodu. Že se jedná spíš o konspirační teorii než o holý fakt? No jistě. Ještě aby po sobě nechali důkazy, nebo to pravdivě sdělili světu. To by se potom minulo účinkem a na to je to moc vysoká hra. Do toho se udělá několik dobrých ekonomických rozhodnutí, nakoupí nějaké firmy s potenciálem, které to výrazně zlevní, nebo možná dokonce položí. Možná nějaký ten bitcoin, zdevastované akcie některých postižených firem. Prostě se na tom celém trochu namastí, zaháčkují se na správných místech. Společně s nimi ti, kteří jsou připravení. To znamená, odložili si hotovost a mají tak na nákupy. „Black Friday“ je tady. Big sales. Na to přece slyší každý z vás. A kdo z vás by, být tam nahoře, jednal jinak? Když můžou. Proto tam nahoře přece jsou. Možná byste to zkusili být dobří, zachovat se podle nejlepšího svědomí a mravů, než byste byli bleskově usměrněni. Rychle byste zjistili, kde je vaše místo, s kým je příhodné se kamarádit, co je povolené, co žádoucí a co nikoliv. Rychle byste začali hrát jejich hru. Jinak byste z ní rychle vycupitali. V tom lepším případě. Spíš letěli oknem.

Pozitivní dopady na nás všechny:

Jak jsem řekl, za mě je to, že si lidé projdou takovým šokem, dobře. Některé to sice zlikviduje, pokud nepřijmou situaci, nezmění se k lepšímu, budou naopak uvnitř sebe proti nastalou situací nesmiřitelně protestovat, proklínat, nenávidět. Některé to naopak probere a čím déle bude tento kritický stav trvat, tím více. Protože jak to někteří jedinci začali přehánět s nevděčnosti, jak se to celé přebubřilo? Všichni začali vystrkovat růžky, extrémně sobecky si hrabat na svém písečku, nenasytně obcházet druhé, podvádět se navzájem. Jenom ať jim cvakají prdele, jenom ať se to trochu pročistí. Minimálně energeticky. A společně s tím i příroda, která nepřetržitě dostávala zabrat. A taky je z toho chudina očividně tak dopletená. Jakoby ať mně nikdo netvrdí, že je o těch pár tun méně škodlivin vypouštěných do ovzduší z dopravy, výroby něco zázračného. Že pokud se nezačneme více omezovat, že to tady prostě nenávratně nezničíme a nezanecháme svým dětem jeden velký humus. Ale tak, lepší než nic, na chvíli si prý příroda odpočine a navíc se možná dokáže i trochu obnovit. Což si hodně z nás ani nezaslouží, ale tak máme to štěstí. Viděl jsem to i na poptávajících, kteří sice zadlužení až po víčka, ale mistři světa. Ochotni podvést druhého pro svoje vlastní dobro na mrknutí oka. I v běžném životě. Všude bledí, zamračení lidi, skloněné hlavy. V autech naproti věčně nasraní a nespokojení zombie. No nadměrná nelidskost, nevděk, ubohost. Říkal jsem si, že už to není možné, co musí přijít, aby je to zlepšilo.

Nevraživost vystrašených jednotlivců a skupin:

Stačili mě včera na procházce přírodou jediní dva lidé, které jsem potkal. Chlap a žena středního věku, kteří by jinak vypadali jako fajn lidé. Ale to je právě ono. I když z vnějšku člověk působí harmonicky, uvnitř může být krajně agresivní. Tito se po mně dívali vražedně, strachovali se o sebe, sobecky, jejda člověk, nebezpečí, jsme v ohrožení. Přesnější výraz je, že na mě čuměli, doslova a do písmene bez duše. Žádné dobrý den, žádný projev laskavosti člověka k člověku. Však to znáte, na duchovní úrovni jsme prý všichni jedno. Ne, neznáte? Tito o něčem takovém nikdy neslyšeli. Nebo to v rámci strachu o svoje životy ignorovali, potlačili někde hluboko do svého podvědomí. Dobré mezilidské vztahy, láska a úcta člověka k člověku? Co to je za pojmy? Na ty se teď nehraje, na ty teď není prostor! Teď není čas na ptákoviny! Virus, člověk, přenašeč, my, naše materiálno je v ohrožení, nepřítel, nenávist. A o to právě jde, na to tito lidé dojedou. l Protože je to i zkouška, čemu dám přednost. Tomuto, strachu o pomíjivé materiální, nebo naopak lásce, dobrotě, opravdovosti, odvaze, dobrému pocitu na srdci? A láska, čistota si nevybírá. Neříká si dneska budu, teď ale ne, teď se to moc nehodí, je to moc nebezpečné. Není možné ji poručit. To je potom vypočítavost. Láska prostě je a miluje, bezpodmínečně, vždy. Ti, kdo upřednostní druhé, budou odměnění a paradoxně právě oni budou mít vyšší šance na přežití. Ti, kdož zvolí první a budou upachtěně lpět na svém pomíjivém materiálním, ve strachu ze ztráty o něj. Ti budou muset odejít, aby jejich duše úplně nezdegenerovali. Dostali na výběr, rozhodli se. Sobecky s neláskou zbaběle, tím pádem špatně. Bůh to vidí, před tím to neschováte a karma funguje. A člověk za tuto upachtěnost ponese dřív nebo později následky. Jejich závažnost bude záviset na míře způsobené neharmonie.

U těchto dvou nebyl ani náznak vstřícnosti, náklonnosti. „Teď ne, teď není čas na blbosti“, změřili si mě o všem vypovídajícím, přísným pohledem. Každý sobecky zahleděný do sebe, hrabajíc si na svém písečku. A věřte, že kdyby druhý člověk potřeboval pomoc, takový lidé v takové kritičtější situaci před vámi zabouchnou narychlo dveře, zvýší tempo nebo rovnou vezmou nohy na ramena. I když by vám mohli pomoct a moc by je to nestálo, o nic moc by tím nepřišli. Ale proč by to měli asi tak riskovat? Proč vyměnit ochotu pomoct druhému v těžké situaci, za upřednostnění sebe, svého bezpečí, pohodlí, neohroženosti? Tito by podle mého úsudku jednoznačně zvolili to druhé, nechali by vás zemřít. Pardon, možná by ještě vytáhli pistoli a dopomohli vám k tomu. Tak přesně takové výrazy tito dva na pohled úplně normální lidi venčící 3 svoje psy v pozdní pondělní odpoledne měli. Taková, až hmatatelná energie totálního hnusu a nevraživosti z nich regulérně čpěla. Jenom mě z toho zamrazilo, zasáhla mě prázdnota, ve které se v jakési podivné kombinaci mísil smutek a vztek z takové „prochcanosti“. Šel jsem dál zasažený touto jejich vlnou strachu o sebe, zmasírovani všemožnými zprávami, které si určitě před procházkou v rámci edukace, nebo možná senzace hltavě pročítali. Hlavně já moje teplíčko, můj kulíšek, můj život. Nějak mně ale současně šlo na mysl, že přesně tímto takový lidé už jenom z důvodu duchovní výchovy musí projít a že je tato energie dožene a jednou sežere. Upřímně mě ale ani toto uvědomění moc neuklidnilo, protože se ta jejich negativní energie do mě postupně vžírala a likvidovala jeden dobrý pocit za druhým. Vrátí se jim to jako bumerang, říkal jsem si. Pokud teda nějakým zázrakem vnitřně neznormální. Pokud se nezmění, jak říká ruský léčitel Lazarev, jejich přilnutí k materiálnímu za směřování k lásce. Dva lidi, jediné dva lidi mně stačilo včera potkat v přírodě uprostřed ničeho a stačilo mě to. To si neumím představit hnus lidí, který se z nich vyplavuje dole ve městě, kam radši nejezdím.

