Lekli Vás peripetie kolem hypotéky?
Zastavte se pro lék do naší apotéky.
Kurýrujeme realitám vší nedluhy!

Přestřelené splátky i přeplatky❔
👇 Ostrouháme 
až o 86 %❕
PS: a to se nerouháme...

 KONZULTOVAT

konzumovat pak platidlo, platit MÍŇ
ostrážit tak svůj kvartýr na odstřel

nebo ho střelit za SUMO sumu
ne že na tom sami ostrouháte.
Abacus  KALKULOVAT
Peace
 KOOPEROVAT

Send  info@dumdluhu.cz
Zužitkujte též 11 LET zkušenosti
a nesužujte si život ani jmění 🤗
Ne-banka ne dražší než banka?
Paranormální realita dneška.
A ta bezstarostná realizace...

👀 Další kréda
Přestřelené splátky i přeplatky? 📉 Ostrouháme až o 86 % ≠ rouháme Zužitkujte 11 LET zkušeností. Telephone free icon 777 465 451 Send  info@dumdluhu.cz Abacus  kalkulace  konzultace Peace  kooperace

esej na jeseň

Zveřejněno dne: 01.11.2022
Autor: Tomáš Maček

Psychické, zdravotní i ekonomické (z)mrzačení společnosti v přímém přenosu, spolčení zaplacení ožeb(ču)ráci a jejich zatracení posluhovači, (nez)řízení likvidátoři střední soukromé třídy, překrucovači reality, zatvrzelí krizotvůrci, záminky k terorizování, hody na náhody pro bláhový.

Sbírka dalších pokusů o velice vtipné, nápadité a trefné nadpisy, jimiž si tvůrce odbývá svou občanskou povinnost velicí mu včasně pootevírat co nejvíce za(s)lepených občanských očí:
(PS: vaše zapojení se do této jistě bohulibé, no "lehce" o hubu aktivity, pokud nemáte pro propagandu či strach u(po)děláno, a splnění si tím té své tím, že přispějete alespoň její SDÍLENÍ, UVÍTANO, to jen abyste se pak, až to soudruzi tam nahoře pro servilnost obyvatelstva vyhrotí do extrému, stíhali divit, eventuálně stydět, spakovat a bylo kam pláchnout, necháte-li to tímto směrem dál plavat bez jediného náznaku máchnutí... na druhou stranu samo, že zběsile s sebou mrskat, "močit" přitom proti proudu, vyšťavit poslední zbytky tolik potřebných sil a odrovnat se, riskovat utonutí, když si stejně beztak podělají, co potřebují a přestanou, až budou chtít... taky zrovna nemusí být nadvakrát dobrý nápad... tak asi zase tam někde mezi, v rámci možností, pocitů... ono nakonec nic není černé nebo bílé a ne každý z této směsice fatalitně-totalitních tlaků bude mít na budoucí dění destruktivni vliv, ba možná naopak a někteří jednotlivce to ani nepocítí, tak co by se proti tomu stavěli, no povídejte to člověku zrovna ve chvíli, kdy se mu svět obrací vzhůru nohama, v prdel, ne-li rovnou prach, nebo se tak nedávno stalo a pohroma už byla napáchána...)

rádoby hyste(o)rická reklama (bez práv i regulace), olympiáda v manipulaci, smrtící koktejl, bezprecedentního cosi, morální roklina, dobrý výplach, (prach)sprostá hra hodným naivkám na city jak na harfu či violoncello, 
strašící šachy, m(n)asírka, zneužívání dobroty na žebrotu, šílená šikana, strašidelného cosi, systémová stříd(k)ačka, vymývači mozků, vše záležitostí ideologie, vymýtit, oslabit, aby si nevyskakovali, zakleknout a (krutě?) vládnout.

