Zesplatněná hypotéka

lidově též zpoplatněná hypotéka

vychází z hypotéka po ukončení splatnosti

lépe řečeno možnosti dalšího splácení, po tom, co byl dlužník delší dobu po splatnosti, tedy v prodlení se splácením svého závazku, často hypotéce v bance, nebo neuhradil tři a více po sobě jdoucích splátek, vznikl mu tak nedoplatek, který po vyzvání banky, už jejího inkasního oddělení, nebo externí agentury nebyl schopný ve stanovený, slíbený termín vrátit.

Proto mu byl odeslán dopis rozhodující o zesplatnění, který měsíc od toho data nabyl právní moci a jeho účinek už nejde vzít zpět, nezbývá, než zaplatit celou hypoteční jistinu plus sankční úročení, které se dále načítá tempem 15 % ročně už z ní (nejen naskládaného nedoplatku jako doposud) a k nadále přičítá až do úhrady nad rámec toho běžného

Povinnému (dlužníkovi) tak nezbývá, než si někde zajistit a oprávněnému (věřiteli: ne/bance) zaplatit celou tuto platební povinnost, což, vzhledem k tomu, jaká je její velikost (několikamilionová) a nemožnost získat takové peníze z hypotéky jiné banky na sebe vinou z natolik závažného pochybení negativně poznamenaným registrům, není dobře možné

Poslední, samotnou bankou na znamení dobré vůle často nabízené řešení se v této fázi nezývá smírčí řízení, které však podmiňuje doplacením části dlužné částky, již si sama určí, většinou v minimnální výši nominální hodnoty do té doby nashromážděného nedoplatku z nezaplacených splátek a udělených pokut (tedy vč. příslušenství)

Každopádně pokud tuto podmínku věřitele splní a řízení u soudu nakonec vyústí v ukončení sporu mezi nimi zakončené uzavřením smíru, pak by mu měl umožnit hypotéku dále splácet za stejných podmínek (úrok, splatnost, splátka) jako před ním (jeho započetím).

Má to ale jedno "malé" ale...

stačí, aby se v budoucnu byť jen jednou opozdil se splátkami, nebo dopustil porušení jiné ze smluvních povinností a hypotéku mu bez váhání zesplatní znovu, pohledávku předá přímo soudu, ten pověří jejím vymožením exekutora, který v případě nemožnosti vydraží zastavené nemovitosti, utrží z nich peníze a těmi ho uspokojí...

dostatečně jasně vyjadřuje

takže už musí sekat latinu...

---

Rekapitulace - o je to?

Je to tedy krizový stav, kdy věřitel dlužníkovi dále neumožní splácet ji dle stanoveného, doposud platného splátkového kalendáře, ale vyžaduje ji celou, jednorázově splatit kvůli jeho nenapravitelnému prodlení se splátkami. Nad rámec smluvního začíná běžet i sankční úročení, u bank běžně dělající 15 % z celé dlužné (zesplatněné) částky.

V případě některých, méně regulovaných, nebankovních společností může k tomu kroku dojít nejen podstatně dřív než v bance po například půlroční platební neschopnosti, tedy neuhrazení (nahromadění) šesti po sobě jdoucích, měsíčních splátek, ale také celkově drsnějších, nejen sankčních opatření.

Elegantním, (před nedobrovolným prodejem podkladového aktiva, nemovitost třeba prostřednictvím dražby) záchranným řešením může být naše nebankovní hypotéka na vyplacení (refinancování) zesplatněné hypotéky i exekuce, zpětný leasing, nebo, pokud to banka umožní, smírčí řízení, soud.
Z toho vyplývá, že příčinou zesplatnění hypotéky je (v bankovním světě) dlouhodobé (v nebankovním pak nebylo výjimkou jednodenní opoždění) neplacení svého závazku (většinou v podobě pravidelných měsíčních splátek) ze strany dlužníka.

Je to stav, kdy věřiteli „dojde trpělivost“ a po dlužníkovi požaduje již jedině zpětnou jednorázovou úhradu celé dlužné částky, většinou včetně ušlých úroků, sankcí za nedodržení závazku splácet dluh a takzvaného příslušenství. Pokud k takové úhradě nedojde v zesplatňujícím dopise vymezeném termínu, může věřitel pohledávku přeprodat, nebo předat k dalšímu vymáhání soudu, a ten poté exekutorovi.

Bohužel se na trhu objevuje řada nebankovních firem, které považují zesplatnění úvěru za optimální stav, cíl. Pro tyto firmy je to možnost nahrabat si dodatečné peníze na náhlém navýšení dlužné částky (až 50 % z jistiny, dlužné částky), sankčním denním úroku (až 2 % / den z jistiny, dlužné částky) a až poté hypotéku zesplatnit a pohledávku buďto přeprodat, a nebo dát k vymožení exekutorské komoře.

Jako preventivní opatření před zesplatněním je proto důležité, aby žadatel nevybíral nebankovní hypotéku jen podle úroku, tedy výše splátky, i když jsou to velmi důležité faktory, pokud si je vědom, že vyšší splátky by nebyl schopen splácet. Velmi důležité ale je taky zjistit, jak se věřitel u nebankovní hypotéky zachová v případě dočasné neschopnosti splácet, která může z důvodu nemoci, slabého období v podnikání, rozkolu v rodině a podobně potkat každého z nás. Co je teda potřeba znát před podepsáním úvěrové smlouvy:

• Po kolika nezaplacených měsíčních splátkách má věřitel nárok hypotéku zesplatnit?
• Co se stane při opoždění se splátkou? Navýší se úroková sazba? Naskočí nějaká jednorázová sankční pokuta? Jak vysoká? Naskočí nějaký sankční denní úrok? Jak vysoký?

To jsou také velmi důležité otázky, které je potřeba klást před podpisem smluv, nejlépe je pak hledat vepsané v úvěrových smlouvách k podpisu.