Nechci tady nějak machrovat, ale já jsem se poměrně úspěšně vyhýbal lidem i ještě před korona virem a slovo domácí karanténa pro mě byl relativně známý pojem. S tou hygienou to bylo horší, přiznávám. Nebo jak to musí vypadat ve velkých městech, zavření ve svých bytech, někteří ochotni pomalu i při kýchnutí shodit z balkonů svého souseda, jenom aby jejich pomíjivá schránka nebyla v ohrožení, aby si mohli večer načít v klidu pivo a sednout k televizi.


Zachovejte paniku

A právě to je hlavní problém, který v takových situacích může vzniknout. Ne úmrtí, které může takový vir způsobit, ale panika mezi lidmi, kterou vyvolá. Rabování, krádeže, vraždy pro kus žvance. Odporné chování lidí ke svým bližním, protože se budou cítit ohroženi, nebo nebudou mít na výběr, kvůli snaze o přežití.

Ale toto podle mě nebude ten případ. Dávám tomu týden, maximálně dva. Říkám vám, za pár dnů, týdnů bude po všem. A velevážení představitelé vyšších kruhů našich zemí to vědí. A jak to celé skončí, lidé si budou navzájem a svým politikům pyšné plácat po ramenou, jak to celé zvládli, přežili bez vážnějších újem na zdraví, na životech. Začnou si lízat rány, které způsobil ten zatracený korona vir. A na něj se taky bude jednoduše ukazovat prstem a svalovat veškerá vina. Bude to ta událost a příčina, která způsobila onu krizi. Corona virus je ten, který ponese zodpovědnost. Kdyby ho šlo zavřít, jde na doživotí, nebo na křeslo. Ne ten nebo tamta, kteří byli skutečně na vině, nakradli si peněz, žili si jako králové. Ale korona virus. A celý cyklus bude moct začít od znovu. Vyřešeno.

Čas na plácání po ramenou a lízání ran:

Bude následovat něco jako, no hold co se dá dělat, coronavirus, ale tak hlavně že jsme přežili, jak se to pěkně přes nás přehnalo, tak to teď nějak zvládneme, co říkáte spoluobčané, vlaječky, citáty, profilovky změníme, pár vítězných statusů. Ale hlavně, všimli jste si, já jsem to říkal, já jsem byl ten hrdina s klidnou hlavou, jak jsem to zvládl pěkně, ještě jsem stihl dokázat, že nejsem zbabělec, šel jsem příkladem, dokonce se snažil pomoct. Že to bylo rouškou za 85, kterých mám teď plný sklep a můžu si s nimi tak maximálně vytírat prdel s celou rodinou několik následujících zim, nebo že jsem chtěl ZDARMA propůjčit firemní vozidlo na dobročinné účely, ale bez propagace názvu svojí firmy by to jaksi nešlo.

Hlavní, že je to pryč. Vážíme si zase prostého života, přítomného okamžiku a každé maličkosti. Však my se s těmi následky popasujeme. Budeme pracovat, snažit se, pokorní. Teda do doby, než to v nás zase přirozeně přeroste v hamižnost, zvítězí hnus a bude tak muset přijít něco třeba mnohem horšího. Už neočekávaného, neplánovaného, ničivého. Opravdový virus, kdy se budeme se slzami v očích dívat na umírající blízké ve skutečných karanténách. Atomová bomba, která se nabrala, kdo ví kde. Atomová elektrárna, která vybuchla, kdo ví čím nedopatřením. Asteroid, který smetl velkou část naší koule letící nekonečnem a znemožnil tak život na ni. Ne, to už by se tito představení nemohli jak krocani sejít a plácat si po ramenou, jak jsou dobří, jak je vše pod kontrolou, jak to celé mistrně zvládli. To by si nemohly ochranné a nemocniční složky, zkrátka systém, který má ve skutečnosti hromadu vážných nedostatků, vydobýt tolik slávy. To by bledí poletovali někde ve VIP zónách, posraní převzít jakoukoli zodpovědnost, vystoupit před druhé a bojovali o svoji holou prdel a prdel svých blízkých. Takovým lidem bych potom i uvěřil, že vážně dopředu nevěděli, že to nebylo celé naplánované a že si nejsou jisti brzkým koncem epidemie. Za ten navíc dostanou zásluhy, protože si s ním vlastně mistrovsky poradí.

Uspořádejme tiskovku, zahrajme divadlo, hlavně ať už zase nakupují:

A tak když vidím tiskovou konferenci v USA, kde přední představitelé včetně prezidenta rozdávají sebevědomé úsměvy a suverénně zodpovídají na dotazy. Když vidím celou tu šaškárnu, kdy nejpodstatnější z celého hodinu a půl trvajícího divadla je vlastně jenom graf rostoucí ceny akcií dolů vpravo, který dává jasně najevo před uzavřením trhu (před víkendem) jasný signál investorům „Už neprchejte, neprodávejte panicky, naopak nakupujte, už to bude lepší. Tzn. pojďme konečně na grafech UP! A ve svojí podstatě všechny řeči z úst těchto vyložených „figurek“ jsou jenom „bla bla bla“. Pro ovce, stádo, dav je to uklidnění, dobré zprávy, zvládají to, jsme v bezpečí, třikrát sláva, jak úžasní jsou ti představitele Spojených států Amerických, jsme v dobrých rukou, ty budeme volit. Ve svojí podstatě tohoto divadelního představení je ale nejpodstatnější právě vzkaz investorům: „už jsme to vypustili dostatečně, půjdeme nahoru“, „Long! Lets go UP!“. Tak mně potom někdo říkejte, že to není celé účelové, předem připravené. Že „těch pár“ důchodců nebyla plánovaná „oběť“, kdy v Itálii se to „ano přiznáváme, trochu vymklo z rukou“. Že za tím vším není jenom snaha o korekci přepálených cen do té doby od poslední krize 08 neustále rostoucích akcií, idexů. A že to není nic pro malé kluky ale sahá to do vysokých sfér. Které ovlivňují celosvětové dění. O tom snad to, že takovou šaškárnu hrají i nejvyšší představitelé USA, docela jasně svědčí. A je to k pobavení, jak si z nich udělají „hej pojď sem, jak na dvorečku ve školce tam vypadají“. Na tu tiskovku se schválně podívejte. Budete zděšení, možná pobaveni, jestli máte schopnost vycítit nepravdu, přetvářku a prostě když vám někdo mele kolem něčeho, co není vůbec podstatné, to se tím snaží překrýt a z toho, jak se tváří, gestikuluje, co vyzařuje, si umíte orientačně vyvodit, kde je zhruba pravda. Na vyžádání vám odkaz pošlu. A vlastně kdo ví, co všechno dalšího si mezitím mocní nahoře a „bambilionáři“ na jachtách „pošmelili“ pod prsty.

Na to vemte jed:

Člověk si dneska může být jistý snad jediný, že skoro nic není takové, jak to vypadá. Pravda bude vždy nejspíš někde trochu jinde. A protože se v tomto směru málo kdy děje něco „jen tak“, náhodou, bez cizího záměru a přičinění, bude i za tímto stát někdo dost mocný a sledovat tím své osobní zájmy. Zájmy mocné skupiny, zájmy systému. A kdo ví, možná i jeho ochrany. Nechci znít až tak nevděčně, žije se nám docela dobře. Vlastně asi nejlíp, jak se komu kdy na této planetě kdy žilo. „Takže jakoby soráč že do toho takto rýpám a dík za všechno dobré. Bez pevnější ruky by se to tady nejspíš brzo zhroutilo, sežralo navzájem. A co potom? Žádný net, bezpečí, relativní svoboda. Naopak vítej ve středověku ty vole“ Jenom mě vždycky zajímalo, jak věci opravdu jsou. V tomto směru se to jinak ale hrát nejspíš nedá. Hodně lidí by to nedala. Hlavní je, že účel světí prostředky, no ne.