aby si soukromník ideálně ani neusral, minimálně aniž by o tom věděli, o nic jiného jim nejde, chtějí zotročené ne svobodné, šťára ze všech stran, víc kontrolorů jak zákazníků, ale celé to celosvětové divadlo zatím jako sehrané na jedničku, ten smysl pro plánovitost, sladěnost a detail nutno pochválit, vše jako na zavolanou, bacily, počasí, konflikty, média...?
jinak ne, že by jsme byli proti monokracii a už vůbec ne lidskosti nebo rasové rovnosti, no k*rvkracii a našemu uvolnění prostoru už jako celkem aj jo, ale tak hlavně že se krok sum krok nažírá a na úkor krvácejících občanů a firem bobtná celý ten náš "slavný" státní aparát
a z té ukdákané babky v mí(ě)stním rozhlase do naprostého ticha jak na dědině už mně taky dobře škubá v lícním nervu, v brzkém vzduchu čuju další velký špatný, už to chytaj a ti hore zas muzikanti, komedianti, nebo už ukáží p(d)ravé tváře a zas o něco přitvrdí.
bránící útočníci vracející úder


finanční otročina, ministerstvo na vlastní (polo)pravdu, ve svárech svárů, v pasti splatností, upomínek a očekávání (návštěv od) vymahačů a vypínačů, skuteční novodobí zločinci, to bez těžce inteligenční mašiny nevymyslíš, nenaplánuješ, párkrát se vyspíš a po dovolených pojdeme dál podle plánu směrem ulízaná totalita, držte si co nejvíc pevné nervy, dobrou stravu, životosprávu, klobouky, antidepresiva, nebo alespoň lízátka.

Nenechte se zviklat k vykakání na svou rovnováhu, vzdávání, si vzít hole, nebo se vyprovokovat k jejich neetickému vzetí na zrovna zakázkově očerňované etniky. Navykládat bezvýznamnost, nemohoucnost. Trosky z nás všech snad udělat nemohou, byť mnohým z toho peklo na zemi zjevně ano. No mám obavy, že v jádru je to ještě mnohem horší, než se to na povrchu humoristickým staromilcům jeví...

Ať, přežijete-li ten středověk nějakým nedopatřením v jakžtakž zdraví, nepojdete hned potom, nebo nepojedete do špitálu a kvalita vašeho života nebude stát za starou bačkoru, cele odkázáni na při životě udržující vymoženosti moderní medicíny.


povětšinou unavení jak po noční, v uších jak na zvonici dokonce i v ložnici, podezřelé počasí jak na zavolanou, objednávku, tropy či oběšení dělanédotváření depresivní komplexity, vzdejme to sami, vysuš a vládni, architekti reality, simulace apokalypsy, po neumělém aby se člověk nahledal a opravdové nesystematické svobody dořezal, s níž i krve jak mu od toho strojového mrazu tuhne či horka vaří v žilách

antonyma harmonie, synonyma destabilizace, regulérní hrozba vaporizace, moderní přehazovačka pozornosti, zodpovědnosti i viny, hra na schovávačku, to on(o) ne já, (nad)národní (vlasti, vele) zrádci, živení se živořením životů druhých,

veřejné příspěvky na státní výstřelky, nevybíravé vysávání občanských kas, plnění cizáckých přeplněných a spíš bankrotující než prázdné státní, sem zvědav, kdy a jak si došlápnou taky na ty bohaté, svrchní vrstvu obyvatelstva, doslovně slíznou smetánku, jestli jen daněmi na majetky, likvidací rezerv a penězovodů, nebo tuto "špinavou" práci nechají na rozezlené a vyhladovělé lůze,

všelék rozvrat, demagogická mašinérie, největší dezinformátoři, prý pravdomluvní, jdou honit lháře, špatný vtip, šílení ješitové a prospěcháři, poplaš(e)ní zpravodajci, frigidní kydy, bludiště bludů, že du blut, kastrované (impotentní) žvásty, proklatí nevěrníci, balast a póvl,

