Máte příjem ale nemáte ho jak doložit, nebo dostatečný vůči požadované výši hypotéky a vedlejším, převážně dluhovým výdajům, a proto Vám to nevychází bonitně?
Procházíte dočasným výpadkem příjmů, nebo se tak v nedávné době stalo a stále Vám to kazí průměrný příjem dosažený za poslední (půl)rok, k němuž banka při zpětném přihlíží nejvíce v rámci zpětného prokázání?
Co naplat, pojďme spolu nahlédnout pod pokličku problematiky předkládání příjmů u vyřízení hypotéky za účelem odhalení všeho, co můžete baj očko očekávat, ať už si ji pořizujete jako řádový zaměstnanec na snové bydlení, nebo podnikatel na rozvoj svého businessu, a vytěžení maxima ve Váš ekonomicko-duchovní prospěch.
→ výší příjmů nedostatečné k získání bankovní hypotéky:
Dá se někde sehnat příjmově méně náročný hypoteční úvěr, jenž by se spokojil s nižšími příjmy?
→ kdo nemáte možnost oficiálně prokázat své příjmy metodicky správnou cestou:
vystačí si někde pouze s alternativní formou jejich doložení, zohlední i ty neoficiální alespoň částečně?
→ kteří se sice pyšníte poměrně majestátními paušálními zisky, ale zároveň i dluhy, splátkami a jinými pravidelnými náklady, jež značně ubírají na atraktivitě vaší úvěruschopnosti:
najde se takový hypoteční poskytovatel, který holduje méně náročným metrikám pro výpočet ukazatelů výsledné bonity typu DSTI a DTI, nebo více ignoruje jisté výdaje než většina společností na trhu?
Tak, aby to u něho prošlo, aniž byste je (částečně či všechny) hodlali vyplatit napřímo z vyřizované hypotéky, anebo je museli vyplatit (odstranit) ze svého dřív, než dojde k jejímu čerpání...
které spojuje stejný cíl:
získat potřebný peněžní obnos oproti zástavě vaší nemovitosti za rozumných ostatních podmínek a posléze v pohodě uplatitelných nákladů BEZ potýkání se s nemilými překvápky a tedy toho
abyste po celou dobu splácení vzaté hypotéky trpce litovali a proklínali den, kdy jste si pro ni umanuli jít, byť to v té době s vaším příjmem či výdajem kapitálu nebyla žádná výhra.
ať už momentálně patříte mezi "šťastlivce" zaměstnané, či samostatně výdělečně činné.
Moment a co takové registry dlužníků, mohou být zhoršené, či účel využití, může jít na cokoliv?
Jo a co LTV, úročení, nejdelší dostupná splatnost, poplatky a další atributy určující výhodnost hypotéky?
Na to všechno se Vám pokusíme tak trochu brouzdajíc po univerzálně platném povrchu odpovědět v tomto článku.
No jestli si to chcete urychlit, usnadnit a hlavně hned vyjasnit, jestli a co přesně půjde pro Vás řešit,
klidně se Vám na to bezplatně podíváme blíž po upřesňující telefonické konzultaci.
Hloubání více do hloubky:
Je možné, že by se generovaný příjem prokázal nějakým jiným, alternativním způsobem, zohlednilo například čestné prohlášení o jeho výši, nebo čistě výpisy z běžného účtů žadatele a dosahované obraty...?
Jaké úlevy a na jakých frontách lze jednoduše očekávat, pokulhává-li výše, zdroj či povaha vašich výplatnic, zaměstnaneckých smluv, daňových přiznání jedním z bankovních náhledů?
Myšleno i pro ty z Vás, kteří jste slovosledem banky takzvaně předlužení, čili přehnaně úvěrově angažovaní, což Vám výrazně zhoršuje bonitu (DTI i DSTI), celkovou úvěruschopnost a tak i výchozí pozici pro splnění všech zákonných kritérií a zdárné získání hypotéky?
Jakým způsobem lze přes všechny tyto dluhové výdaje přejet vlakem vezoucím vaši žádost?
Jaké pravidla právě platí u hypotéky obecně ochotné se spokojit s chabější příjmovou stránkou svého žadatele?
S čím dopředu počítat a jak na ni nahlížet, když CÍL je jasný:
vyjít zadobře s jejím poskytovatelem i zákonodárcem, nedostat se s nimi do sporu (křížku), maléru, připsat si tak žádoucí peněžní obnos a nebýt přílišně bit na poli nákladovosti,
přestože s příjmy samotnými, anebo možností je oficiální či požadovanou cestou prokázat, to zrovna není žádná výherní hitparáda
???
Pro lidi na úřadu v práce, kteří jsou v očekávání velkých milionů na pořízení snového bydlení, zavčasu avizujeme, že je dneska obecně vzato spíše potřeba počítat s celoplošnou povinností příjem dokládat skoro ve všech případech, hlavně těch spotřebitelských.
A když teď dáme bokem debatování o jeho oficiální, nebo skutečné výši, platí, že prostě musí být reálně dost vysoký na to, aby z něho byla patrná pravděpodobná schopnost řádného hrazení získaného úvěru.
Avšak stejně, jako každé pravidlo má své výjimky, i zde existují jisté okolnosti, za kterých lze být ke způsobu prokázání výdělků žadatele i jejich výši nadmíru milosrdný(stivý).
Jestli patříte mezi tyto šťastlivce, pro něž je možné zařídit hypotéku bez příjmu, to Vám dokážeme jednoduše říct hned po zodpovězení našeho krátkého dotazníku, těžko se na to totiž odpovídá bez povědomí o souboru okolností, které vaše žádost obnáší.
Ve většině běžných situací počítejte s tím, že se budete muset příjmově přinejmenším obnažit a svými "intimními partiemi" se pak ideálně alespoň částečně shodovat s modelovým ideálem.
Jen u "podnikateláků" to bude víc na popud poskytovatele půjčky za účelem minimalizace rizika realizace ztráty, kdežto u "spotřebáků" na svědomí zákonodárce snažícího se zabránit nezvladatelnému zadlužování populace, vážených spoluobčanů.
Velké rozdíly budou panovat i ve způsobech, které budou na těchto hypotečních polích považovány za plně dostatečné k řádnému prověření výdělečné schopnosti žadatele. Těchto příjmových metodik je povícero a ne vždy to tak musí nutně vypadat jak v bance na prvního máje, jakoby si z Vás tamní bankéř střílel na "apríl".
Každopádně vězte, že v tom, zdali si na své živobytí vyděláváte ať už jako podnikavý, či pasivnější podnikatel, nebo zaměstnanec, je z hlediska plodů vaší výdělečné činnosti (přišlých příjmů) zásadní rozdíl.
Zejména u nebankovních úvěrů pro firemní klientelu je možné být svědkem mnohem milosrdnějších nároků na příjmovou stránku žadatele i pravidel vztahujících se na její právoplatné prokázání.
Což s takovou vervou rozhodně nelze tvrdit o koncových klientech pocházejících z řad spotřebitelů, na jejichž příjmovou tvorbu si musí všichni hypoteční poskytovatelé na trhu bez ohledu na sektor svého působení posvítit plus mínus stejně a to daleko "kritičtější" lampičkou, kterou vyfasovali od dozorujícího státního orgánu a nese označení úvěrový zákon 257/2016 Sb.
Zato praktický bezedná benevolence k negativním záznamům v registrech klientských informací i účelu, za kterým posléze bude hypoteční úvěr uplatněn, se v nebankovní režii vztahuje na obě tyto zákaznické kategorie, což jim dává nesporný náskok před rivaly z bankovní sféry, kde všechny tyto tři hlavní pilíře mívají svá jasně daná, málo ohebná specifika, která slouží ke stanovení lukrativnosti žadatele a přes jejichž prakticky vzornou vizáž zkrátka nejede vlak vezoucí jeho žádost dále do stanice vyplacení hypotéky.
Firemní versus zaměstnaný zákazník:
Vždy se standardně vychází z posledních dvou daňových přiznání u firemního zákazníka doplněných o výpisy z podnikatelských účtů za určité období, případně rozvahy a výsledovky (výkazu zisků a ztrát) a to klidně i prognózující výhledové období, nebo ekonomiku plánovaného projektu, které lze už zohlednit již v době podání žádosti.
Náročnost pak klesá směrem dolů například společně s klesajícím žádaným úvěrovým rámcem, výhodností (zařazením) vyřizovaného produktu, nebo naopak rostoucí atraktivitou, likviditou, čili prodejní hodnotou ne/movitého zajištění vznikající pohledávky usnadňující její "dobytnost" jeho zpeněžením v případě naskytnutí náhlé, nevyhnutné potřeby.
Celkově vzato lze jednoznačně tvrdit, že spadá-li požadavek zákazníka do tohoto segmentu, dá se s jeho ne zcela "dokonalými" příjmy daleko lépe pracovat, až se nabízí říct kouzlit. Půjčujícímu do toho totiž zásadnějším způsobem nezasahují zákonná usnesení, takže má v tomto směru daleko volnější pole působnosti, lidově řečeno ruce, a nemusí se tolik ohlížet.
Sám si určí rizika, nastaví cenotvorbu, po svém si ji odprezentuje zákazníkovi a jen na jeho svobodném uvážení bude záležet, jestli si nabídnutý úvěr vezme, nebo nechá ležet ladem. To s sebou logicky nese jistá rizika zejména pro státem legislativně méně chráněného podnikatele, který ponechán rozhodnutí na vlastní pěst a nesení většiny rizik na svých zádech, ale na to je už beztak zvyklý.
TIP: Co bychom Vám určitě poradili je technika pohlédnutí na sebe do zrcadla, kdy máte půjčit peníze, které si žádáte po investorovi, osobě, která stojí před vámi. Asi by Vám za takové situace její příjmy nebyli tak úplně putna. Určitě by Vás zajímalo, jestli, kolik peněz a kdy byl, je, či bude schopen v období kolem vašeho vyhovění vydělat, aby se k Vám ty vaše zase jednoho dne v pořádku navrátili. Pokud takto druhá strana neuvažuje a dotazováním na vaše vydělávání Vás vůbec nezatěžuje, přestože je to na jednu stranu příjemné, svůdné, nejlépe ve smluvním zaopatření k podpisu se piďte po odpovědi na otázku, jestli to pro Vás náhodou není i nebezpečné, proč se tak děje, jak si může být tak jistá tím, že u Vás své prostředky nejenže nezahučí, ale ještě žádaně zhodnotí? Nemusí to nutně znamenat, že je nesolidní, že z Vás tím vytáhne i poslední penny a připraví o zástavu. Ale může. A takové riziko za to nestojí. Buďte spíše podezřívaví a pak mile překvapení, když žádnou "skrytou závadu - mastnou platbu" neobjevíte. Ideální scénář je, že Vám investor představí veškeré hypoteční náklady, které o Vás v průběhu splácení očekává a dávají mu ekonomický smysl, aniž by se potom vehementně uchyloval k neurvalému pokutování a nafukování vaší pohledávky, pro Vás budou představovat pochopitelné, akceptovatelné výdaje a tak si jednoduše plácnete. Ale to Vám, ostříleným matadorům schopným zvážit tisíc a jeden elementů v jeden moment a nést vši zodpovědnost za bleskově učiněné rozhodnutí, snad nemusíme vysvětlovat...
U osob věnujících svůj čas zájmům zaměstnavatele často za úplatu vyměřenou na jednu jeho hodinu většina bankovních domů zohledňuje výpisy z běžných účtů za posledních 6 měsíců podepřené výplatními páskami (výplatnicemi) z účetního oddělení za stejně dlouhé období a k nim pracovní smlouvou. To podobné, až na drobné výjimky (ne vždy nerozlučně spjaté s podvodem), platí dokonce i v nebankovním sektoru. A ni tady není právní možnost velice co jiného vymyslet, řešit. A vzhledem k tomu, že žádný jiný už na hypotečním trhu neexistuje, nemají před působností avizovaného zákona o spotřebitelském úvěru a zodpovídání se jemu společnosti regulérně zadlužující spotřebitele kam utéct. Jak jsme už pověděli, jejich pro klientsky orientované konkurenční výhody "nebankovek" spočívají někde jinde a sice ve shovívavosti k registrům, zástavě, účelům a různým právním vadám a nedostatkům, nižší administrativní zátěži, zato negativa pak hlavně v té platební.