I tuto krizi ale zažehneme jako tu předchozí, budeme tisknout ještě víc a víc peněz a budeme moct opět zažívat další opětovný růst. „Aneb se tak docílilo pravidla, že co roste, musí zákonitě i spadnout“ Je to přirozené a bez toho to nejde. „Do konečna to růst nemůže“, říkají s oblibou tradeři. Do toho všemožnými čmáranicemi analyzují graf, jak se daný trh choval v minulosti, z čehož se snažqí odvodit, jak se bude chovat v budoucnu. A většinou používají slovního obratu „těsně vedle“, ostatně stejně jako gambleři. Právě proto se tyto „profese“ v očích laické veřejnosti často dosti podobají, protože přináší prakticky stejný poměr zisku vůči ztrátě, kdy 80% zúčastněných prodělává svoje peníze a 20% vydělává. Je to tak u hracích automatů, rulety i obchodování (tradingu). A nějaký fundament to způsobit musel. A napadá vás nějaký lepší, který se dal vymyslet? To by vážně muselo dojít k válce, nebo něčemu horšímu? A tak pro nás všechny „ještě že tak“, můžeme s určitou úlevou v hlase konstatovat. Mohlo to dopadnout daleko hůř. A to mě mimochodem taky utvrzuje v tom, že to nemohla být náhoda, protože by to byla zatraceně šťastná a dobře načasovaná. Ale to se asi nikdy nedozvíme na 100%, na to si kluci dají velký pozor.

Za toto v očích veřejnosti ve svojí podstatně vlastně nikdo nemůže. Budeme si hold muset „lízat rány způsobené“ tím zlým Covid virem. Možná budeme muset otročit, dělat za výsměch, nebudeme si moc vystrkovat. Ale my to zvládneme! Budeme si vážit i toho mála, budeme lehčeji ovladatelní, důvěrní k systému, ve kterém žijeme, jak zde jsme v dobrých rukou, v bezpečí. Sice budeme (alespoň na chvíli) lepší lidé, ale taky lepší (poddajnější) novodobí otroci win to win spokojenost na všech frontách.

Projevme Covidu trochu toho vděku:

Znovu opakuju, že je nám tady dobře na té zemi, nic nám nechybí, války nejsou, pro jídlo do obchodu můžeme, na kafe, do divadla, do školy, do práce. Jejda to bude pěkně, až to bude zpátky. Jenom tak se projít městem, dát si kafe v oblíbené kavárně. To bude úžasné. To bude najednou vděku a nepapulování za každou kravinu, neochota pracovat. Tak jako malé dítě, když dostane hračku, je z ní unešené do doby, než ho omrzí. Sice nás to ještě víc peněžně vyždímá, ale v karanténě si (někteří snad) odpočineme, načerpáme nové sily strávené s rodinou, vytáhneme si rukávy a po zdárném poražení této „zákeřné nemoci“ se půjdeme (dočasně plni sil) prát s jejími následky. Nebudeme nenávidět, ukazovat prstem, kdo to celé zavinil, nebudeme vyžadovat, aby nesl své následky. Nikoho nahoře to vlastně nezabolí, ti naopak získají na síle. Dokázali si poradit v krizové situaci s Corona virem! Z toho ještě chvilku ponesou obdiv a tížené body ve volebních kampaních. A my se dáme do práce, konečně, zase. Nebudeme tolik frflat, nepřiměřeně si nárokovat po státu, svých zaměstnavatelích, rozhlížet se doleva doprava. Budeme poslušně pracovat, protože práci chvilku nejspíš nebude mít každý, bude to privilegium, které zbyde po propouštění nevytížených firem jen pro některé. Budeme si moct dál hrabat na svém písečku. Ekonomika tak bude moct opět růst, přijde pěkné období.

Bez Covidu by ho nebylo. Buďme mu vděční. Bylo to dobrodružství, chvilka odmlky od té strašné nudy a rutiny, která provázela naše životy. No ne? Nebuďme jako Srbové, kteří za každého, kterého usmrtí Corona, budou požadovat 100 mrtvých Coron. Ale buďme taky realisté. Moje vnímání reality jsem shrnul výše. Jaké je to vaše? „A není to jedno, hlavně že jsme přežili“. Ano, taky názor. Podle Sergeje Lazareva je tato nemoc vznikla z pohledu pravé příčiny, tedy energetiky, za účelem odpoutání lidí od blahobytu a stability, ze kterých si udělali svoje modly. Ne z Boha, ale z technologií a všeho, co přináší pokrok, růst, příslib blahobytu, finanční stability. Která nejvíce sílí právě v Číně. Což by odpovídalo. Podle něj zasahuje především plíce. Zajímavé taky je, že současně v ČR řádí měřitelně taky běžná chřipka, kdy se v dolinách nachází energetické mraky jedovatého vlhka, které jsou právě příčinou vzniku chřipky, jakmile se usadí většinou v oslabených ledvinách lidí (případně v močovém měchýři). Aktuální počasí tomu vyhovuje, ani moc zima, ani horko, žádné extra větry, které by tyto „energetické ložiska jedovatého vlhka“ rozfoukali (rozehnali) z údolí nížin, tedy měst. Do toho všechny ty neustálé změny teploty, které svědčí o „zmatení“ matičky zemi vlivem neustálého znečišťování prostředí, a tak dobře nám tak. To je potom příčinou prochladnutí nejednoho člověka a způsobení poměrně vážné rýmy, kdy většinou ledviny, nebo močák prochladnou (naplní se energií chladu).

Tak sakra mám rýmu, chřipku, nebo Coronu?! Tak nebo tak, nejspíš zbytečná panika:

Aby toho nebylo už tak málo, jsou do toho všeho lidé „zesraní“, že mají Coronu, přitom jde z 90% o běžnou chřipku, nebo rýmu. A i kdyby nešlo, ukazuje se, že Coronu prodělají lidé typu „silnějších jedinců“ prakticky bez povšimnutí (natož nějakých větších úhon na zdraví) a potom se stávají vůči ní imunními, takže ji vlastně prodělat je OK. Navíc vzhledem k doposud poměrně omezeným možnostem testování, dlouhé čekací doby. Kdo ví, možná už si námi tento vir prošel, nebo právě prochází, ani o tom nevíme. A vlastně o tom ani vědět nemusíme. Aspoň nebudeme panikařit, zachováme klid, což je v této situaci to nejpodstatnější a nejlepší, co můžeme udělat. Pro sebe, pro svoje okolí. Jak se říká, co oči nevidí, srdce nebolí. Zkusme si to prostě odbýt jako klasickou chřipku, kterých jsme si za život prošli už spousty, „nejašme“ a u doktora otravujme, až bude nejhůř. Ne při prvním pčiknutí, posmrknutí, jak někteří patologičtí pacienti (posránci) dělají. Nejspíš tak jenom zabereme místo někomu, kdo pomoct nemocničního personálu skutečně a akutně potřebuje!

Jde ve svojí podstatně „o jedno velké nedorozumění“, které v nás vyvolává strach, jež dál vytváří zmatek a paniku kolem, kterých se začneme „nekontrolovatelně“ dopouštět. A právě ta je nejvíce nebezpečná a udělá největší škody. Nikoli nemoc samotná, ale opatření vůči ní, zákazy pohybu, domácí karantény. Máme tady minimálně o 14 dní delší jarní prázdniny. Netvrdím, že je to špatně, něco se dělat musí, aby se počet obětí minimalizoval. Navíc nechat to jen tak na náhodě, asi by ty nahoře rozhořčený lid velice rychle „sežral“.

