Půjčky a hypotéky bez registru pro OSVČ

Zveřejněno dne: 15.05.2014

Autor: Tomáš Maček

Většina nebankovních společností je schopna pro žadatele OSVČ, kteří mají aktivní živnostenské oprávnění (IČO), poskytovat nebankovní hypoteční úvěry ( bez registru, nutnosti prokazovat zisky na daňovém přiznání) s nižšími úrokovými sazbami, než je tomu u zaměstnanců s pracovním poměrem na dobu neurčitou.

Důvodem takové nabídky úvěru se sníženou úrokovou sazbou nejsou sympatie investorů vůči podnikatelům samotným, jejich zvýšenému pracovnímu nasazení, nebo starostem.

Hlavním důvodem je výrazně nižší rizikovost, že poskytnuté peníze od investora "půjdou v niveč", že bude jejich návratnost určitým způsobem znemožněna. Tímto důvodem je pojem OSOBNÍ BANKROT, respektive neplatnost jeho „blahodárných účinků“ na dluhy, které vznikly v době podnikání, tedy v době, kdy bylo u dlužníka podnikatelské oprávnění aktivní.

Je tedy platný, schvalitelný pouze pro osoby zaměstnané. Toto je hlavní hledisko jeho platnosti, avšak podmínek pro jeho úspěšné schválení je nutno splnit více (více v: Produkty ->Osobní bankrot ). A co na tom? Hlavní bonitou osobního bankrotu v případě jeho schválení je ponížení dlužné částky (ze strany dlužník -> investor) na 30 % z celkového objemu peněz, které zbývají dlužníkovi k úhradě (jistiny).

Poskytováním financí osobě OSVČ se tak investor vystavuje výrazně nižšímu riziku ztráty vlastních financí a v jeho hlavě poté nemusí v poměrně ořezané podobě přehrává něco ve smyslu: " tak já mu půjčím 1 000 000 Kč, on si "slavnostně“ vyhlásí osobní bankrot, soud mu to schválí a mně bude po dobu pěti let splácet směšnou částku 300 000 Kč a nazdar? No to snad ne! Tak tady máš úrok 22% a buď rád, že něco ze svých " těžce vydělaných peněz" uvolním."

Právě od rizika je poskytovatel v případě půjčování peněz osobě samostatně výdělečně činné zcela oproštěn. Právě tento fakt rizikovost se poté projevuje ve výši úrokové sazby. Pro vysvětlenou:Jelikož se zadluženost domácností ČR za posledních 7 let nezastavitelně a výrazně zvyšovala, byl i stát nucen zavést určitá ochranná opatření pro dlužníky zcela neschopné splácet své závazky, dluhy.

Právě tyto by měly být schopny dlužníky ochránit od "supů" v podobě finančních institucí, které v případě dlužníkovi neschopnosti splácet neustále navyšovali reálně poskytnuté peníze na "pomyslné", horentní sumy k následné úhradě.Stejně jako dnes se prozatím v čistě hypotetické rovině dokonce uvažuje nad tzv. vězením pro dlužníky, v roce 2008 stát dokázal prosadit právě tento ochranný prvek - "osobní bankrot", jehož hlavním cílem bylo a stále také je dokázat dlužníkům výrazněji usnadnit život, resp. pomoct určitým způsobem začít žít nový život bez dluhů.

Tento ochranný prvek však k jeho realizaci vyžaduje určité náležitosti, mezi které aktivní podnikání zkrátka nepatří.