TIP: opět je potřeba si pohlídat, aby ta dopředu avizovaná byla taky finální a nejen návnada pro další vydatné obohacování jejich poskytovatele. I když i v tomto se zákon staví na vaši spotřebitelskou stranu a společnostem jasně říká, co je ještě humánní, morální si účtovat a co už se nachází za hranou oprávněnosti, tedy na území vulgární lichvy, je v tomto směru poměrně striktní a skromný (v jejich neprospěch), pořád mají tendence to zkoušet... "Třeba si nepůjdou stěžovat, třeba to projde a konečně se na nich pohojíme..." Znáte to. Proto je nadmíru vhodné nechat si dopředu předložit soupisku veškerých pevných (úrok, poplatky) i hrozících (pokuty) nákladů a vyhledat jejich podložení ve smlouvách, případně odbornou pomoc právníka, potažmo pak arbitra, pokud z milionu budou znenadání dva...
Tím bychom měli hned ze startu zodpovězené ony úvodní otázky typu:
Že by se generovaný příjem prokázal nějakým jiným, alternativním způsobem, zohlednilo například čestné prohlášení o jeho výši, nebo čistě výpisy z běžného účtů žadatele a dosahované obraty...?
Jaké úlevy a na jakých frontách lze jednoduše očekávat, pokulhává-li výše, zdroj či povaha vašich výplatnic, zaměstnaneckých smluv, daňových přiznání jedním z bankovních náhledů?
Myšleno i pro ty z Vás, kteří jste slovosledem banky takzvaně předlužení, čili přehnaně úvěrově angažovaní, což Vám výrazně zhoršuje bonitu (DTI i DSTI), celkovou úvěruschopnost a tak i výchozí pozici pro splnění všech zákonných kritérií a zdárné získání hypotéky?
Jakým způsobem lze přes všechny tyto dluhové výdaje přejet vlakem vezoucím vaši žádost?
Jaké pravidla právě platí u hypotéky obecně ochotné se spokojit s chabější příjmovou stránkou svého žadatele?
S čím dopředu počítat a jak na ni nahlížet, když CÍL je jasný:
vyjít zadobře s jejím poskytovatelem i zákonodárcem, nedostat se s nimi do sporu (křížku), maléru, připsat si tak žádoucí peněžní obnos a nebýt přílišně bit na poli nákladovosti,
přestože s příjmy samotnými, anebo možností je oficiální či požadovanou cestou prokázat, to zrovna není žádná výherní hitparáda
???
Existuje dneska takový hypoteční úvěr, který Vám umožní si vyřídit, aniž by si předtím dopodrobna prověřili vaše výdělky a Vy se tak museli prakticky vysvléct donaha?
Jsou někde ochotni se bez tohoto procesu obejít, zcela Vám v tomto ohledu důvěřovat a ponechat tak plně ošacené, nebo alespoň spodní prádlo?
Představte si, že půjčujete vlastní peníze, asi si setsakramentským způsobem prověříte toho, kdo po Vás chce vaše miliony.
Asi je nebudete chtít dát někomu, o kom nejste na 99 % přesvědčení, že Vám je v pořádku taky navrátí.
A právě jeho schopnost výdělečně činné činnosti pravděpodobně rozhodne o mnohém.
Spolu s platební historií budou hrát ty zdaleka nejhlavnější housle.
A pokud ano, asi budete muset mít něco za lubem a jste si na 100 % jisti, že je z něho dostanete (vytřískáte) i s úrodnými úroky.
A tak to taky často funguje, čím laxnější (flegmatičtější) půjčující k žadateli je, tím víc je potřeba detektivně přimhouřit oči a podezřivě se porozhlédnout, co za tím je.
I kdyby to, třeba jako v případě čistokrevného podnikatelského úvěru, neměl od zákona přikázané, stejně si ve vlastním zájmu ochrany svěřené pohledávky a snahy o snížení, ideálně eliminaci pravděpodobnosti její ztráty, úvěrovaného vysvleče minimálně do spodního prádla, když ne donaha, a ne všechny vady na kráse mu odpustí.
A učiní-li tak, dost možná bude mít nějaké zaječí úmysly, si dělat zálusk na víc než jen dohodnutý zisk (odměnu, poplatek, úrok). Samozřejmě by se našli i tací, kdož by Vám s radostí pustili, o kolik si řekne a vystačili si z vaší souhlasnou reakcí při spatření splátkového kalendáře typu: "To dám. Žádný strach." A pak, když byste to "čistě náhodou" jednou nedali, vám pořádně opepřili život. Teda ochladili, není-li zrovna léto...
Aktualizováno v adventním období, takže si rozehřívací (dojímající) úvod této textové nadílky klidně směňte na Vánoční tématiku, zátiší...
Píše se rok 2022, nacházíme se v době Velikonoční a nezadržitelně se nám blíží opalovací období. Muži pomalu oprašují své karabáče, kdežto ženy chystají pomlázky. Jsou však i tací, kdož na podobně malicherné prkotiny nemají sebemenší pomyšlení, neboť se nacházejí ve stavu žalostného nedostatku finančních prostředků, v hlavě plné starostí a práce už pro ně prostě není prostor a na slavení jim tak není dopřán potřebný klid, nezbývá síla a tím pádem ani chuť. Namísto toho ji ve chvílích volna okrajově noří do hypoteční sháňky. S ohledem na hloubku peněžního manka je totiž právě hypotéka tím pravděpodobně jediným nástrojem, s jehož pomocí se jim ještě podaří z něho kdy vyhrabat...
V pestrosti svých potřeb se tito lidé liší. Jednoho dusí celá spousta mikro půjček, druhého zase ničí likvidační nebankovní hypotéka, třetí byl nucen přepsat svoji nemovitost na někoho cizího a teď ji chce získat zpět, zatímco čtvrtý si jen vyhlédl vysněnou realitu za dobrou cenu a touží stát se jejím vlastníkem, pátý objevil zajímavou příležitost k podnikání a potřebuje do ní nalít nové peníze, šestému se bez nich nepodaří zachránit dlouhá léta provozované, nuž nedávnými turbulencemi zasažené podnikání, sedmý se nutně potřebuje dědicky vypořádat a vyplatit ostatní nemovitost dědící. Konsolidace, refinancování, koupě, business, vypořádání...
Podstata komplikace, která jim v jejich uspokojení levnou hypotékou zatím brání, je však u všech dosti podobná: nedokáží prokázat k jejímu získání potřebný příjem. Zkrátka nedisponují takovými pravidelnými zisky, aby si ji mohli z pohledu tabulek a právních norem dovolit. Ty jejich příjmy označují za nedostatečné k prokazatelně bezpečnému měsíčnímu splácení žádaného úvěru a je tak za příliš rizikové jednotlivce (žadatele) takového úvěru příjmově neschopné. Tam tomu zaměstnavatel potvrdí nižší příjem než skutečný, ten v podnikání vydělá mnohem víc než kolik figuruje na daňových a jiný to má zařízené tak, že si v očích banky vydělá sotva na život. Ve skutečnosti buď mají víc, ale to nikoho moc nezajímá, nebo sice ani nemají, ale danou hypotéku chtějí stejně, protože jim výrazně vylepší současný stav, nebo si jsou z vlastního důvodu jisti, že ji bez problémů utáhnou. Tabulky, netabulky, zákon, nezákon, schopnost, neschopnost...
No a pak je tady poslední kategorie, do níž si přejí všichni zapadnout a sice získat hypotéku s takovým úrokovým a splátkovým zatížením, že ji budou schopni v pohodě zvládat splácet, aniž by museli museli každý měsíc chodit "na dřeň", nebo dokonce do mínusu. Každému z nich, kdož pobral trochu toho rozumu, je totiž naprosto jasné, že vzít si hypotéku, kterou nedokáže splácet, nebo při něm splňovat veškeré další povinnosti, nedává žádný smysl. Dřív nebo později že ho to dožene, položí na pokutách a nejenže o zastavenou nemovitost přijde. Jinými slovy mu kvůli tomu bude jednou v budoucnu ještě mnohem hůř, než je teď. A to si žádá vážně málokdo...
Takže co všechno bychom Vám k tomu všemu mohli dál říct, abyste si pokud možno každý přišel na to svoje? Poměrně tvrdý oříšek k rozlousknutí, přiznáváme...
Každopádně přejete-li si neprodleně a bezplatně prověřit svůj požadavek od našeho úvěrového profíka a napasovat na něho proveditelné a zároveň peněžně perfektně pasující hypoteční řešení v TOP ceně, jsme připraveni se Vám poctivě věnovat, k čemuž plně postačuje provézt vlastní rezervaci pouhým odesláním vyplněného: POPTÁVKOVÉHO FORMULÁŘE.
Jakou verzi hypotečního úvěru je možné vyřídit bez povinnosti dokládání příjmů v roce 2022?
Jakým pravidlům podléhá? Co je vhodné vzít na vědomí? A čemu je radno se vyhnout, abyste si přehnaně nepřihoršili?
Aktualizace užitečných informací k hypotéce, u níž nikdo, tedy ani její poskytovatel, ani zákonodárce, nenutí žadatele o ni k důslednému prokazování příjmů.
Nachází se stále v nabídce (ne)bankovních společností, byť zde hraje jen "podpultové, záložní, krizové" housle "do nepohody" číslo 2, kterými rok 2022 přebujen, nebo se jedná o vyloženě zakázané zboží, jehož prodávání zavání regulérním kriminálem, a nese se tak ve znamení "pouze pro otrlé tygry", stejně jako celý tento rok dle čínského horoskopu?
Co se hodí vzít na zřetel předtím, než odešlete svoji žádost, aby vás při následném prověřování nic nezaskočilo, nezbrzdilo, nebo úplně nestoplo?
S lehce trpko-nahořklou příchutí na špičce jazyka lze souhrnně konstatovat, že se toho příliš od prosince 2016 nezměnilo, ba naopak se blýská na horší časy, k mání stále jsou za určitých okolnost a v jakési své "okleštěné" podobě...
Hypotéka bez dokládání příjmů, úvěrový produkt, který dřív určité bankovní ústavy rozdávaly na potkání, tedy požádání, takřka dobré slovo a u nebankovních společností byla taková příjmová benevolence naprostou samozřejmostí asi jako tolerance doničených splátkových registrů...
Kde jsou ty časy, kdy v podstatě stačilo zaklepat, vejít dovnitř, zaškrtnout variantu "bez doložení příjmů", spokojit se s lehce omezeným LTV, navýšeným úročením a zkrácenou splatností, a bylo vymalováno.
Ještě relativně "nedávno" stačilo vyplnit takzvané čestné prohlášení o příjmu a jeho podpisem stvrdit to, že dosahujete dané výše měsíčního příjmu, který shodou okolností dostačuje k získání požadované hypotéky. Někdo si hold na vlastní zodpovědnost zavzpomínal na staré časy a "čestné náboženské" a bylo to.
K prověřování tohoto parametru se zkrátka přistupovalo poměrně ledabyle na to, jak důležitou roli sehrává v následné schopnosti splácet u budoucího dlužníka. To nemohlo skončit jinak než rostoucím počtem takzvaných neplatičů v portfoliu jednotlivých věřitelů, což obnášelo nemalé problémy zejména pro samotné neplatící dlužníky. Jejich dluh se potom navyšoval, navíc docházelo k povinným prodejům zastavených nemovitostí.
Samotní investoři nebyli natolik naivní, aby s touto hrozbou dopředu nepočítali, což se jasně projevilo v neskromném pokutovém ceníku a progresivním vymáhacím postupu. ČNB jakožto orgánu vykonávajícímu dohled nad celým finančním trhem ČR, tak ani Ministerstvu financí, které je jí nadřízené, tomu nemohli dál nečinně přihlížet. Všem začínalo být jasné, že tomu bude nutné učinit přítrž, dát tomu jasnou "hlavu, patu", striktní pravidla, zkrátka nějakou tu štábní kulturu.
Dali se tedy do práce a začali připravovat novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Přesnou podobu jejích příkazů jsme prvně spatřili těsně před Vánoci roku 2016, konkrétně 1.12., kdy byla oficiálně uveřejněna. Tento den byl rovněž počátkem její "ostrá zkoušky" která trvala až do března roku 2017. V tomto zkušebním období se s ní měli všichni aktéři na úvěrovém trhu seznámit a přizpůsobit se zněním jednotlivých jejích paragrafů. Ty přišly v účinnost a začaly naostro platit počínaje 1. březnem roku 2016.
Z jejich područí se nevymanil ani jediný z účastníků trhu úvěrů určených pro spotřebitele. Vztahovaly se na a zasáhly úplně všechny. Tedy jak jednotlivé obchodníky s nimi, tzn. jejich zprostředkovatele, tak taky půjčující, tedy přímé poskytovatele. Zdaleka přitom nezůstalo jen u bankovních "činitelů", rovným dílem zasáhl i ty nebankovní, přičemž vlna to byla pro mnohé drtivá. A tak se, byť nepřímo, dotkly i všech spotřebitelů, tedy běžných občanů, kteří se do dnešního dne vyskytly v roli žadatelů o ně.