Přiznejme si ale, že je to celé docela vtipné. Ani zdaleka počet úmrtí jednoznačně způsobený Covidem-19 nedosáhl těm, kteří ročně umírají v nemocnicích na „běžnou chřipku“, aniž by si toho kdokoli všiml, aniž by ukápla „jediná slzička“ (samozřejmě krom nejbližších). A teď se každý může doslova a do písmene posrat. Každý bledne strachem zavřený doma se staženým hrdlem.

Jako když se člověk bojí létání:

Je to podobné, jako bát se panicky vlézt do letadla kvůli bytostnímu strachu o vlastní život. Přitom pravděpodobnost, že zahynete při svém letu je orientačně 1 ku 10 000 000. Jeden let z desíti milionů letů nejspíš skončí vašim úmrtím. Tak řekněte, je na místě „dělat z toho vědu“, zaseknout před vstupem do letadla ve vchodové hale a vystresovaně konstatovat „já dál nejdu!“? Jakoby já nemám co říkat, když zdárně přistanu a vystupuju z letadla, cítím se, jako bych se znovu narodil. Jsem uvnitř fakt vděčný a děkuju Bohu, že můžu dál žít. A o to taky jde, náhodou je to krásný pocit. Najednou člověk žije, volá blízkým, vychutnává si každý moment, dělá to, co na co má zrovna chuť, co cítí, řídí se emocí, pocitem, vnitřním hlasem. Jinak tolik dominantní a neustále myšlenky („šrotování“) hrají „druhé housle“ a jsou dány tam, kam patří, do pozadí. Myšlenky jsou přežít, ale většinou je to minulost, nebo budoucnost, ne přítomnost. To jsou pocity, kterýma je potřeba žít a řídit se jimi. To je nesporně výhoda kritických situací, kterými když si člověk projde, prostě vystřízliví z různých deziluzí, uvědomí si spoustu věcí. Na čem záleží nejvíc, když za chvilku může být po všem? Peníze, práce, strasti přenášené z minulosti, nebo starosti o zítřek? Podle mě spíš o celkově prožití života, užití si ho, dělání věcí, které člověk vždycky chtěl, cítil uvnitř, blízcí, vlastní charakter a (dobré) skutky. Ano, někdy nám k tomu brání systém, ve kterém žijeme, potřeba peněz, jejich výdělku, který zotročuje a na nějaké „pocity a dělání si, co zrovna cítíš“ není čas. Myšlenka zvítězí nad pocitem, který je potlačený co nejhloub to jenom jde. Špatné, ale běžné. Někdy zase druzí lidé, kterými se necháme ovlivnit, zasáhnout, omezit. Ale to je teď všechno nepodstatné. Tvůj život možná brzo skončí, co ty teď? Ta úleva po přistání, ohrožení mého života, kterému jsem byl vystavený! Že na cestách denně zemře daleko víc lidí, že spíš se mnou spadne výtah. Pravděpodobnost, nepravděpodobnost. Nezajímá. Prostě to tady nemám pod kontrolou, v autě mám aspoň volant, i když ani to mně nepomůže, když mě nějaký nedospalý blázen vjede do protisměru, nebo do mě napálí na křižovatce na moji zelenou. Ale to letadlo, jak letím někde tam ve vzduchu, stačí jedno blbé hejno, porucha jedné z milionů součástek.. A nic, konec, ende šlus! Do toho všech těch pořadů, co za mlada o leteckých katastrofách jely v televizi, ta živá představivost (mimochodem stejně jako o epidemiích).

Kazmo, ty vole, to už je trochu moc, ne?:

Ani bych se nedivil, kdyby za tím vším byl Kazma, který tím chce opět dementovat, jací jsme médii lehko ovlivnitelní čů…., u kterých se projeví jejich odporná přirozenost a sebestředné já, hned co jim začne jít o vlastní prdel. Tolik zbytečné přetvářky zmizí, zůstane jenom já, tady a teď, přežít! A aby tak okrajově poukázal na obětí běžné chřipky, kterých si nikdo nevšímá. Sesbírat na ně nějakou tu sbírku díky nadaci na zlepšení nemocničních služeb, aby méně často docházelo ke zbytečným úmrtím. A hlavně pobavit národ včetně těch, kteří se sami chovali jako totální čů… Každý na to, jak se choval, totiž rychle zapomene, opráší se a „hrdina je zpátky“. Posbírat miliony shlédnutí, pozornost všech (protože kdo dneska Coronu nezná?), půlhodinu jejich života sledováním dané série s názvem „jak se krásně svět z Corony po…. a přitom to byla normální chřipečka spojená s mediální masáží“.

Závěrem možno podotknout:

Je každopádně potřeba přiznat, že je to celé dosti účinné. Mající vliv na chování běžných lidí, ve kterých tato pandemie vyvolává paniku. Na jejich život, kterého se to bezesporu dotkne a se to vrátí „jako bumerang“ (nezaměstnanost, dočasná nižší kvalita žití…). Celkově na ekonomiku, která si z toho ponese své šrámy. Podle slov některých se z toho bude vzpamatovávat ještě dlouho. Někteří dokonce tvrdí, že už nikdy nebude stejná, jako dřív. Že bude potřeba přijmout preventivní opatření, aby se příště podařilo takovým problémům předejít, zavčas jim zamezit a nenechat přerůst v takový problém globálních rozměrů. Jenomže jak asi tak? Myslím, že nic moc podstatného se v tomto směru udělat nedá. Nicméně nejspíš bez vážného dopadu na patrnější zdravotní problémy, natož pak na ohrožení života lidí. Kvůli kterému celý zmatek vzniká. A nutno jedním dechem (klidně opakovaně) podotknout, že je to celé jaksi zasloužené. Nejspíš se díky tomu, aspoň na pár dnů, někteří z nás přestanou chovat jako úplné a nevděčné hovada.

A jako sladkou tečku na závěr se někdo možná ještě napakuje na vakcínách na pandémii COVID-19, kterými navíc získá na popularitě, ne-li na nesmrtelnosti. Jako hrdina, který vynalezl lék na Corona viruas a zachránil svět před jistou zkázou.

Ponaučení

A jaké z toho plyne ponaučení? No možná snad jen, že by se jak stát, rodina, tak taky jedinec měli snažit o to, aby byli co nejvíce soběstační a nemuseli se tak „příliš“ spoléhat na jiné. Čím víc to celé máte „ve vlastních rukou“, postavené sami na sobě, tím jste nejenom celkově svobodnější, ale taky se vás podobné systémové „pochybení“ nedotknou tolik. Jenom změníte pár detailů a fungujete dál. Dobře, dočasně omezíte osobní schůzky, ale za to budete „jak o duši“ telefonovat, mailovat. Můžete studovat, tvořit. Zkrátka zlepšovat a posouvat se v těch oblastech, ve kterých to je možné vzhledem k „vnější okolnostem.

Corona aneb další důvod k zefektivnění pracovních procesů, kontaktu na dálku:

Možná si říkáte „to se lehce říká“. Je pravda, že se takové výhody vztahují spíš k podnikatelům, zaměstnanec si moc „vyskakovat“ nemůže. Ale i na vás to bude mít podle mě pozitivní dopad především v rámci umožnění práce na dálku, kdy nebudete muset tolik cestovat. Přijde mně to zastaralé, jakoby proč? 21. století, ne? Zmáčknu tlačítko video hovoru a jsem v kontaktu s kýmkoli, kdekoli. Nemusím cestovat hodiny autem, letadlem, škodit životnímu prostředí, zabíjet čas na cestách. „Ťupnu v pracovně, bum videohovor, pořeším vše potřebné jako na osobní schůzce a je to, ne?“ Daleko efektivnější, bez zbytečných průtahů, rovnou k věci. Člověk za den stihne odvést mnohem více práce, neplýtvá energií neustálým přecházením, cestováním, mnohdy zbytečným a vyčerpávajícím tlacháním s druhými, které ho na nich nemine, nedá se mu prostě vyhnout. Ve finále je to nejenom výdělečnější, úspornější vůči peněžence, ale šetrnější vůči přírodě. I zaměstnanec si tak bleskově může udělat svoji práci ve stejném čase a mít ze dne daleko více pro sebe, ať z každého jednoho dne něco má. Nebo třeba nad dělat a další den si vzít volno pro výlet s rodinou, který mu dá neskutečné množství sil na další kvalitní práci. Dopravit se na 8 do kanceláře, muset tam čučet na silu v kuse do 5. Každý by měl mít z každého dne trochu té radosti ze života! Neříkejte mně, že spokojený zaměstnanec, neudělá spokojeného i klienta, protože odvede lepší práci. A který zaměstnavatel by nechtěl spokojené zaměstnance, kteří navíc odvedou více kvalitní práce? Který by nechtěl spokojené klienty? Přitom nižší náklady a vyšší zisky? Navíc k takovému zaměstnavateli budou přecházet kvalitnější zaměstnanci.

S tím je spojená i možnost práce z domu, kterou bude stále více firem podle mě umožňovat, zavádět, zefektivňovat. Na co lidi nutit dojíždět do práce, zavírat v kancelářích natěsněné jako „králíky“? Někomu to třeba snižuje kvalitu jeho práce. Je to třeba introvert, nemusí kolektiv, rád pracuje pro maximální efektivitu v určitých časových blocích. Proč by se musel trápit a jít proti svojí přirozenosti, když ve finále je jeho práce stejně kvalitní, ne-li podstatně lepší? Samozřejmě teď mám na mysli kancelářskou práci, ne manuální, kde je vaše fyzická přítomnost nevyhnutelně nutná pro výkon vašeho povolání. A spoustu dalšího.


PS:


K čemu třeba využít nás?

„Proč si trochu nepřihřát polívečku?“ „No nějak mně to k tomuto článku nesedí“ „Ale je pravda, že můžeme lidem jedině pomoct a jsme na úvěrovém webu, tak proč ne“.

A tak kdybyste to náhodou nevěděli a potřebovali si přečíst toto reklamní sdělení.

Pokud na vás zanechá tato Coronovirová vlna finanční škody a bude zkrátka nevyhnutelné řešit je prostřednictvím úvěru. Rádi se vám pokusíme zajistit co nejvýhodnější jeho podobu. Ať už se bude jednat o bez zástavní půjčku, nebo několika milionovou hypotéku, máme k tomu kvalitní možnosti. Vy dopředu nic neplatíte, a pokud se vám podaří zajistit si financování výhodněji, nebo za lepších podmínek kdekoli jinde, jenom dobře. Buďto se nám podaří zajistit pro vás to nejv(ý)hodnější a pomoct, nebo ne a tím pádem nic. Takže za oslovení nic nedáte.

Taky vám může tato „krize“ pomoci si uvědomit, že splátky stávajících závazků nemusí být až tak snadné utáhnout. Že může zcela nezaviněně a neočekávatelně přijít událost, která třeba jen dočasně sníží příjmy, zhorší vaši finanční situaci. Ale na splátky vám nikdo dlouho čekat nebude a utáhnout některé, možná zbytečně drahé dluhy, nemusí být žádná sranda. Naopak že vám můžou docela dobře zavařit a bylo by dobré je zvýhodnit, co to dá. Nebo se jich v ideálním případě zbavit úplně. Ale jak, když vám nepůjčí nikdo v rodině, ani nemáte, co byste prodali, všechny dluhy si zaplatili a měli tak svatý klid? Můžeme spolu alespoň nezávazně vyhodnotit, jestli by s nimi nešlo něco udělat prostřednictvím jejich konsolidace (sjednocením), refinancováním (převedením) díky jednomu co nejvýhodnějšímu úvěru, tedy s co nejnižším úrokem, celkovým přeplatkem a splátkou. Určitě se ozvěte, rádi se vám na to podíváme.

Závěrem nám dovolte se do-představit, zároveň Vás upozornit, eventuálně varovat:

Jsme, děláme, budeme:

DůmDluhů.cz jde přirovnat k virtuální navigaci vedoucí poptávající k vytyčenému úvěrovému cíli tou nejkratší a tudíž časově, energeticky i ekonomicky nejúspornější cestou.

Ambicí je propojovat je i nadále s tím správným průvodcem (úvěrářem) nebo přepravcem (půjčujícím) schopným ve chvíli našeho oslovení ze všech nejp(i)lněji uspokojit jejich na/stávající peněžní představu a potřebu.

Ze všeho nejvíce si zakládáme na propracované analytice, nadstandardních možnostech realizace (znal(ám)ostech), spolehlivé servisní péči a zejména celk(n)ové vyzpytatelnosti, tzn. předvídatelnosti, i nakládáme ze všech nabízejících tržnice beztak nejvíce zátěže.

Naše specializace:

Srovnáváme jednotlivé nabídky partnerských poskytovatelů úvěrových produktů z ne/bankovních, soukromých a veřejně dostupných zdrojů pro spotřebitele (zaměstnance) i podnikatele (firmy), uzavíráme vítěze z hlediska momentální dostupnosti, ceny a kvality. Máme vlastní kapitál, což nás staví do role přímých poskytovatelů, k tomu uzavřené smlouvy o obchodní spolupráci se všemi slušnými ne/bankovními ústavy, družstevními záložnami i privátními investory. Dále provozujeme činnost nezávislého dluhového poradenství na základě živnostenského oprávnění. V neposlední řadě využíváme nástroje realitního trhu k dosažení rychlého zpeněžení klientovi nemovitosti v horní cenové hladině. Kromě standardního prodeje se specializujeme i na okamžitý výkup, zpětný leasing, družstevní (nájemní) bydlení a tak podobně. Předvádíme (chvástáme) se tím, že nám nevadí pro banky problémová klientela a nepodvádíme!

Čtyři dohody:

(Pro)hlášení mající informační a preventivní charakter před nedorozuměními, spory a pokutami:

První - letmý nástřel:
Všechny číselné údaje, které jsou k vidění na těchto internetových stránkách, mají čistě informativní povahu a tedy sloužit k utvoření si orientační představy, neustále se mění jako nálady či počasí a proto bychom rozhodně nestrčili nohu do soudní síně za jejich doručení každému jednomu čtenáři. Pokud si přejete počíst, či od nás vůbec můžete s něčím počítat, popř. čím skoro a přesně, jak by vypadala ona slavná, Vás nejvíce oslnivá hypoteční či realitní nabídka, na níž se zmůžeme, s výslednými hodnotami rozhodujících ukazatelů její zajímavosti zaokrouhlenými na (de)setiny, je nezbytné se s námi alespoň telefonicky zkontaktovat, nebo sejít, podělit o všechny směrodatné konkrétnosti ke své záležitosti a není problém vytvořit. Ostatně to od nás máte vždy bezplatně, nezávazně a diskrétně, takže ostrouháte jen několik jednotek času plus mentální síly a když Vám nepadne do oka, jednoduše na ni zanevřete.

Druhé - ach ta legislativa:
Děláme, seč nám síly stačí, abychom svou, legislativně ostře sledovanou činnost vykonávali v souladu s výkladem paragrafů novely zákona o spotřebitelském úvěru 145/2010 Sb., která platí od 1. 12. 2016 a má za úkol ji regulovat.