Primárně šlo o to, aby se právě jim dostalo větší ochrany tím, že se trh zpřehlední a bude řídit pravidly pro bezpečnější úvěrování, zodpovědnější zadlužování. Což se na jednu stranu podařilo, ale společně s tímto pozitivním jevem se vynořil jeden negativní. Tím, že se to celé nenechalo takzvaně na trhu a to stylem "ani náhodou", se začalo stále větší množství z nich dostávat do pozice "za zákona nevhodných, neúvěrovatelných".
Nesplňovali-li některou z těchto zákonem zavedených norem, kterou byli všichni povinni zohledňovat, a tak se nenašel nikdo, kdo by mohl vyjít vstříc její požadavku a půjčit jim poptávané peníze. Pokulhávali-li v něčem jejich prokazatelné příjmy, výdaje, nebo některá z x dalších náležitostí, měli najednou zkrátka smůlu.
Zpočátku dopady těchto zákonných regulí alespoň zmírňovaly vstřícné kroky ze strany ČNB. Všechno to průběžné zlevňování úvěrů, kdy při historicky minimálních úrocích se nároky na bonitu nejevili "zase tolik" strašně i vzhledem k onomu povinnému, nepříliš drastickému stropu DSTI, které sahalo sotva do hodnoty 40, což znamenalo, že výdaje úvěrovaného nemohly poměrem přesáhnout 40% jeho příjmů. Dále stále platné stoprocentní financování, dokonce i nad stoprocentní, vezmeme-li v potaz bez zástavní úvěry nad rámec 100% tržní ceny, navíc podporované neustálým růstem ceny nemovitostí jakožto podkladového aktiva, který dopad takto nad-úvěrovaných aktiv až do dnešního dne utlumoval...
Jenomže dneska, kdy zákonné ustanovení od doby zavedení této novelizace neuhnuly ani o píď, ČNB přitápí pod kotlem celoplošného úročení jako "o život", naopak značně ochlazuje maximální % u LTV, rozhodně nešetří na hodnotě maximálního dsti, které zvedá jako skokanskou laťku, to vypadá, že ji bude schopen přeskočit jen málokterý "skokan". Do toho hrozící korekce cen nemovitostí, které za tu "rozšafnou" dobu stihly vyrůst o mnohdy neskutečné cifry a jejím majitelům tak dopřáli snová zhodnocení... Teď, kdy za to takřka dvouletý násilný ekonomický útlum musí zákonitě přijít "faktura", a ceny všech masově pořizovaných věcí paradoxně rostou do "nesmyslů", to může začít bolet. Extrémně a téměř všechny. Protože najít někoho, který nemá na krku, bytě, ani baráku nějaký ten "zářez", hypotéku, bude po "předkovidovém dluhobraní" poměrně oříšek...
Dnes je to tak, že s naprostou příjmovou ignorancí lze u spotřebitelských úvěrů počítat pouze v některých, notně krajních, krizových případech, které vymezuje a pojmenovává zákon o spotřebitelském úvěru. Jinak se stupeň náročnosti prověření příjmů může "lehce" lišit v závislosti na typu sjednávaného úvěru a zejména osloveného investora.
Zato u podnikatelských úvěrů to prozatím zákon, který je dává "do latě", nechává převážně na uvážení jeho poskytovatelů a tak zde dosti záleží na tom, co si oni samotní ještě "lajznou" a co už překračuje hranici jejich benevolence. Na podnikatele totiž zákonodárci při novelizaci zákona úvěrů pro ně určených poněkud pozapomněli a nezdráhali se ponechat ho beze změn.
Teoreticky se tak o příjem žadatele nemusí zajímat vůbec, prakticky je však jasné, že takový přístup povede k praktikování dosti rizikového úvěrování, tedy k přijetí většího počtu nebonitních žadatelů = potenciálních neplatičů do svého portfolia. A že takové chování povede k problémům, respektive pokutám, zesplatněním a dalším vymáhacím procedurám nepříjemným zejména pro takto úvěrované.
Takže půjčující, který takto vědomě činí, a příjem, či výdaje žadatelů o "jeho" peníze je mu buďto úplně "šumák", nebo jim vyjde vstříc, přestože jsou ve vyloženě tristním stavu, pravděpodobně počítá s pravděpodobným scénářem budoucí neschopnosti splácet a bedlivě se na něho připraví. To znamená, že tomu uzpůsobí celý proces "vymáhání nesplácené pohledávky" tak, aby na tom v žádném případě nebyl ztrátový. Najdou se tací, kteří si na tom chtějí doslova "namastit kapsu". Takže byť se to pro člověka v roli žadatele může jevit vstupně lákavě, říkajíc si něco jako "konečně někdo, kdo se zbytečně nestará, neotravuje a půjčí", nakonec je to právě jeho, dlužníkova strana, která na celé této operaci v případě šlamastiky finančně utrpí a vyjít z ní jako peněžně poražená.
Tím, že je to u nich právně ponecháno na zodpovědnosti, opatrnosti, zdravém selském rozumu žádajících podnikatelů (v některých případech i spotřebitelů, pro které tím pádem platí totéž), je pro jejich vlastní bezpečí klíčové, aby jejich přístup takové přednosti striktně obsahoval, nenechali se "opít rohlíkem", nenaletěli "na lopatu" kde komu. Zde platí trojnásob, že ne vše, co se leskne, je zlatem. Tím netvrdíme, že nejde narazit na někoho bonitně benevolentního, pro kterého by byl úrok jediným očekávaným zhodnocovacím elementem a byl ochoten trpělivě posečkat, rozumně se domluvit v případě dočasné neschopnosti plnění svého závazku. Ale jakoby být úplně bez příjmů a na "nemáme žádný příjem a chceme půjčit miliony." dostat odpověď "Ano, žádný problém, tady máte.", tak to bychom se měli na pozoru...
Zatímco částečná benevolence, tedy o něco menší nároky, nebo méně náročnější dokladování, mohou být v pořádku, totální ignorance zavání spíše průšvihem.
Proto, jste-li v roli žádajícího o "podnikatelák", hypotéku s tolerancí nižších příjmů, vyšších výdajů, zhoršené bonity, nebo úplně bez příjmů, nebo alespoň jejich doložení, můžete "profitovat" z řízení se primitivní příručkou:
Dobrá rada:
A jako prevenci před nastáním takové žalostné situace si naklást 4 otázky bezpečného zadlužení, tedy nejenom typu:
3. "Jsou smluvní podmínky půjčujícího dostatečně slušné, "čitelné", nemá tam někde "skryté" smluvní pokuty, kterými by mně dokázal v průběhu splácení překvapit a položit jak opodstatněním jejich "napaření", tak horentní výší?
Taky je dobré zajímat se o možnost předčasného splacení a to zejména u podnikatelů, u kterých je takové preference přece jenom pravděpodobnější než u spotřebitelů se stabilními příjmy:
4. "Budu moct poslat větší výjimečnou splátku, nebo celý svůj dluh předčasně splatit, jakmile mně bude proplacena větší faktura, bude vhodný čas na prodej, nebo se dostanu do banky na výhodnější hypotéku?"
Na trhu nebankovních úvěrů pro podnikatele je to totiž pořád poměrně "divoký západ", kde přijít k nechtěné úhoně není nic zas tak "těžkého". O to víc jsou taková preventivní opatření na pořadu dne. Tady to ti nahoře prozatím ponechali "čistě na kovbojích a usedlících", kteří tím pádem v zájmu vlastní ochrany musí být sami nanejvýš obezřetní. Tím netvrdíme, že každý kovboj musí být zákonitě "záporák", dozajista se najde i pár "slušňáků", nicméně narazíte-li na první a stanete se jejich obětí, ztráty mohou být obrovské, opatrnosti zde proto není nikdy dosti.
Zejména když nejste dostatečně chráněni zákonem, nestojí vehementně za vašimi zády, není tak pořádně nikdo, kdo by se vás zastal, těžko se proti tomu brání, zpětně se je žene k právnímu zodpovídání, natož k narovnání (alespoň části) vzniklých škod. Do tohoto řemesla "půjčování podnikatelům" může pořád fušovat pomalu každý a přitom si dělat prakticky cokoliv, co sám uzná za vhodné. Naštěstí máte pořád možnost zavčas objevit skryté vady a nastražené pasti. Jak? Důkladným prověřením úvěrových smluv, platného ceníku a všemožných dodatečných obchodních podmínek, které zní poměrně nevinně, avšak mohou mít v průběhu splácení zásadní dopad jak na vás, tak váš hypoteční zůstatek.
Nejste-li dostatečně zběhlí v úvěrové hatmatilce, jakékoli šetření na právní výpomoci se zde může šeredně vymstít, prodražit daleko větším, nehorázným až katastrofickým způsobem. Nebo, věříte-li tomu, že dbáme na klientské dobro, můžete oslovit přímo nás.
Jednalo se, jak jsme předeslali, o soubor pravidel, která měla celý úvěrový trh pročistit, více zpřehlednit a kultivovat. Postupů a podmínek, které bylo najednou nutné splňovat, se vyrojilo jako včel z neúzkého úlu a toho, kdo nebyl schopen se přizpůsobit, svižně popíchali. Bylo nutné neprodleně se zařadit do jedné ze tří hlavních kategorií označované jako poskytovatel, samostatný zprostředkovatel, anebo vázáný zástupce samostatného zprostředkovatele, které v totožné podobě platí doposud.
Bylo nutné složit certifikační zkoušky, registrovat se příslušnou značkou u ČNB, zaplatit pojistku, oželet dvacetimilionovou záruku v případě, že jste chtěli i nadále poskytovat... No a hlavně. Těmi potom ručit za vyhovění asi stovce různých jejích paragrafů a představ jakožto kontrolora, které prodchnuly a do dnešního dne se vztahují na komplet všechny etapy fungování v úvěrovém světě zaangažovaného podnikatele. Počínaje reklamou, pokračujíce přes proces sjednání (dokládání a prověřování) a obsah smluvní dokumentace, konče z něho vyplývajícím přístupem v průběhu celého splácení až po samotné splacení dlužné pohledávky. Jak se musí postupovat, co se musí umožňovat, kolik se může nanejvýš účtovat... To všechno najednou přestalo být v převážné režii půjčujících. Najednou jim to někdo nahoře nadiktoval a provedením občasné návštěvy kontroloval, jestli tomu činěno správně, zadost.
"Jo a mimochodem, jste povinni pořádně prověřit platební (příjmové) možnosti poptávajícího a porovnat je s jeho souhrnnou výdajovou (závazkovou) položkou":
Kromě zabránění jednostranně výhodnému (pouze pro poskytovatele, nikoliv klienta) úvěrování bylo jedním z klíčových poslání těchto právních úprav bylo zamezit půjčování rizikovým lidem, tedy takovým, u kterých je již při prvotním prověření jejich kvalit zjevné, že budou mít s plněním smluvních podmínek regulérní problém a zejména pak řádné splácení pro ně bude vyloženou řeholí. Jenomže jak zamezíte lidem v přístupu k něčemu, co sami poptávají, tím pádem chtějí a mnohdy vyloženě potřebují? Říct jim napřímo "nemůžete si to brát"? Všichni dobře víme, že tak se to nedělá, ještě by z toho byly protesty kvůli omezování osobní svobody. Lepší je říct obchodníkům s danou komoditou (v tomto případě penězi) "takovýmto to neprodáte (nepůjčíte), v opačném případě porušíte zákon a to potom uvidíte ten šrumec.".
Jenomže jak toho docílit? No hold si je budou muset na vlastní triko (zodpovědnost) pořádně proklepnout dřív, než jim prodají požadované peníze, a vlastnoručně je odmítnout, pokud nebudou splňovat některou z námi stanovených kritérií. A jak mají zajistit, aby jim lidé v budoucnu řádně spláceli a my tady nemuseli řešit hromadu nesplácených pohledávek, nedobrovolně prodávaných nemovitostí a zoufalých osudů? No zejména pořádně prověří jejich příjem a dluhy ke dnu podání jejich žádosti, ty budou muset dosahovat konkrétní výše s ohledem na výši požadované hypotéky a vzájemných poměrů.