Tzn. co se dá, tedy skoro nic jiného, abychom splňovali povinnosti a ne/prováděli úkony jím ukládané, zakazované při uzavírání i správě všech pohledávek majících mezi nimi co pohledávat, tudíž zběžně přeletěno:

Patřičné prověřování úvěruschopnosti úvěrovaného před jejich poskytnutím podle jím předepsaných metrik a jejich momentálních limitů a to zejména bonity (příjmů vs. výdajů) dostatečné k získání vyřizovaného spotřebitelského úvěru. Dopředu negarantujeme kladné vyřízení, nežádáme žádnou formu úplaty, předsmluvní formulář i smluvní dokumentaci dostává žadatel k nahlédnutí s dostatečným předstihem a prostorem bez jevení známek tajení i vyvíjení nátlaku, při čerpání si neúčtujeme dvojí odměnu, ani jedna z posléze inkasovaných plateb nepřesahuje arbitrem schvalované meze, dlužník má právo kdykoliv předčasně splatit a to nanejvýš za k tomuto úkonu věřitelem účelově vynaložené náklady i dalších, asi "sto šest" příkazů, které si dle libosti prostudujte na tomto externím zdroji: 257/2016 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru, nebo v informacích trvale přístupných spotřebiteli a reklamačním řádu.

Třetí - mírné výluky aneb výjimky potvrzující pravidlo:
Na ostatní nabízené produkty a služby, za něž jmenovitě považujeme podnikatelské úvěry pro osoby právnické (společnosti) a fyzické (živnostníky) i realitní služby, se tato legislativa nevztahuje, aniž by jevili známky jejího obcházení, nebo jakkoli jinak inklinovali k záměrnému zaměňování zaměstnanců s živnostníky kupříkladu kvůli nižší, nejen administrační zátěži.

Čtvrté - za plagiátorství na galeje:
Na vědomí se dává, že vaše plagiátorství porušuje naše autorská práva a po zásluze se trestá! Jazyk juristů tvrdí, že se jedná o takzvanou krádež duševního vlastnictví, tedy nejen sprostý, ale i ze zákona trestný čin, kdy vám po prokázání viny hrozí i v naší malé zemi nemalé peněžní postihy a doživotní odnětí licence i svobody až na 2 roky, nevzpomínaje raději karmické a jiné kárné postihy. Vyvarujte se proto jeho neblahým dopadům na vaše blaho nepro(od)váděním na tomto portále! Nehodláme dál dobrovolně (bez odporu) chodit za bezmeznou dobrotu na bezednou žebrotu. Za další implementaci námi pracně vymyšleného obsahu jedna ku jedné očekávejte odvetný akt.

Nejstřídmější peněžní ob(d)nos u nás dělá 400 000 Kč, o prostší nálož Vás proto poprosíme neprosit kór sprostší mluvou.

To platí jak u bez i zástavních úvěrů, kdy na vině je zejména naše omezená časová kapacita a nerentabilita vzhledem k výnosům z celorepublikového vyřizování menších částek.
U desetitisícových úvěrů by musela být platební zátěž pro klienta natolik vysoká, že by to hraničilo s únosností a smysluplností vůbec.
Enormně úročené nebankovní mikro úvěry nabízené na trhu jsou toho jasným důkazem.

Prostý TIP:
Chcete-li míň, zkuste banku, nebo jednu z renomovaných nebankovních společností, máte-li tam dočasně z nějakého důvodu zavřená dvířka, vřele doporučujeme zatnout zuby, toto období přečkat bez přílivu nového úvěrování a mezitím, je-li to možné, usilovat o odstranění v tomto snažení překážející závady. Pořád lepší, než skočit z louže a skončit v blátě... Nebo najít jiné východisko a bez úvěrování se tak obejít úplně. Žádný dluh = značka ideál, pro mnohé sprosté slovo.

U úvěru bez zástavy je nově nutné být alespoň vlastník nemovitosti, pro nemajetné nemáme v momentální nabídce zhola nic.

Aby bylo mezi námi jasno, tak pro jistotu ještě podotýkáme, že půjčku bez zástavy nemovitosti jsme pořád ještě ochotni řešit, nebo prostě schopni. Zkrátka to jde, abychom nevyzněli příliš pyšně, ani namistrovaně.

Má to ale jeden "menší" háček a to ten, že jakožto žadatel o ni ji musíte alespoň vlastnit, přes což už u nás vláček s vaší žádostí nadále nepřejede, jen Vás teda nebude jednosměrně tlačit k jejímu ručení.


Polehčující okolnosti toho milníku, k němuž jsme dospěli neblahou osobní zkušeností:

Odedneška jsou pryč ty časy, kdy jsme se mohli usm(n)ažit, abychom lidem zhola nemajetným, zato však zplna hrdla zadluženým sloučili jejich dluhy do jednoho, o parník výhodnějšího konsolidačního úvěru.

Dalo to práce jako na kostele, odpad z toho byl teda požehnaný, odměna i vděčnost nevalná a té následné splátkové delikvence, mdloby i hanba pomyslet...

Z jedné strany to shazovali investoři jako na běžícím stole hákliví na kdejakou ptákovinu jako staré na měsíčkách, z druhé se to pak táhlo jako smrad vinou těžce nechápavé anebo letargické klientely občasně se snoubící s našimi letadlovými (offline a jet leg) stavy z přetlaku, vyřízení a averze.

A pak to najednou začalo přilétat jako kulové blesky z čistého nebe, vícero zdvižených prstů od životů, je regulérně ohrožující události, zdravotně varovná znamení, že takto už to dál (níž) jednoduše nešlo, takže jsme přestali meškat, váhavě váhat, odkládat neodkladné a málem neslyšně z posledního zbytku sil praštili do stolu, načež pronesli ono pověstné "A DOST".

Časy se hold mění, ne vždy se hodí zkostnatěle lpět na starých, dneska už nefunkčních vzorcích uvažování, a v této pohnuté době je celý žhavý půjčovat jen tak ledakomu bez patřičné nemovité opory leda dobrý dobrodruh...

S eskalující hrozbou hromadného propouštění jakožto doprovodným jevem roz(v)orání soukromého sektoru, s ní přímo spjatých výpadků příjmů, platebních neschopností, k tomu strmých pádů cen nemovitostí coby podkladových aktiv, peněz drahých jako čert a ztrácejících na hodnotě jako krypto, rozhodně není radno očekávat žádné extra rozdavačné tendence.


Závěrem:

Vás poprosíme o respektování tohoto našeho rozhodnutí a my na oplátku zase slibujeme, že vyvstane-li znovu na obzoru něco tak velkorysého a zároveň lidového, jak si obojetně představujeme,

střelhbitě vezmeme toto preventivní varování na tabuli houbou, tento z popela povstalý, nezastavovaný úvěrový produkt opět vykreslíme křídou v nejvyparáděnějším možném světle na inzertní ceduli, s níž nad hlavami pak v cuku letu bohorovně vyrazíme na slavnostní promenádu do internetových ulic.

Do té doby poněkud úlevně vyhlašujeme nevratného šlofíka, "dobro" došli, ENDE ŠLUS, dasvidania, nebo "pro nás za nás" hasta la vista, ať příliš nezníme jak proruští švábové...

Dále u něho platí, že stav registrů, příjmů, dluhů (bonity) i účelů, tedy takzvané úvěruschopnosti úvěrovaného hraje úhlavní úlohu.

Výhodnost a štědrost námi nabízených půjček bez jakékoliv zástavy musí být něčím vykoupená, tím je větší náročnost na stav registru, příjmu a výdajů (bonity) žadatele.
Tím netvrdíme, že by museli být v naprosto precizní kondici, aby ji bylo možné řešit. Na druhou stranu to ani nemůže být vyložená katastrofa.
Tyto žadatelovi kvality jsou totiž bez podmínky nemovitého zajištění jedinou zárukou řádného splácení a navrácení půjčených peněžních prostředků.
Proto představa, že je poskytovatel nechá zcela bez povšimnutí, je mylná. S vysokou mírou benevolence se setkáte jedině u těch miniaturních, na úkor toho i vysoce předražených, nebankovních půjček.
I tam by už ale půjčující měl ponovu provézt zběžné proklepnutí žadatele podobným způsobem a to z titulu jemu uložené povinnosti prověřit jeho úvěruschopnost zákonem o spotřebitelském úvěru.

Dokládané a zkoumané podklady:
Jednak u nich automaticky dochází k nahlédnutí do registrů, z nichž se bere v potaz řádnost zpětného splácení využitých úvěrových produktů a jejich momentální zatíženost, neboli žadatelova úvěrová angažovanost.

V rámci závažnosti poškození registrů platí, že by se v nich rozhodně neměly nacházet záznamy typu: nedávného zesplatnění, exekuce, nebo nedávno oficiálně ukončené insolvence bez ohledu na splacenou část.
Pokud jsou tyto záznamy u žadatele evidovány, nabízí se řešit se zástavou nemovitosti, tedy prostřednictvím nebankovní hypotéky. Jiná věc do zástavy se prozatím nepřijímá.

V rámci příjmů pak bývá u zaměstnance vyžadována pracovní smlouva na dobu ne/určitou a dokládací procedura: potvrzení o výši příjmu za posledních 6 měsíců, výpisy z účtů a výplatní pásky, nebo určitá kombinace.
U podnikatelů OSVČ tvoří základ pro doložení jeho příjmů daňové přiznaní často zohledňované za poslední 2 roky, faktury, výpisy z účtů, obraty, výkazy zisků a ztrát, bezdlužnost vůči státu a opět různý jejich poměr.
K tomu je u obou samozřejmě možné započítat různé druhy příspěvků, přivýdělků, rent, důchodů...

Manželé se společným jměním manželů (SJM) si v pozici spotřebitelů musí "ze zákona i rozumu" žádat společně, žádné tajnůstkaření.

SJM neboli zkratka stvořená z počátečních písmen těchto tří slov: Společné Jmění Manželů totiž neslouží pouze k tomu, aby automaticky docházelo ke spravedlivému rozdělování (ne)movitého majetku, který po sňatku nabyde jeden z jeho účastníků, se svou drahou polovičkou v pohlavně rovnoprávném poměru 50/50, přestože se ona sama na žádné listině stvrzující její vlastnická práva zrovna nevyskytuje.

Podobným způsobem totiž může dojít k samovolnému přenášení a podvojnému přiřazování i toho dluhového, tedy úvěrového zaangažování (zatížení), které si za dobu manželství odváží "pořídit či převzít čistě sám na sebe" jeden z manželů za absence písemného souhlasu a tudíž snadno i vědomí toho druhého, kterého se tak i přesto mohou v budoucnu negativně (do)týkat případné spory vedené v souvislosti s řádným neplněním s ním spjatých povinností, přestože na úvěrových smlouvách o něm opět není ani zmínka. Jinými slovy pak, třeba z důvodu nesplácení, může dojít k věřitelovu (vymahačovu) uspokojení takto vzniklé pohledávky i z dlužníkovi poloviny majetku spadajícího do společného jmění, pokud nedisponuje žádným, výlučně vlastním.

A proto, aby byla plně zachována jakási partnerská transparentnost, musejí si u nás manželé k žádanému úvěru pokaždé přistupovat společně, mají-li mezi sebou v době podání žádosti společné jmění plně aktivní.

I zadlužení je totiž záležitostí mající důležité vazby na vzájemné soužití, k jejímuž mlžení by proto nemělo docházet už jen z principu lidskosti a zmíněné průhlednosti. O příjem silně ochuzená sestava žadatelů pak stejně v drtivé většině případů nevychází ani bonitně, což je další pádný argument pro neprodlené přesvědčení druhého z manželů k jeho přímé spoluúčasti na akci alespoň z pozice spolužadatele, potažmo budoucího spoludlužníka, který bere vítr z plachet narážkám hrdopychů typu: "Snad jsem už dospělá, plně svéprávná osoba oprávněná si rozhodovat sama za sebe a jednat, jak se mně zlíbí?!" To na každý pád jste, no též můžete být ve svých snahách zvenčí omezována, ohrožujete-li svým jednáním život bližního jako v tomto případě - (do)životního partnera.

Abyste se tak nedělo a Vy si pak mohli začít plně přetavovat své peněžní představy v realitu bez potřeby ohlížení se na rozmar manžela a žadonění o jeho souhlas, je nutné mít SJM zúžené, ideálně pak úplně rozdělené (zrušené). K tomu lze dospět buďto sepsáním předmanželské smlouvy upravující pravidla pro rozdělování společného jmění, nebo potom takovou jeho změnou provedenou kdykoliv v průběhu manželství třeba u notáře. Ten Vám po společné návštěvě (ne vážně nestačí, když přijdete sami) za pár tisíc rád rozváže křidélka a Vy si budete moct žádat a vystupovat každý sám za sebe, jak jen se Vám zachce bez nutnosti přizvání k účasti a výhledově i možnosti negativního zásahu toho druhého.

Tato tématika samozřejmě má své "světlé i tmavé" výjimky a potvrzující pravidla, stejně jako každý takový krok pochopitelně má své vlastní individuální specifika, pro i proti a tak i nároky na vhodné provedení, které je potřeba zohlednit a do výsledného díla všestranně zapracovat tak, aby sedli jako "hrnec na zadek" nejlepším zájmům obou manželů.


Více informací k této problematice si můžete přečíst: RADY A TIPY: SJM jak ho otočit ve svůj vlastní ekonomický prospěch

Na samotné myšlence záměny placení zvyšujícího se nájmu za splácení hypotéky a radši svého plácku neshledáváme nic vadného, no...

... nemáte-li nic našetřené, dalšího do zástavy, zato šílenou platební minulost (morálku) a úvěruschopnost ano, pak už ano a v realitu ji přetaví jedině "podvodník", který vás ve výsledku vyjde daleko dráž než nájemník, na to vezměte jed.

Ani banky, které si půjčené peníze cucají z prstu, teda pera, teda vašeho elektronického podpisu, nedávají víc než 80% z ceny a to musíte mít všechno pünktlich, cajk, nehledě na to jejich nedávné lichvářské vybarvení a neumazání dodnes.

Po soukromníkovi pak nemůžete chtít, aby se svými řeholí vydřenými a nastokrát zdaněnými penězi kouzlil kolem sta procent kupní, poté zastavované a možná i prodejní hodnoty pořizované nemovitosti a nejlépe je ještě úrokově podstřelil, abyste ho divže neukamenovali za to, že je nejen škudla ale i nenažranec.

Ještě chvíli nám tady budou nořit, válčit, strašit a omezovat pod nosem, nezaměstnanost vyskočí jak z trampolíny, výplaty a tržní ceny sletí za výdělky z většiny podnikatelských činností jak po skluzavce, vy mu přestanete platit dřív, než se jeho zástavní právo stihne na katastru uvelebit, zabydlet a mu nezbyde než ji střelit se ztrátou třeba třiceti procent, ne-li hůř, nebo v ní zůstat finančně trčet s prsty zkříženými i na nohách a dlouhé večery se potají modlit za brzkou otočku, výstřel a co největší pohojení toho pohnojení, nejlépe vývar. Zatímco vy si to budete spokojeně lebedit zpátky v nájmu, nohy v luftu, dlouhý kouř a nulová ztráta. Při vší úctě, to víte že jo...

Taky mějte na paměti, že první dekádu stejně jde i v bance většina splátky na úmor úroků a dlužná jistina vám ubývá poskromnu, takže toho po pěti vážně moc neumažete, tak to taky nemusí být žádná sláva...
Samozřejmě taky záleží na tom, v jaké fázi vývoje cen na realitním trhu se k tomuto kroku "dokopáváte". Vzhledem k tomu, že ten býčí již asi máme na jistou dobu za sebou a ztuhle hledíme medvědovi do očí, tím spíš může být úprk do pronajaté nory vítězná, životní úspory zachraňující strategie, neb zmíněný propad ceny slavnostně zakoupené nemovitosti pod tu pořizovací, natož zůstatek hypotéky, je pramálo příjemná záležitost a pradávno známá zase ta, že tomu, co umí v krátkém časovém úseku samo násobně vrůst, nebude činit zas takový problém padnout stejným tempem a dílem hubou dolů. A držko pády málokomu chutnají.