Obecně to pojmenujeme jako povinné prověření úvěruschopnosti žádajícího, tedy nechání si doložit jeho příjmy a výpisy z registrů, kde jsou vidět veškeré jeho dlužné pohledávky, ke kterým navíc zrovna přičtou i splátku poptávané hypotéky. Tyto dají na 2 hromádky nazvané příjmová a výdajová položka a ty mezi sebou navzájem porovnají. Řekněme, že celkové měsíční splátky nebudou moct po jejím načerpání přesáhnout 50 % příjmů. Toto bude určovat přípustnou bonitu žadatelem která bude kontrolována ukazatelem DSTI (v tomto ukázkovém případě rovný 50), jehož hodnotu budeme průběžné posouvat, jak bude situace na trhu vyžadovat.
Jednou z nejdůležitějších předsmluvních náležitostí je tedy tímto způsobem důkladně zjistit, zdali je žádající o spotřebitelský úvěr dostatečně bonitní jedinec dle zejména "nahoře modifikovaných" tabulek statisticky schopný dlouhodobě řádného splácení až do bodu úplného splacení. Které mu, milí půjčující, mimochodem umožníte kdykoliv a nanejvýš za poplatek kryjící vaše administrativní náklady!
Sami půjčující by možná i byli o nějaký ten level benevolentnější a méně náročnější, jednoduše ale nemůžou, mají to zakázané. Tak se ne ně tolik nezlobte... No a co že je to ten spotřebitelský úvěr? Zjednodušeně řečeno je to každé půjčení peněz určené spotřebiteli. Co je potom tím podnikatelským? Totéž určené podnikateli...
No a co že je to ten spotřebitelský úvěr? Zjednodušeně řečeno je to každé půjčení peněz určené spotřebiteli. Co je potom tím podnikatelským? Totéž určené podnikateli...
Koho se dotkl
Nutno podotknout, že výjimku nedostal žádný z účastníků trhu úvěrů určených pro spotřebitele. Vztahovaly se na a zasáhly úplně všechny subjekty vyskytující se na něm ať už v jakékoli své základní podobě, aniž byl kdo vyjmut, vymanil se tak z jejich područí. Tedy jak jednotlivé obchodníky s nimi, tzn. jejich zprostředkovatele, tak taky půjčující, tedy přímé poskytovatele. Zdaleka přitom nezůstalo jen u bankovních "činitelů", rovným dílem zasáhl i ty nebankovní, přičemž v jejich případě to pro mnohé byla vlna přímo drtivá. A tak se, byť nepřímo, dotkly i všech spotřebitelů, tedy běžných občanů, kteří se do dnešního dne postavili do role žadatelů o ně.
O co kráčí: pozitivní vs. negativní dopad
Primárně šlo o to, aby se právě jim dostalo větší ochrany tím, že se trh zpřehlední a bude řídit pravidly pro bezpečnější úvěrování, zodpovědnější zadlužování. Což se na jednu stranu podařilo, ale společně s tímto pozitivním se vynořil taky jeden ryze negativní jev. Tím, že se to celé nenechalo takzvaně na trhu a to stylem "ani náhodou", se začalo stále větší množství z nich dostávat do pozice "za zákona nevhodných, neúvěrovatelných". Nesplňovali-li některou z těchto zákonem zavedených norem, kterou byli všichni povinni zohledňovat, a tak se nenašel nikdo, kdo by mohl vyjít vstříc její požadavku a půjčit jim poptávané peníze. Pokulhávali-li v něčem jejich prokazatelné příjmy, výdaje, nebo některá z x dalších náležitostí, měli najednou zkrátka smůlu.
Zpočátku dopady těchto zákonných regulí alespoň zmírňovaly vstřícné kroky ze strany ČNB. Všechno to průběžné zlevňování úvěrů, kdy při historicky minimálních úrocích se nároky na bonitu nejevili "zase tolik" strašně i vzhledem k onomu povinnému, nepříliš drastickému stropu DSTI, které sahalo sotva do hodnoty 40, což znamenalo, že výdaje úvěrovaného nemohly poměrem přesáhnout 40% jeho příjmů. Dále stále platné stoprocentní financování, dokonce i nad stoprocentní, vezmeme-li v potaz bez zástavní úvěry nad rámec 100% tržní ceny, navíc podporované neustálým růstem ceny nemovitostí jakožto podkladového aktiva, který dopad takto nad-úvěrovaných aktiv až do dnešního dne utlumoval...
Současný stav a možný budoucí vývoj:
Jenomže dneska, kdy zákonné restrikce od doby zavedení zmíněné novelizace neuhnuly ani o píď, ČNB naopak přitápí pod kotel celoplošného úročení jako "o život" a z nevinných 2 je najednou hrůzostrašné 4 jako mávnutím tragikomického proutku, značnou měrou ochlazuje maximální LTV, které se nad 80% podívá leda tak ve snu, a rozhodně nešetří ani na nejvyšší povolené hodnotě DSTI, které zvedá vzhůru jako skokanskou laťku, to vypadá, že ji bude schopen přeskočit jen málokterý "skokan". Do toho hrozící korekce cen nemovitostí, které za tu "rozšafnou" dobu stihly vyrůst o neskutečné cifry a jejím majitelům tak dopřáli snová zhodnocení...
Teď to naopak může začít bolet. Extrémně a takřka všechny. Za ten takřka dvouletý, násilně vynucený ekonomický útlum totiž musí zákonitě přijít "účtenka", na kterou se "dobrovolně" složíme my všichni a přispějeme k jejímu pokrytí prostřednictvím zvýšených cen téměř všech námi, masově pořizovaných věcí, které i přes poměrně "prázdné kapsy" většiny spoluobčanů paradoxně rostou do "nesmyslů". A to včetně těch za propůjčené peníze...
Naopak výrazně dolů bude podle mě muset jít jediné námi vlastněné, skutečně hodnotné aktivum (teda kromě auta) a sice nemovitost. Ceny na jejich trhu napříč všemi odrůdami (m2 pozemků, bytů, materiálu na výstavbu domů a odborných prováděcích prací) totiž považuje většina "soudných" potenciálních kupců za přepálené, je jen málo těch, kdo by za ně byl ochotný zaplatit, nebo nad nimi vůbec mohl uvažovat v rámci vlastních ekonomických možností a byl by za ně schopný nakoupit, nebo alespoň na ně získat hypotéku. Navíc úročenou tak, aby alespoň byla platebně přijatelná, ne ta "hrůza", co se nabízí teď. Jenomže na tu by teď měli začít postupně přecházet všichni stávající hypoteční majitelé alias dlužníci, kterým zanedlouho končí fixační období, anebo se zpočátku rozhodli pro plovoucí úrokovou sazbu téměř bez jakékoli fixační složky, tedy takovou, která se průběžně mění podle úroků na trhu zrovna nabízených. Což může být fajn nástroj, když zrovna klesají jako čísla nakažených přes volební období, anebo svátky vánoční, nikoliv když rostou jako po tatáž čísla po skončení turistické špičky v Chorvatsku.
A ne každý ji dokáže nadále splácet. A ten ji bude pochopitelně chtít prodat dřív, než se dostane do platební neschopnosti, tedy dobrovolně a za vysokou cenu, než donucen vymahači za sníženou spoustou doprovodných pokut a časovým presem. A že najít někoho, kdo nemá na krku, bytě, ani baráku nějaký ten "hypoteční zářez", bude po "předkovidovém dluhobraní" poměrně oříšek...
A ne pro každého, pro koho bylo doposud hlavním lákadlem samotný růst ceny podkladového aktiva, bude držení nemovitosti nadále perspektivní. A to ani ne tak u toho "zanedbatelného" procenta lidí a firem, kteří ji pořídili za cash, jako zejména u těch, kteří se jali její koupi financovat hypotečně, kterým sice dosavadní růst hodnoty společně s obvyklým nájemným krásně předčil jedinou mínusovou položku v podobě miniaturního úročení, ale kterým krom rostoucích úroků reálně hrozí pokles prodejní ceny a okrajově také to, že jim tam za takové nájemné nikdo nevleze. Co bych udělal na jeho místě? Všechno to rozprodal. Vzal bych profit, dokud jsou ceny, tam kde jsou. Ponechal bych si akorát místo, kde chci nadále žít, mám k němu citovou vazbu, dělá mně takzvaně radost, kterému se říká domov...
Nemovitosti všech těchto majitelů by se na inzertních serverech měly začít zčistajasna rojit jako listí na podzim, sněhové vločky v zimě, nebo vozidla s třílitrovými šestiválcovými atmosférickými motory po markantním zdražení benzínu a uvalení vysoké povinné pojistky na vysoko objemová pohonná ústrojenství, chcete-li.
A co se asi tak začne dít s cenou statku, za kterou nikdo nenakupuje a jehož množství v nabídce nápadně roste? Ano, správně: ŽUCH.
Dokud jeho cena nevyklesá tam, kde na ni bude čekat dostatečná řada poptávajících, kteří ji budou považovat za dostatečně atraktivní, aby (zase) vyměnili vlastní, nebo dostatečně atraktivní cizí kapitál, kterým disponují, jsou vyzbrojeni, za (opětovné) nabytí jejich vlastnictví.
Výsledek podobný takovému Španělsku, kdy na dlouhou dobu nepomohlo ani vyklesání cen o desítky procent, nakonec není zase takové sci-fi...
Pro ty, kteří tuto "novinku" prozatím nepostřehli, zhruba před pěti lety vystřelily do éteru a začaly úřadovat novelizované pravidla pro poskytování a zprostředkování spotřebitelských úvěrů. Prst na spoušti tehdy zmáčkli a za jeho dopady tak mají na svědomí tvůrci novelizovaných paragrafů zákona o spotřebitelském úvěru, kterému se stále daří udržovat si přídomek nový i přesto, že již zanedlouho oslaví svůj pátý rok života.
Vzhledem ke všem těm omezením a navyklosti lidí sedět doma, max někam trajdat autem, navíc když jsou všichni finančně total zdecimovaní a k tomu ty nastolené cenové hladiny, nepředpokládáme, že by z oslavy jeho kulatých narozenin byla nějaká extra party. Stejně by se, obáváme, nenašlo zase tolik příznivců, kteří by byli celí žhaví jeho příchod bujaře slavit. Teda ne, že bych s ním osobně nějak soucítil. Naopak, dobře mu tak. Pro mnohé je datum jeho zrodu spíše nepopulární, hořkou vzpomínkou na konec časů plných hojnosti.
Přestože jeho premiéra proběhla 1. 12. 2016, ponechali zákonodárci firmám a lidem prostor pro vstřebávání všech souvisejících informací a adaptování se na ně ještě "štědré" 4 měsíce. Během těch se měli veškeří účastnící trhu seznámit se všemi jeho paragrafy a kompletně je zaimplementovat do svého podnikání. Už předtím se šuškalo, že to nebude žádná pohádka, každý ale ve skrytu duše doufal, že taková modifikace nebude zase tolik náročný úkol, že se ho to zase tolik nedotkne a že se mu s ní podaří bez větších komplikací popasovat. Některým až později došlo, jak šeredně se zmýlili...
Jeden by si řekl, že je to dostatečně dlouhá doba, jenomže zde dokonale zafungoval efekt maturit, či letních prázdnin. "Ještě je čas, pořád času dost, už bychom měli... a do... je to tady." A podobně jako ve škole to ve svojí podstatě taky zafungovalo. Jak už to tak bývá, zaváděcí období uteklo ode dne spuštění jako voda, přelilo se v ostrou platnosti a povinnosti splňovat veškeré nařízení a ten, kdo k tomu od samého prvopočátku nepřistoupil s patřičnou dávkou úzkoprsé zodpovědnosti a adekvátně vyklepaný z neodvratnosti přicházejících povinností, jejich dopadů na jeho podnikání a možných postihů za jeho nedostatečnou připravenost, kdo do toho z těchto popudů hned zkraje pořádně nešlápl, nebifloval jedno předesílané znění za druhým, nezačal s poctivým a důsledným překopáváním svého podnikání, vysedáváním s experty přes úvěrové právo, zástupci svrchovaného kontrolního orgánu a zaváděním potřebných změn do praxe nejpozději v den jeho představení, už toho potom zase tolik nestihl, honil to, "jak se dá", nebo ani nedohonil. Takové ty "ledabylé, sebevědomé, anarchické" osobnostní nastavení zde, stejně v málokteré ze systémových opatření, příliš nezafungovali.
Bylo nutné začlenit se do správné kategorie, splnit veškeré vstupní podmínky, maturita, nebo roky praxe, zkoušky, pojistka, poplatky... Což stálo nejen spoustu času, ale také peněz, zatímco příjmy byly velmi chabé, defacto nulové žádné. Rozhodli-li jste se pro vázaného zástupce, nic zase tolik hrozného vás nečekalo v porovnání se samostatným zprostředkovatelem, natož pak přímým poskytovatelem. Každý tak zarputile plnil potřebný krok za krokem v jakési naději, že se mu to časem vrátí, až ty "slabší kusy", které touto procedurou proseních změn nedokáží projít, odpadnou. Až se bude hřát na výsluní neoraného pole jakožto jeden z mála, kterému se podařilo přežít. To bude důležitosti, stability, prosperity...
Mimochodem, ani po pěti letec nemám pocit, že by se, naplnila kladená očekávání mnoha z nich, byť alespoň částečně, jako že spíše se z toho vyklubaly plané naděje, ve kterých zazdili hromadu všemožných zdrojů, na jejichž vrácení bylo pozdě už tak v roce 2018. Někteří to nadále zkouší, jiní spíše pasivně vyčkávají a nedivil bych se, kdyby to spousta z nich už zabalila a šla se věnovat něčemu klidnějšímu, láskyplnějšímu a navíc daleko víc prosperujícímu. Třeba takové developeřině. Vždy ten, kdo se dneska necpe do výstavby všeho možného, není IN... Jakési půjčování provozovat, akorát nervů z toho je, špatné jméno, mnohdy i karma, navíc to zavání flastrem jako prase a k tomu i basou. Po pár hovorech s některými lidmi je člověk vnitřně vycucaný jak grapefruit po odšťavnění, k tomu splašený jak masařka v lampiónu, načež hmatatelný, smysluplný, na srdci hřející výsledek nulový žádný, aby si dal člověk tak dvoudenní oraz za doprovodu naprosté samoty odstřihnut v přírodě...
Všichni tak s ohlášením příchodu tohoto nového zákona a po zběžném obeznáním s tím, co je čeká, začalo najednou spojovat dosti podobné předsevzetí do následujících čtyř měsíců: "Vydělejme, co to jenom půjde, než to přijde naostro." Zase tolik času na to nezbývalo. Bylo totiž nutné odečíst prakticky celý prosinec, kdy se dřív prostě nedělalo, odpočívalo přes svátky a nedalo vyřídit pomalu ani běžný účet. Takže z toho všeho byly ledva tři měsíce... A taky začátek nového roku, nějakou tu akomodaci na nastalý rok a neodmyslitelnou zimní dovolenou. Jarní prázdniny pak jen daly takový lehký, symbolický, závěrečný polibek jedné končící éře úvěrového anarchismu...
Jedna část strávila vánoční svátky vnořená do profesního polemizování a příprav. Dovolenou si v rámci úsporných opatření dopřáli na pár noci v oblasti nedaleké vyvýšeniny a velká část té druhé se začala paralelně poohlížet po únikových vrátcích v podobě nového oboru podnikání. Ti, kteří už tak začínali mít tohoto kolotoče plné plomby, u kterých to už tak bylo celé natěsno, ještě aby byli shora mrskáni, omrzelo je neustálé počítání vrásek, šedin, stažených cigaret a dní, které uběhly rychleji než veverka na strom, zatoužili mít konečně víc klidu, dali tomuto oboru své Sbohem, pustili se do jiné samostatně výdělečné činnosti, nebo se dokonce nezdráhali s vydáním na dráhu osob zaměstnaných. "Za hodinu vydělané zhruba na dvoje cigára, ale zase pondělí až pátek od devíti do čtyř a ani o píď navíc, tak třeba už jich zanedlouho nebude ani (tolik) potřeba.".
No a v osudový den 1. 3. 2017 se všichni z řad "fandů i hejtrů" konečně" dočkali. Skončilo zkouškové, nikoli však vysokoškolákům, nýbrž novému "úvěráku", který začal na trhu naostro platit. To mělo za následek paradoxně dosti podobný efekt jako nedávné násilné uzavírání všemožných prodejen a sice narušení mnohdy znamenající nutnost definitivního vyklizení spousty "stánků" z úvěrové tržnice. Spousta z doposud tady sveřepě úřadujících z řad jednotlivců a společností bleskurychle přeorganizovala svůj provoz, schovala se po někoho většího, převlékla plášť, anebo to prostě zabalila a nadobro se odporoučela.
Mít tak sraz úvěrářů po pěti letech...
Mnozí zúčastnění, jejichž vzpomínky živě sahají do tohoto data i období před ním, kteří se v úvěrovém prostředí stále profesně pohybují, nebo už rozhodli svoji bohatou dluhovou kariéru raději ukončit, by se pravděpodobně shodli na tom, že se jednalo o hnědý puntík v jejich diářích. Od toho dne se jim totiž všechno začalo nemilosrdně s... kazit. A taky, že by tutéž směs odpadních látek nejraději položili na všemožné proškolování a jiné povinnosti, které jim tvrdošíjně užírají z už tak mála energie a času, které jim ještě zbývají na snahu o dosahování výdělku pro "jakž takž" důstojné živobytí a uniknutí z kolotoče neustálého živoření.
Tomuto zákonu se zkrátka podařilo to, co si předeslal a sice vyvolat pozdvižení a způsobit paseku napříč všemi účastníky trhu a na mnoha jeho frontách. Od té doby se restrikce rázně dotýkají jak nabídky, tak také poptávky. Tedy nejenom těch, kteří na úvěrovém trhu pro spotřebitele své úvěrové služby nabízí, ale také těch, kteří je shání. Hold získat dneska peníze na dluh už není taková brnkačka, jako bývala. Ale na jeho obranu je nutno konstatovat holý fakt, že ani obráceně není žádná pohodička obrat běžného občana o celý jeho majetek a ještě ho nechat zadluženého pro jistotu do konce jeho života dluhem tak neurvale se navyšujícím, že by mu sotva stačil konkurovat dluh našeho státu a jeho prohlubující se deficit. Zkrátka zvýšit ochranu spotřebitelů se mu povedlo takřka bravurně. Eliminovat podobné úvěrové praktiky jako je zadlužení úvěru a splácení neschopných a následné rapidní navyšování dlužných částek nad hodnoty jejich zastaveného majetku zvládl na chvalitebnou, byť pořád se najdou takoví střelci, kteří pro dvojnásobek nejdou zas tak daleko a trefit cíl jim nečiní větší potíže...
Doslovné dopady:
Tvrdě narazit tak může nejen ten, kdo zde vykonává svoji podnikatelskou činnost. Značné omezení potká jak při nákupním procesu i "chudáka" spotřebitele na straně poptávky, který by plodů práce prvního rád využil a nad pořízením "nějakého toho spotřebáčku" regulérně zvažuje.
Primárně byl pochopitelně namířený proti těm "darebákům nenasytným lichvářům", větší ochrany se naopak měli dočkat "choulostiví chudáčci spotřebitelé". Nutno konstatovat, že obojí se povedlo naplnit, což je naprosto v pořádku.
Prvním to zhatilo, nebo přinejmenším zkomplikovalo snažení o přehnané a nevýhodné zadlužení druhých. Stejně tak již přestalo být přehlížené beztrestné páchání křiváren, nepravostí a vyložených peněžních krádeží především ze strany všemožných nebankovních příživníků bez špetky citu pro soudnost a úměrnost.
No, jak jistě tušíme, každá mince má dvě strany. Druhá skupina má prostě utrum. Pro tuto. která často podléhá neřízeným tendencím přehnaného a nerozumného zadlužování se, tíhne k činění všelijakých nezodpovědných skutků, projevů natvrdlosti či jakési vyčůranosti, už zkrátka není tak snadné vyčenichat na trhu příležitost k neúměrnému zadlužení se a smělému doputování do bodu platební neschopnosti, stížností a nářků.
Pravda bývá ukrytá, jako vždy, někde tam uprostřed. Nelze tvrdit, že si to mnozí z první skupinky nezasloužilo, ani že si to spousta z těch druhých nezavinili sami. Ale teď zkrátka nemůžou, ani jedni, ani druzí. V tom je to spravedlivé, přestože se to podepíše na obou frontách. Na obě to má to své (ne)blahé dopady.
Dáme-li bokem soudy z pozice "zhrzené nebankovky", nebo "hladového spotřebitele" a nahlédneme-li na problematiku očima nestranného diváka, nutno se čtyřletým odstupem připustit, že se podařilo naplnit hlavní účel, což jest vice zregulovat, vyčistit a tak také zpřehlednit a zbezpečnit trh se spotřebitelskými úvěry.
Je to něco jako když státní kontrolor vstoupí do sektoru s omamnými látkami dřív, než se z rostoucí touhy a nárokům na zisk začnou jejich prodejci dopouštět přehnaného šizení a tím ohrozí nakupující, nebo než tito podlehnou vábení, propadnou se tak do přehnané uživatelské vášně a výhledově tak zdecimují nejen sebe, ale i své okolí.
A na to se v dnešním moderním světě plnícího se hájení práv slabších a nevinných dívat bez zásahu nechceš. Respektive nechceš posléze čelit ostré kritice veřejnosti za to, že sis toho nevšiml, nechal to být a nebo tomu beztrestně přihlížel. Jakmile se nějaký dobrodruh začne dovolávat spravedlnosti, nesení zodpovědnosti a potrestání představitelů, už může být pozdě a nezbyde, než kapitulovat.
A je jedno, že je to jenom další ze zaplacených figurek od skupiny, na které se při krájení koláče nedostalo, nebo jíž byl uždíbnutý malý krajíc. Protože jinak by nebyl protlačovaný, nikdo by ho neposlouchal, nebo byl rovnou ututlán. Jak jistě víme, dopady takového stádovitého pobouření dokáží být likvidační. Je podíl na daném byznysu dostatečně výživný, aby stálo za to si to "lajznout", dělat že nic a zametat to pod válendu, nebo je pro dosažení přednějších peněžních a mocenských cílů na jiných frontách vhodnější to odepsat, zasáhnout a zvýšit si tak všeobecný kredit?
To je to, oč tu beztak běží. "To už není legrace, musíme začít konat, kluci a děvčata!" Nebo je to přitažené za vlasy , už prostě nejde jednat jako dřív a daných pozic se ujímá mladší, dobrosrdečnější a ve všeobecný prospěch jednající generace? Pravda možná bude opět někde mezi. Netvrďte že ten, kdo to skutečně ovládá, se už pustil svého žezla, to bychom pravděpodobně zaznamenali i my ve stádu, před kterým bývá pravda skrytá.
Ale zpátky k tématu. Dříve, než se dostaneme k diskuzím o tom, jestli se mu dostatečně podařilo splnit jeho hlavní úkol a sice přinést větší ochranu samotnému spotřebiteli, nebo se "díky" němu všechno hlavně více zkomplikovalo (bezesporu je totiž součinitel obojího), pojďme se podívat na jeho hlavní opatření.
Ach ta úvěruschopnost spotřebitele
Jedná se o nutnost prověření úvěruschopnosti spotřebitele, která je v rámci hypotéky bez doložení příjmů klíčová.
Její podstatou je povinnost poskytovatele patřičným způsobem prověřit výši příjmů a výdajů žadatele. Je žádoucí, aby jejich poměr nepřesahoval zákonem povolenou hranici, aktuálně nějakých 60 %.
Z opačného pohledu se musí poptávající, chce-li poptávanou hypotéku získat, do tohoto poměru vlézt. A pochopitelně to musí být schopný doložením příjmů patřičně prokázat.
Zodpovědným za všechna tato "vylepšení" je konkrétně Zákon s spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.
Půjčující spotřebitelského úvěru tak musí z jeho titulu u žadatele toto hledisko prověřit téměř u všech typů poptávek. A poněvadž se pod spotřebitelských úvěr řadí jakýkoli typ zápůjčky peněž jdoucí spotřebiteli, který je následně logicky nepoužije na účely podnikání, vztahuje se tato povinnost taky na jeho všemožné podoby počínaje hypotékou a kreditkou konče.
Za hlavní výjimku, na kterou se toto pravidlo nevztahuje, tak můžeme rozhodně považovat půjčení peněz podnikateli, které potom použije na účely vlastního podnikání. Dále můžeme jenom naznačit, že i u "spotřebáků" existují situace, ve kterých je možné dostat od zákona "propustky". Jindy je příhodnější hovořit pouze o "odpustcích", které se oplatí vzít za určitých okolností ve zřetel, uplatnit je a situaci si tak značně usnadnit.