Zkrátka a jednoduše, pokud tedy nemáte vyhlédnutou nemovitost, na kterou se nemůžete vynadívat, při jejímž obývání vám plesá srdce od samé radosti, máte to štěstí, že jste ji vyštrachali za vyloženě směšné peníze a nebo vám přináší extra užitek (výdělek v podnikání), které by případný pokles vykryli, byli dostatečné silnou záplatou na to "vykrvácení", pobýt si ještě v nájmu, rok, dva si počkat, jak se situace vyvrbí, když už jste to vydrželi doteď, nemusí být zas tak špatný nápad.

Riziko, že vám doteď jak o život uhánějící vlak ujede ještě dál a jaktěživ už na něho nestihnete naskočit, je z mého pohledu značně menší, než že po této "menší" zastávce začne sjíždět dolů kopce a na nespočtu jednotlivých zastávek cesty bude trpělivě vyčkávat na sporadicky a opatrně naskakující cestující, pokud teda nevykolejí a nevydá se střemhlav na výplach pánevního dna, z něhož se bude roky pracně sbírat. Po přihlédnutí k okolnostem a své skeptické nátuře bych se přikláněl, nebo minimálně nedivil krasojízdě jako na horské dráze ve stylu č. 2.

A nevyužitá (promarněná) příležitost může být lepší než trpká zkušenost...

Navíc, nedosáhnete-li na hypotéku ani ze vznášedla, netřeba to řešit a už vůbec ne věšet hlavu. Nemáte zač...


To si zase nalejme čisté info. Ne, vážně Vám nikdo nezaplatí celý vysněný baráček za miliony, když jste si na něho doposud nenašetřili ani korunu (dvacet tisíc fakt nic neřeší), nemáte co dalšího zastavit a navíc byste dle prokazatelných příjmů a zákonných ukazatelů bonity bezpečně neutáhli ani dvoutisícovku měsíčně navíc, nebo jsou vaše registry jeden velký paskvil, takže dát se tak vsadit na vaši schopnost řádného splácení, respektive absenci opožděné splátky, máte to s kurzem tak 46:1 v prospěch vašeho selhání to dokonce hned v prvním roce kalendáře.

Přibližně počítejte, že minimálně 20% budete muset "někde vyškrábnout", anebo hypotéku do-zajistit další nemovitostí v této hodnotě. Pokud byste se tím náhodou dokázali dostat na LTV nějakých 60%, může Vám toho být odpuštěno mnohem víc, neboť to je zhruba strop u nebankovní hypotéky Standard, avšak "na oplátku" u ní počítejte s podstatně vyššími provozními náklady.

Taky pochopitelně můžete mít tak absurdní štěstí, že se Vám podaří sehnat nemovitost s tržní hodnotou 5 milionů za 3. V takovém případě však počítejte s našim okamžitým dotazem: "Proč by vám ji kdo prodával za 3, když by ji mohl prodat za 5?". Nebude-li ve vaší odpovědi obsaženo něco ve smyslu rodinného příslušníka, dobrého kamaráda, nebo obchodního partnera, spíše počítejte s našim nesouhlasným stanoviskem.

Stejně tak, ostatně jako všude, může pomoct, podaří-li se Vám si k sobě sehnat takzvaného spolužadatele, který dohání vaši tristní ziskovost, nebo platební morálku. Natvrdo se tak však může stát, že začnete v úvěru doslova zavazet, překážet (mu) v jeho vyřízení. Ano, víme, že jste si ho k sobě dočasně přibrali, a chápeme, že opustit ho, nechat hypotéku i kupovanou nemovitost čistě na něm, není nic moc, ale hold jinak to kolikrát nepůjde, a navíc mezi námi děvčaty... Jestli ho potom z žádosti vyvážete, až se registry či příjmy "vyléčíte", nebo ho v ní nahradíte, vyjde prakticky nastejno, čili je prašť jak uhoď. Jen je potřeba dopředu vyladit a přednastavit.

Na 101% se snažíme držet hubu i krok s dárci zákona o spotřebitelském úvěru, jehož novelizované stanovy nám zpestřují životy již od vánoc 2016.

U všech zpříznených investorů dochází u spotřebitelských úvěrů ke splnění všech zákonných nařízení. Mezi hlavní můžeme zařadit povinnost půjčujícího vyhodnotit úvěruschopnost poptávajícího, k čemuž dojde prověřením jeho bonity. Poměr mezi celkovými příjmy a výdaji žadatele musí být vždy dostačující a splňovat zákonem přikázanou výši.

Stejně tak nedochází ke dvojím odměnám, které by se pobírali od půjčujícího i úvěrovaného zároveň.

Klient je dopředu vždy zavčas informován o všem, co by mohlo mít vliv na jeho rozhodnutí. Koná se vždy v jeho prospěch a dělá maximum pro jeho celkovou spokojenost.
Je čistě na jeho svobodném uvážení, jestli je pro něj spolupráce s námi přínosná a bude mít zájem v ní pokračovat, nebo nikoli.
Povinností, která musí být v tomto ohledu splněná, je celá spousta. Proto se dbá zvýšené pozornosti na jednotlivá zákonná ustanovení a nešetří na nákladech za právní služby.

Žadatel nám před vyplacením jím opřekot odkývaného úvěrování nic neplatí, žádná urovnání vynaložených nákladů, natož odměna, ani dvojí při něm.

Životní časy, energie, nervy, administrační, provozní paušály, amortizace, benzíny, ani ty sladkůstky a kávy, bez kterých by to nešlo a neměly spolu tu čest, nic z toho nejde za vámi, pokud si nesáhnete na slibované peníze.

V žádném z případů nám žadatel neplatí poplatek dopředu.
V každém případě je možné účtovat za předčasné splacení pouze administrační náklady, které se s tímto úkonem přímo pojí.
Ceník všech uplatňovaných poplatků a potenciálních pokut splňuje zákonem ustanovené limity, jejichž překročení by znamenalo praktikování takzvaného nadměrného obohacování, které se řadí mezi neoprávněné a tudíž trestuhodné přestupky...


Co jediné je v některých případech potřeba v průběhu sjednání uhradit, jsou náklady spojené s odhadcem za provedení odhadu nemovitosti pro účely sjednání bankovního hypotečního úvěru. Za vedlejší náklady, které si poptávající musí hradit, mohou být považovány taky: právní služby (jsou-li zapotřebí), náklady na vlastní dopravu (palivo, amortizace, mhd) nebo na komunikaci (paušál). To nerozporuje výše zmíněné, nebo ani jedna z těchto plateb nejde v náš prospěch.

Dále... Dopustíme-li se v průběhu sjednání hrubého porušení některé z domluv nebo zásad "slušného jednání", může od poptávající od realizace s pověřeným specialistou kdykoli a bezplatně odstoupit. Aby se předešlo snahám o vypočítavé obcházení, je nutné, aby poptávající v případě takového rozhodnutí počítal s tím, že nebude mít možnost dále pokračovat ve vyřízení vyhledaného a nastaveného úvěru u námi zvoleného optimálního investora.

V opačném případě, pokud se mu nakonec přece jenom podaří v dohledné době díky nám dohledané financovnání získat, nám náleží předem dohodnutá odměna.

Probrat to po telefonu:

Síd(dí)líme

Třída Tomáše Bati 1547,
760 01, Zlín

  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Zodpovědná osoba: Tomáš Maček, IČ: 88853225.
Vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele.

WBO: written by owner / not AI nor copy
Copyright © 2012 - 2023 DůmDluhů.cz