Jelikož si všechny žádají pečlivé prostudování práva a obdaření značnou vynalézavostí, snad pochopíte, když se s nimi takto veřejně nepodělíme. Nakonec jsou to právě maličkosti, které kvalitní firmu odlišují od té špičkové. A tak nechť si je objeví každý sám. Jakým způsobem, to už záleží na každém zvlášť. "Pro nás za nás klidně pokusem a omylem". Rozhodně je na to, co je v očích zákona ještě přípustné a co se už nachází za pomyslnou hranou, je žádoucí brát až pekelný ohled.
Toto opatření se dá z hlediska výše zmíněného zařadit jak mezi ty spotřebitele ochraňující, tak zároveň ho mezující.
Má zamezit půjčování spotřebitelům v nevhodné příjmové situaci, aby v menší míře docházelo k takzvanému nezvladatelnému zadlužení obyvatelstva, následné platební neschopnosti a komplikacím v rámci nevyhnutelného vymáhání.
Přitom platí "jako u soudu", že pokud žadatel nedokáže poskytujícímu požadovanou formou prokázat příjem, který vzhledem k jeho nákladům splní zákonem stanovené hodnoty, je jeho finanční kondice pro získání úvěru nevyhovující.
Žadatel musí být schopný požadovaným způsobem prokázat svůj příjem, který musí dosahovat patřičných výšin vzhledem k parametrům požadované hypotéky:
a výši výdajů na životní náklady a dluhy.
Pokud se tak nestane, nebude mu moct být přiřknuta dostatečná bonita, protože neprojde přes parametry DSTI, což mu nedovolí získat požadovanou hypotéku.
Z opačné strany barikády to funguje také jako omezující pravidlo samotného spotřebitele. On si přece něco přeje, ale nikdo na trhu mu to zkrátka nemůže poskytnout.
Proč? Protože by to bylo v rozporu s tímto zákonem, tedy takzvaně nelegální!
Stává se, že z důvodu jeho ochrany potom mnohdy nemůže získat hypotéku, kterou z nějakého důvodu požaduje a nebo vyloženě potřebuje.
Dá se to připodobnit situaci, kdy si chceme koupit pro nás něco extra užitečného, ale někdo nám to z vrchu zakáže, protože bychom si tím mohli do budoucna ublížit. Lehce ironická situace.
Lidé prahnou po penězích od nepaměti, snadno se jimi nechají pobláznit a potom podléhají nebezpečnému nákupnímu rozhodování. Přecení své budoucí splátkové síly, výše splátek div že nepřekročí jejich příjmy, zadluží se takzvaně až po uši, potom koukají kolem sebe, aniž by tušili, jak z té "šlamastiky" ven. A jako zlobivé děti se obracejí na maminku, oni žádají o dostání z takového peněžního průšvihu stát. Ten se potom div že nepřetrhne, aby ho všechny ty prosby o osobní bankroty nezasypaly. Právě lidi, kteří podléhají těmto nezodpovědným sklonům a tendenci se předlužovat, těmito omezením chrání. Jenomže především před nimi samotnými. Potom je z toho debata typu: "Ale já chci tam den dluh na to a ten zase na tam to!", načež státní nařízení odpovídá: "nic nebude, už máš dost!".
Tím máme na mysli například hypotéku na nákup bydlení k následnému pronájmu, z čehož by mu každý měsíc vzrostl příjem, tedy pokud by nájemné a inkaso nepřevýšilo splátku takové hypotéky. Navíc by mu při troše štěstí generoval dodatečný zisk také růst ceny zakoupené nemovitosti v čase. No ani jedno z toho se nejspíš nestane, protože mu budoucí příjmy nejsou schopni započítat do současné bonity a ty současné nedosahují pro její dostatečnost potřebné výše.
K ještě značnějšímu zaražení může dojít u žadatele shánějícího hypotéku na účel konsolidace nejlépe všech jeho předražených dluhů. Často mu padá brada ve chvíli, kdy se dozví, že mu to nebude umožněno z důvodu slabé bonity. "Vždyť já mám příjmy vysoké. Navíc když mně půjčíte, poplatím si všechny současné dluhy a výrazně si tak ulevím od splátek." Říká na svou obhajobu. Což je připomínka, která má své logické opodstatnění. Po získání požadované hypotéky přece tyto dluhy srovná, tak proč musí poskytovatel při jejím vyřízení přihlížet pouze k jejich splátkám. Proč nemůže do bonity započítat budoucí splátku vyřizované hypotéky, když se z ní po jejím vyplacení všechny dluhy uhradí? Vždyť to nedává "selský smysl". Ať si klidně zanese do smluv povinnost, abych dané dluhy po načerpání hypotéky uhradil. Nebo ať je všechny poplatí napřímo na základě jejich kvitance!
Jenomže z úst poskytovatele zaslechnete akorát tak: "Nepřípustné. Vaše splátky stávajících dluhů přesahují hranici přípustné bonity. Nikde není psáno, že si tyto své dluhy z naší hypotéky zaplatíte. Vaši žádost budeme muset zamítnout, máte totiž nedostatečnou bonitu." To je šokující reakce pro klienta, který by si z požadované hypotéky, pokud by se uráčili mu ji dát, zaplatil všechny své vysoko nákladové bez zástavní dluhy ve výši kupříkladu 1 milion Kč a zredukoval si tím splátky řekněme pětkrát z 25 tisíc měsíčně ne velkolepých 5.
Jinými slovy by se tak dalo říct, že jsou vysoké splátky aktuálních dluhů k poplacení v očích takových půjčujících prostou příčinou nepřípustné bonity. Konsolidační hypotéku, kterou by si tak výrazně ulevili, mu neumožní získat. Do konfliktu se "selským rozumem" se v takovém případě dostává fakt, že nejsou schopni přihlédnout k budoucí splátce, které by žadatel docílil ihned po načerpání této hypotéky. Vždyť on by z ní ihned po načerpání potřebných peněz všechny tyto své dluhy okamžitě poplatil! Přestože dokázal prokázat dostatečně vysoký příjem, je mu to "prd platné", jelikož splátka požadované hypotéky po připočtu všech současných výdajů na dluhy a žití přesahuje povolený procentuální poměr vůči němu.
"Ale přece když jsem doteď zvládal splácet tak vysoké splátky, je to jedině pozitivní předpoklad pro to, že budu schopný splácet tu daleko nižší splátku té vaší hypotéky." Rozhodně jim to nehodláte nechat bez protestu. Dozvídáte se akorát to, že "To je sice pěkné, ale v tomto případě není možné zohlednit budoucí splátku hypotéky a zaměnit ji ve výpočtu bonity se současnými splátkami. A ty jsou příliš vysoké, takže přestože dosahujete slušného příjmu, budeme muset žádost shodit ze stolu kvůli nesplnění parametru DSTI a zákonem předepsané bonity."
Tak na to už vás nejspíš nenapadne žádná zdvořilá a zároveň opodstatněná reakce, ať už zalovíte jakkoli hluboko do svého repertoáru, aniž byste rázně neporušili pravidla slušného chování využitím četných vulgarismů. A tak raději volíte shovívavější cestu menšího odporu. "K čemu by to bylo, nic byste si tím nepomohli a navíc co s tím ten bankéř nadělá? Vždyť jenom "chudák" vychází z tabulek a plní přikázání banky."
Zhluboka vydechnete, přes značné rozčarování se pokusíte zachovat zdvořilost při rozloučení, načež z vás vyjde přidušené "Tak teda díky a na shledanou". Až se za vámi zavřou dveře, teprve se ve vás probudí k životu vnitřní výčitky typu: "za co jsem blbec asi tak děkoval?!". To díky byste ze svého závěrečného proslovu nejradši úplně vymazali a formát rozloučení vyměnili za "SBOHEM!". Do toho vás začne napadat spousta nových idejí, kterými jste měli na místě neodbytně argumentovat, jenomže ty měly přijít při jednání, ne teď v cukrárně u zákusku na uklidněnou. Přestože jsou poměrně mazané a zároveň sofistikované, až se sami zarážíte nad svou vrozenou vynalézavostí a nemusel za ně stydět ani sám vedoucí celého hypotečního oddělení... Po bitvě je každý kapitán.
Necháváte to být, stejně by z toho nejspíš nic nebylo. Nezbývá, než zpracovat trpké pocity plynoucí z odmítnutí, odstranit knedlík z krku hlasitým vyřčením jedné z oblíbených nadávek a poohlédnout se po tolik tíženém hypotečním řešení na konsolidaci zatěžujících závazků někde jinde.
Znáte to, není ni horšího než potlačované emoce a nic lepšího, než specialisté v oboru s desetiletou zkušeností, kteří se vyznají a zároveň zastávají férový přístup.
Pokud podobný pohled na problematiku zastává také poskytovatel podnikatelského financování, můžeme jako terciální, poněkud paradoxní příklad uvést podnikatelskou hypotéku, jejíž prostřednictvím by si podnikatel zafinancoval nákup objektu určenému k podnikání. Je logické, že bez něho nebude schopný dosahovat tak vysokých příjmů. Ty přitom mohou násobně překročit splátku takové hypotéky. Jenomže opět je půjčující nemusí být momentálně nakloněný započítat do bonity k úvěru jakožto budoucí příjmy, kterých bude podnikatel po vyplacení požadovaného úvěru dosahovat. A tak může opět nastat jednohlasné zamítnutí úvěru, protože jeho současný příjem, kterého prokazatelně dle přiznání dosahuje, nemusí být vzhledem k jeho stávající úvěrové angažovanosti zrovna dostačující. Přestože půjčující podnikatelských úvěrů nepodléhají zákonu o spotřebitelském úvěru a nemusí se tím pádem řídit přikázáním minimální bonity, mohou tak zrovna činit čistě z vlastních zájmů a to za účelem ochrany půjčeného kapitálu před jeho nesplácením. A tehdy ani argumenty typu "vždyť budete mít v zástavě nemovitosti s daleko větší hodnotou" nemusí dopadnout na úrodnou půdu. Pro získání úvěru potřebného na nákup nemovitosti k podnikání, zařízení nebo jinou do budoucna výnosnou investici tak nemusíte být dostatečně bonitní.
U takových opatření, přestože mají svá opodstatnění, se o ochraně ani pomoci spotřebitele příliš hovořit nedá. A tak i sám klient, který si původně s lehkou zaslepeností říkal něco jako "Dobře jim tak. Jenom s nimi pořádně zatočte. Tak na ně na ty finanční šmejdy!" teď v souvislosti s vlastním požadavkem "skřípá zuby a škrábe se na temni", protože si prostě nemůže vzít hypotéku na zvýhodnění svých dluhů, nebo na financování nákupu další nemovitosti do následného pronájmu, ani do nárůstu svého podnikání.
V jedné z kolonek na žádosti o hypotéku, která nese název "bonita žadatele", mu její poskytovatel není schopen dát zelenou fajfku. Místo ní rudě žhnoucí křížek dává všem jasně tušit, že není úvěruschopný. Tím se zjevně varuje před rizikem, že půjčit takovému exempláři by do budoucnosti přinášelo příliš vysoká rizika ve spojitosti s jeho neschopnosti splácet, nebo obecně s porušením zákonných novel. A tak je vzhledem k průběžně se zpřísňujícím nárokům na bonitu stále častější scénář, že má žadatel pro jeho úvěru(NE)schopnost zkrátka smůlu.
A ano, částečně to jde shodit na větší ochranu jeho samotného. I když je to až podezřele podobné dnům, kdy mu máma zakázala jíst další sladké, protože mu může do budoucna uškodit, což je sice pravda, ale když pokušení je tak silné a on by si ho tak strašně rád dal! Teda kdyby mohl. Ale hold nemůže. "Nebudeme o tom dál diskutovat!" říká maminka. A tak je z toho nakonec trucovitý výraz typu: "Děkuju moc za takovou ochranu. Tu si laskavě strč do..." následovaný rázovitým odchodem za doprovodu výchovného vyčinění za drzost a promptního pohlavku i přes sebevětší snahu o dřívější únik.
Dá se v takové situací přesto nějak pomoc a najít rozpočtu lahodící řešení?
Někdy ano, jindy ne.
Vše záleží od podrobností k požadavku a situaci žadatele.
Proto
získáte nezávazný návrh optimálního
Poslat nezávaznou žádost o bezplatnou konzultaci hypotéky
Více informací k hypotéce bez dokládání příjmů, případně s tolerancí nižších příjmů naleznete na hlavní stránce tomuto produktu určené: ZDE.
To platí jak u bez i zástavních úvěrů, kdy na vině je zejména naše omezená časová kapacita a nerentabilita vzhledem k výnosům z celorepublikového vyřizování menších částek.
U desetitisícových úvěrů by musela být platební zátěž pro klienta natolik vysoká, že by to hraničilo s únosností a smysluplností vůbec.
Enormně úročené nebankovní mikro úvěry nabízené na trhu jsou toho jasným důkazem.
Prostý TIP: Chcete-li míň, zkuste banku, nebo jednu z renomovaných nebankovních společností, máte-li tam dočasně z nějakého důvodu zavřená dvířka, vřele doporučujeme zatnout zuby, toto období přečkat bez přílivu nového úvěrování a mezitím, je-li to možné, usilovat o odstranění v tomto snažení překážející závady. Pořád lepší, než skočit z louže a skončit v blátě... Nebo najít jiné východisko a bez úvěrování se tak obejít úplně. Žádný dluh = značka ideál, pro mnohé sprosté slovo.
Aby bylo mezi námi jasno, tak pro jistotu ještě podotýkáme, že půjčku bez zástavy nemovitosti jsme pořád ještě ochotni řešit, nebo prostě schopni. Zkrátka to jde, abychom nevyzněli příliš pyšně, ani namistrovaně.
Má to ale jeden "menší" háček a to ten, že jakožto žadatel o ni ji musíte alespoň vlastnit, přes což už u nás vláček s vaší žádostí nadále nepřejede, jen Vás teda nebude jednosměrně tlačit k jejímu ručení.
Polehčující okolnosti toho milníku, k němuž jsme dospěli neblahou osobní zkušeností:
Odedneška jsou pryč ty časy, kdy jsme se mohli usm(n)ažit, abychom lidem zhola nemajetným, zato však zplna hrdla zadluženým sloučili jejich dluhy do jednoho, o parník výhodnějšího konsolidačního úvěru.
Dalo to práce jako na kostele, odpad z toho byl teda požehnaný, odměna i vděčnost nevalná a té následné splátkové delikvence, mdloby i hanba pomyslet...
Z jedné strany to shazovali investoři jako na běžícím stole hákliví na kdejakou ptákovinu jako staré na měsíčkách, z druhé se to pak táhlo jako smrad vinou těžce nechápavé anebo letargické klientely občasně se snoubící s našimi letadlovými (offline a jet leg) stavy z přetlaku, vyřízení a averze.
A pak to najednou začalo přilétat jako kulové blesky z čistého nebe, vícero zdvižených prstů od životů, je regulérně ohrožující události, zdravotně varovná znamení, že takto už to dál (níž) jednoduše nešlo, takže jsme přestali meškat, váhavě váhat, odkládat neodkladné a málem neslyšně z posledního zbytku sil praštili do stolu, načež pronesli ono pověstné "A DOST".
Časy se hold mění, ne vždy se hodí zkostnatěle lpět na starých, dneska už nefunkčních vzorcích uvažování, a v této pohnuté době je celý žhavý půjčovat jen tak ledakomu bez patřičné nemovité opory leda dobrý dobrodruh...
S eskalující hrozbou hromadného propouštění jakožto doprovodným jevem roz(v)orání soukromého sektoru, s ní přímo spjatých výpadků příjmů, platebních neschopností, k tomu strmých pádů cen nemovitostí coby podkladových aktiv, peněz drahých jako čert a ztrácejících na hodnotě jako krypto, rozhodně není radno očekávat žádné extra rozdavačné tendence.
Závěrem:
Vás poprosíme o respektování tohoto našeho rozhodnutí a my na oplátku zase slibujeme, že vyvstane-li znovu na obzoru něco tak velkorysého a zároveň lidového, jak si obojetně představujeme,
střelhbitě vezmeme toto preventivní varování na tabuli houbou, tento z popela povstalý, nezastavovaný úvěrový produkt opět vykreslíme křídou v nejvyparáděnějším možném světle na inzertní ceduli, s níž nad hlavami pak v cuku letu bohorovně vyrazíme na slavnostní promenádu do internetových ulic.
Do té doby poněkud úlevně vyhlašujeme nevratného šlofíka, "dobro" došli, ENDE ŠLUS, dasvidania, nebo "pro nás za nás" hasta la vista, ať příliš nezníme jak proruští švábové...
Výhodnost a štědrost námi nabízených půjček bez jakékoliv zástavy musí být něčím vykoupená, tím je větší náročnost na stav registru, příjmu a výdajů (bonity) žadatele.
Tím netvrdíme, že by museli být v naprosto precizní kondici, aby ji bylo možné řešit. Na druhou stranu to ani nemůže být vyložená katastrofa.
Tyto žadatelovi kvality jsou totiž bez podmínky nemovitého zajištění jedinou zárukou řádného splácení a navrácení půjčených peněžních prostředků.
Proto představa, že je poskytovatel nechá zcela bez povšimnutí, je mylná. S vysokou mírou benevolence se setkáte jedině u těch miniaturních, na úkor toho i vysoce předražených, nebankovních půjček.
I tam by už ale půjčující měl ponovu provézt zběžné proklepnutí žadatele podobným způsobem a to z titulu jemu uložené povinnosti prověřit jeho úvěruschopnost zákonem o spotřebitelském úvěru.
Dokládané a zkoumané podklady:
Jednak u nich automaticky dochází k nahlédnutí do registrů, z nichž se bere v potaz řádnost zpětného splácení využitých úvěrových produktů a jejich momentální zatíženost, neboli žadatelova úvěrová angažovanost.
V rámci závažnosti poškození registrů platí, že by se v nich rozhodně neměly nacházet záznamy typu: nedávného zesplatnění, exekuce, nebo nedávno oficiálně ukončené insolvence bez ohledu na splacenou část.
Pokud jsou tyto záznamy u žadatele evidovány, nabízí se řešit se zástavou nemovitosti, tedy prostřednictvím nebankovní hypotéky. Jiná věc do zástavy se prozatím nepřijímá.
V rámci příjmů pak bývá u zaměstnance vyžadována pracovní smlouva na dobu ne/určitou a dokládací procedura: potvrzení o výši příjmu za posledních 6 měsíců, výpisy z účtů a výplatní pásky, nebo určitá kombinace.
U podnikatelů OSVČ tvoří základ pro doložení jeho příjmů daňové přiznaní často zohledňované za poslední 2 roky, faktury, výpisy z účtů, obraty, výkazy zisků a ztrát, bezdlužnost vůči státu a opět různý jejich poměr.
K tomu je u obou samozřejmě možné započítat různé druhy příspěvků, přivýdělků, rent, důchodů...
SJM neboli zkratka stvořená z počátečních písmen těchto tří slov: Společné Jmění Manželů totiž neslouží pouze k tomu, aby automaticky docházelo ke spravedlivému rozdělování (ne)movitého majetku, který po sňatku nabyde jeden z jeho účastníků, se svou drahou polovičkou v pohlavně rovnoprávném poměru 50/50, přestože se ona sama na žádné listině stvrzující její vlastnická práva zrovna nevyskytuje.
Podobným způsobem totiž může dojít k samovolnému přenášení a podvojnému přiřazování i toho dluhového, tedy úvěrového zaangažování (zatížení), které si za dobu manželství odváží "pořídit či převzít čistě sám na sebe" jeden z manželů za absence písemného souhlasu a tudíž snadno i vědomí toho druhého, kterého se tak i přesto mohou v budoucnu negativně (do)týkat případné spory vedené v souvislosti s řádným neplněním s ním spjatých povinností, přestože na úvěrových smlouvách o něm opět není ani zmínka. Jinými slovy pak, třeba z důvodu nesplácení, může dojít k věřitelovu (vymahačovu) uspokojení takto vzniklé pohledávky i z dlužníkovi poloviny majetku spadajícího do společného jmění, pokud nedisponuje žádným, výlučně vlastním.
A proto, aby byla plně zachována jakási partnerská transparentnost, musejí si u nás manželé k žádanému úvěru pokaždé přistupovat společně, mají-li mezi sebou v době podání žádosti společné jmění plně aktivní.
I zadlužení je totiž záležitostí mající důležité vazby na vzájemné soužití, k jejímuž mlžení by proto nemělo docházet už jen z principu lidskosti a zmíněné průhlednosti. O příjem silně ochuzená sestava žadatelů pak stejně v drtivé většině případů nevychází ani bonitně, což je další pádný argument pro neprodlené přesvědčení druhého z manželů k jeho přímé spoluúčasti na akci alespoň z pozice spolužadatele, potažmo budoucího spoludlužníka, který bere vítr z plachet narážkám hrdopychů typu: "Snad jsem už dospělá, plně svéprávná osoba oprávněná si rozhodovat sama za sebe a jednat, jak se mně zlíbí?!" To na každý pád jste, no též můžete být ve svých snahách zvenčí omezována, ohrožujete-li svým jednáním život bližního jako v tomto případě - (do)životního partnera.
Abyste se tak nedělo a Vy si pak mohli začít plně přetavovat své peněžní představy v realitu bez potřeby ohlížení se na rozmar manžela a žadonění o jeho souhlas, je nutné mít SJM zúžené, ideálně pak úplně rozdělené (zrušené). K tomu lze dospět buďto sepsáním předmanželské smlouvy upravující pravidla pro rozdělování společného jmění, nebo potom takovou jeho změnou provedenou kdykoliv v průběhu manželství třeba u notáře. Ten Vám po společné návštěvě (ne vážně nestačí, když přijdete sami) za pár tisíc rád rozváže křidélka a Vy si budete moct žádat a vystupovat každý sám za sebe, jak jen se Vám zachce bez nutnosti přizvání k účasti a výhledově i možnosti negativního zásahu toho druhého.
Tato tématika samozřejmě má své "světlé i tmavé" výjimky a potvrzující pravidla, stejně jako každý takový krok pochopitelně má své vlastní individuální specifika, pro i proti a tak i nároky na vhodné provedení, které je potřeba zohlednit a do výsledného díla všestranně zapracovat tak, aby sedli jako "hrnec na zadek" nejlepším zájmům obou manželů.
Více informací k této problematice si můžete přečíst: RADY A TIPY: SJM jak ho otočit ve svůj vlastní ekonomický prospěch
... nemáte-li nic našetřené, dalšího do zástavy, zato šílenou platební minulost (morálku) a úvěruschopnost ano, pak už ano a v realitu ji přetaví jedině "podvodník", který vás ve výsledku vyjde daleko dráž než nájemník, na to vezměte jed.
Ani banky, které si půjčené peníze cucají z prstu, teda pera, teda vašeho elektronického podpisu, nedávají víc než 80% z ceny a to musíte mít všechno pünktlich, cajk, nehledě na to jejich nedávné lichvářské vybarvení a neumazání dodnes.
Po soukromníkovi pak nemůžete chtít, aby se svými řeholí vydřenými a nastokrát zdaněnými penězi kouzlil kolem sta procent kupní, poté zastavované a možná i prodejní hodnoty pořizované nemovitosti a nejlépe je ještě úrokově podstřelil, abyste ho divže neukamenovali za to, že je nejen škudla ale i nenažranec.
Ještě chvíli nám tady budou nořit, válčit, strašit a omezovat pod nosem, nezaměstnanost vyskočí jak z trampolíny, výplaty a tržní ceny sletí za výdělky z většiny podnikatelských činností jak po skluzavce, vy mu přestanete platit dřív, než se jeho zástavní právo stihne na katastru uvelebit, zabydlet a mu nezbyde než ji střelit se ztrátou třeba třiceti procent, ne-li hůř, nebo v ní zůstat finančně trčet s prsty zkříženými i na nohách a dlouhé večery se potají modlit za brzkou otočku, výstřel a co největší pohojení toho pohnojení, nejlépe vývar. Zatímco vy si to budete spokojeně lebedit zpátky v nájmu, nohy v luftu, dlouhý kouř a nulová ztráta. Při vší úctě, to víte že jo...
Taky mějte na paměti, že první dekádu stejně jde i v bance většina splátky na úmor úroků a dlužná jistina vám ubývá poskromnu, takže toho po pěti vážně moc neumažete, tak to taky nemusí být žádná sláva...
Samozřejmě taky záleží na tom, v jaké fázi vývoje cen na realitním trhu se k tomuto kroku "dokopáváte". Vzhledem k tomu, že ten býčí již asi máme na jistou dobu za sebou a ztuhle hledíme medvědovi do očí, tím spíš může být úprk do pronajaté nory vítězná, životní úspory zachraňující strategie, neb zmíněný propad ceny slavnostně zakoupené nemovitosti pod tu pořizovací, natož zůstatek hypotéky, je pramálo příjemná záležitost a pradávno známá zase ta, že tomu, co umí v krátkém časovém úseku samo násobně vrůst, nebude činit zas takový problém padnout stejným tempem a dílem hubou dolů. A držko pády málokomu chutnají.
Zkrátka a jednoduše, pokud tedy nemáte vyhlédnutou nemovitost, na kterou se nemůžete vynadívat, při jejímž obývání vám plesá srdce od samé radosti, máte to štěstí, že jste ji vyštrachali za vyloženě směšné peníze a nebo vám přináší extra užitek (výdělek v podnikání), které by případný pokles vykryli, byli dostatečné silnou záplatou na to "vykrvácení", pobýt si ještě v nájmu, rok, dva si počkat, jak se situace vyvrbí, když už jste to vydrželi doteď, nemusí být zas tak špatný nápad.
Riziko, že vám doteď jak o život uhánějící vlak ujede ještě dál a jaktěživ už na něho nestihnete naskočit, je z mého pohledu značně menší, než že po této "menší" zastávce začne sjíždět dolů kopce a na nespočtu jednotlivých zastávek cesty bude trpělivě vyčkávat na sporadicky a opatrně naskakující cestující, pokud teda nevykolejí a nevydá se střemhlav na výplach pánevního dna, z něhož se bude roky pracně sbírat. Po přihlédnutí k okolnostem a své skeptické nátuře bych se přikláněl, nebo minimálně nedivil krasojízdě jako na horské dráze ve stylu č. 2.
A nevyužitá (promarněná) příležitost může být lepší než trpká zkušenost...
Navíc, nedosáhnete-li na hypotéku ani ze vznášedla, netřeba to řešit a už vůbec ne věšet hlavu. Nemáte zač...
To si zase nalejme čisté info. Ne, vážně Vám nikdo nezaplatí celý vysněný baráček za miliony, když jste si na něho doposud nenašetřili ani korunu (dvacet tisíc fakt nic neřeší), nemáte co dalšího zastavit a navíc byste dle prokazatelných příjmů a zákonných ukazatelů bonity bezpečně neutáhli ani dvoutisícovku měsíčně navíc, nebo jsou vaše registry jeden velký paskvil, takže dát se tak vsadit na vaši schopnost řádného splácení, respektive absenci opožděné splátky, máte to s kurzem tak 46:1 v prospěch vašeho selhání to dokonce hned v prvním roce kalendáře.
Přibližně počítejte, že minimálně 20% budete muset "někde vyškrábnout", anebo hypotéku do-zajistit další nemovitostí v této hodnotě. Pokud byste se tím náhodou dokázali dostat na LTV nějakých 60%, může Vám toho být odpuštěno mnohem víc, neboť to je zhruba strop u nebankovní hypotéky Standard, avšak "na oplátku" u ní počítejte s podstatně vyššími provozními náklady.
Taky pochopitelně můžete mít tak absurdní štěstí, že se Vám podaří sehnat nemovitost s tržní hodnotou 5 milionů za 3. V takovém případě však počítejte s našim okamžitým dotazem: "Proč by vám ji kdo prodával za 3, když by ji mohl prodat za 5?". Nebude-li ve vaší odpovědi obsaženo něco ve smyslu rodinného příslušníka, dobrého kamaráda, nebo obchodního partnera, spíše počítejte s našim nesouhlasným stanoviskem.
Stejně tak, ostatně jako všude, může pomoct, podaří-li se Vám si k sobě sehnat takzvaného spolužadatele, který dohání vaši tristní ziskovost, nebo platební morálku. Natvrdo se tak však může stát, že začnete v úvěru doslova zavazet, překážet (mu) v jeho vyřízení. Ano, víme, že jste si ho k sobě dočasně přibrali, a chápeme, že opustit ho, nechat hypotéku i kupovanou nemovitost čistě na něm, není nic moc, ale hold jinak to kolikrát nepůjde, a navíc mezi námi děvčaty... Jestli ho potom z žádosti vyvážete, až se registry či příjmy "vyléčíte", nebo ho v ní nahradíte, vyjde prakticky nastejno, čili je prašť jak uhoď. Jen je potřeba dopředu vyladit a přednastavit.
U všech zpříznených investorů dochází u spotřebitelských úvěrů ke splnění všech zákonných nařízení. Mezi hlavní můžeme zařadit povinnost půjčujícího vyhodnotit úvěruschopnost poptávajícího, k čemuž dojde prověřením jeho bonity. Poměr mezi celkovými příjmy a výdaji žadatele musí být vždy dostačující a splňovat zákonem přikázanou výši.
Stejně tak nedochází ke dvojím odměnám, které by se pobírali od půjčujícího i úvěrovaného zároveň.
Klient je dopředu vždy zavčas informován o všem, co by mohlo mít vliv na jeho rozhodnutí. Koná se vždy v jeho prospěch a dělá maximum pro jeho celkovou spokojenost.
Je čistě na jeho svobodném uvážení, jestli je pro něj spolupráce s námi přínosná a bude mít zájem v ní pokračovat, nebo nikoli.
Povinností, která musí být v tomto ohledu splněná, je celá spousta. Proto se dbá zvýšené pozornosti na jednotlivá zákonná ustanovení a nešetří na nákladech za právní služby.
Životní časy, energie, nervy, administrační, provozní paušály, amortizace, benzíny, ani ty sladkůstky a kávy, bez kterých by to nešlo a neměly spolu tu čest, nic z toho nejde za vámi, pokud si nesáhnete na slibované peníze.
V žádném z případů nám žadatel neplatí poplatek dopředu.
V každém případě je možné účtovat za předčasné splacení pouze administrační náklady, které se s tímto úkonem přímo pojí.
Ceník všech uplatňovaných poplatků a potenciálních pokut splňuje zákonem ustanovené limity, jejichž překročení by znamenalo praktikování takzvaného nadměrného obohacování, které se řadí mezi neoprávněné a tudíž trestuhodné přestupky...
Co jediné je v některých případech potřeba v průběhu sjednání uhradit, jsou náklady spojené s odhadcem za provedení odhadu nemovitosti pro účely sjednání bankovního hypotečního úvěru. Za vedlejší náklady, které si poptávající musí hradit, mohou být považovány taky: právní služby (jsou-li zapotřebí), náklady na vlastní dopravu (palivo, amortizace, mhd) nebo na komunikaci (paušál). To nerozporuje výše zmíněné, nebo ani jedna z těchto plateb nejde v náš prospěch.
Dále... Dopustíme-li se v průběhu sjednání hrubého porušení některé z domluv nebo zásad "slušného jednání", může od poptávající od realizace s pověřeným specialistou kdykoli a bezplatně odstoupit. Aby se předešlo snahám o vypočítavé obcházení, je nutné, aby poptávající v případě takového rozhodnutí počítal s tím, že nebude mít možnost dále pokračovat ve vyřízení vyhledaného a nastaveného úvěru u námi zvoleného optimálního investora.
V opačném případě, pokud se mu nakonec přece jenom podaří v dohledné době díky nám dohledané financovnání získat, nám náleží předem dohodnutá odměna.
Šedesátá, 7018/7055
Budova 64, 760 01, Zlín
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
+420 777 465 451
Všeobecné a právní podmínky poskytování nebankovních úvěrů jsou k dispozici ZDE:
Zodpovědná osoba: Tomáš Maček, IČ: 88853225.
Je vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele.
Provádíme: Srovnáváme jednotlivé nabídky partnerských poskytovatelů úvěrových produktů z ne/bankovních, soukromých a veřejně dostupných zdrojů pro spotřebitele (zaměstnance) i podnikatele (firmy), uzavíráme vítěze z hlediska momentální dostupnosti, ceny a kvality. Máme uzavřené smlouvy o obchodní spolupráci se všemi slušnými ne/bankovními ústavy, družstevními záložnami i privátními investory. Dále provozujeme činnost nezávislého dluhového poradenství na základě živnostenského oprávnění. V neposlední řadě využíváme nástroje realitního trhu k dosažení rychlého zpeněžení klientovi nemovitosti v horní cenové hladině. Kromě standardního prodeje se specializujeme i na okamžitý výkup, zpětný leasing, družstevní (nájemní) bydlení a tak podobně. Předvádíme se tím, že: nepodvádíme!
DůmDluhů.cz jde přirovnat k virtuální navigaci vedoucí poptávající k vytyčenému úvěrovému cíli tou nejkratší a tudíž časově, energeticky i ekonomicky nejúspornější cestou.
Ambicí je propojovat je i nadále s tím správným průvodcem (úvěrářem) nebo přepravcem (půjčujícím) schopným ve chvíli našeho oslovení ze všech nejp(i)lněji uspokojit jejich na/stávající peněžní představu a potřebu.
Ze všeho nejvíce si zakládáme na propracované analytice, nadstandardních možnostech realizace (znal(ám)ostech), spolehlivé servisní péči a zejména celk(n)ové vyzpytatelnosti, tzn. předvídatelnosti, i nakládáme ze všech nabízejících tržnice beztak nejvíce zátěže.
Čtyři prohlášení sloužící coby prevence před nedorozuměními, spory a pokutami:
První:
Všechny číselné údaje, které jsou k vidění na těchto internetových stránkách, mají sloužit čistě k utvoření si orientační představy, neustále se mění jako nálady či počasí a proto bychom rozhodně nestrčili nohu do soudní síně za jejich doručení každému jednomu čtenáři. Pokud si přejete počíst, či od nás vůbec můžete s něčím počítat, popř. čím skoro a přesně, jak by vypadala ona slavná, Vás nejvíce oslnivá hypoteční či realitní nabídka, na níž se zmůžeme, s výslednými hodnotami rozhodujících ukazatelů její zajímavosti zaokrouhlenými na (de)setiny, je nezbytné se s námi alespoň telefonicky zkontaktovat, nebo sejít, podělit o všechny směrodatné konkrétnosti ke své záležitosti a není problém vytvořit. Ostatně to od nás máte vždy bezplatně, nezávazně a diskrétně, takže ostrouháte jen několik jednotek času plus mentální síly a když Vám nepadne do oka, jednoduše na ni zanevřete.
Druhé:
Děláme, seč nám síly stačí, abychom svou, legislativně ostře sledovanou činnost vykonávali v souladu s výkladem paragrafů novely zákona o spotřebitelském úvěru 145/2010 Sb., která platí od 1. 12. 2016 a má za úkol ji regulovat.
Tzn. co se dá, tedy skoro nic jiného, abychom splňovali povinnosti a ne/prováděli úkony jím ukládané, zakazované při uzavírání i správě všech pohledávek majících mezi nimi co pohledávat, tudíž zběžně přeletěno:
Patřičné prověřování úvěruschopnosti úvěrovaného před jejich poskytnutím podle jím předepsaných metrik a jejich momentálních limitů a to zejména bonity (příjmů vs. výdajů) dostatečné k získání vyřizovaného spotřebitelského úvěru. Dopředu negarantujeme kladné vyřízení, nežádáme žádnou formu úplaty, předsmluvní formulář i smluvní dokumentaci dostává žadatel k nahlédnutí s dostatečným předstihem a prostorem bez jevení známek tajení i vyvíjení nátlaku, při čerpání si neúčtujeme dvojí odměnu, ani jedna z posléze inkasovaných plateb nepřesahuje arbitrem schvalované meze, dlužník má právo kdykoliv předčasně splatit a to nanejvýš za k tomuto úkonu věřitelem účelově vynaložené náklady i dalších, asi "sto šest" příkazů, které si dle libosti prostudujte na tomto externím zdroji: 257/2016 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru, nebo v informacích trvale přístupných spotřebiteli a reklamačním řádu.
Třetí:
Na ostatní nabízené produkty a služby, za něž jmenovitě považujeme podnikatelské úvěry pro osoby právnické (společnosti) a fyzické (živnostníky) i realitní služby, se tato legislativa nevztahuje, aniž by jevili známky jejího obcházení, nebo jakkoli jinak inklinovali k záměrnému zaměňování zaměstnanců s živnostníky kupříkladu kvůli nižší, nejen administrační zátěži.
Čtvrté:
Na vědomí se dává, že vaše plagiátorství porušuje naše autorská práva! Jazyk juristů tvrdí, že se jedná o takzvanou krádež duševního vlastnictví, tedy nejen sprostý, ale i ze zákona trestný čin, kdy vám po prokázání viny hrozí i v naší malé zemi nemalé peněžní postihy a doživotní odnětí licence i svobody až na 2 roky, nevzpomínaje raději karmické a jiné kárné postihy. Vyvarujte se proto jeho neblahým dopadům na vaše blaho nepro(od)váděním na tomto portále!
Copyright © 2012 - 2023 DůmDluhů.cz
WBO: written by owner / not AI nor copy