dezinformační věk dezolátů a švábů, už jen rozpoznat, kdo že je vpravdě kdo, jinak platí, že nejhorší nepřítel je ten neviditelný, toho jen tak neprokleješ, beztak předem prohraný odpor, to snad nemůže, nemá jak dopadnout dobře, všechno otázka režimové ideologie, útočníci ochránci


postupné utahování šroubů od okovů, továrna na občanské sváry, autoimunitní onemocnění devastující vlastní organismus ala postupné vypouštění krakenů, zahnilých rybníků a polo leklých ryb, paralyzéry v akci aneb ZASTAVIT STÁT, ale dobře nás noří a zároveň i vyčuzují, to se jim zas musí nechat...

stínové, klamné, pozornost od hlavního útoku odvádějící manévry dávající důvody k odvodům versus ty, které jen odvádí davovou pozornost od tvrdých dopadů opatření proti událostem vlastně namířeným přesně proti nám a utvářejících úrodnou půdu pro zavádění nových ideologických a režimových (systémových) změn očividně vábných převážně jen naoko

žně na žeň a dřeň, honěni jak naduté kozy, mrskající s sebou jak ocasy na suchu, lži mají rej, epocha dějin: žil v nich, teprve psycho, peněžní znásilňování, očistec, peklo, delikventi, vydírání existenčními potřebami, pilní kontroloři, rozdavači pokut a odpojovači, domáhat a trápit, ale tak někdo na ty státní "srandy" přispívat musí,

cesta do vlastní duše, ztráta vších (dez)iluzí, ne/zdravé názory, 

předhán(vád)ění v ubohosti, óda na deprese, zvykačka na povely a zodpovídání se, odvykačka svobody a absťák štěstí, sbohem prosperito, radosti i pokoji, ANO, bude HŮŘ, hurá "pomaloučku, polehoučku" do totáčku, 
tak hlavně si hledět svého, moc nevyčnívat z davu, stáda, abychom tam, "vážení spoluovčané té naší čertovské republiky", vůbec dobro došli, a ne že nám ta sic úlevná no i marnivá rebelie zmařila už tak dost marné šance

zarobit sprint vs. urovnat ultra maraton, pod permanentním zápřahem a tlakem nedostatku to letí jak splátka, zamotaní ve splatné smyčce, za nic se blbě nakupuje a ještě hůř produkuje, oklešťování a vykořisťování soukromého sektoru vyhladověním, kanibalismus kapitalistů, hurá na linky či podpory, krouhnout hřebínky, zatlouct hřebíky a panovat,

hlavně žádné velké vyskakování, přežívání ze stejného dne na den, ze životů plus mínus stejné hovno, jako za "starých, dobrých, totalitních" časů, uvnitř chronicky napjatí jak špagáty na prádlo, nervy na dranc, ztráty ideálů, upachtěné existence, narušení ale poslušní, doba temná a nejistá, k zešílení dobrá, cosi visí ve vzduchu, čas letící jak ve stroji, divné pískání, cosi moc nemocí, únavy, z neurotismu do neurolismu a pak ticho jak v hrobě až lidmi jímá hrůza...

no snad se co nevidět ukáže, že se jim ta jejich umělá inteligence fakt že ošklivě přepočítala, načež nebudou bláznit, ale zatáhnou za ruční brzdu a změní plán...


Vědní disciplína věrohodného zkreslování skutečností, porušování od školky neslušného pravidla prstem se neukazuje, ale hlavně že ti největší planetární švábi, manipulátoři, lháři, dezoláti, dezinformátoři s dávno do nuly vybitým morálním kreditem, podvraťáci, zaprodané prázdné nádoby, které sami okolo oduševnělosti, ani z ní pramenícího smyslu pro spravedlnost, morálku, natožpak pravdomluvnost neprolétli ani ze stratosféry, by snad správně neměli v nespravedlivé přesile i výhodě osočovat, všemožně zesměšňovat, nahánět a přísně postihovat druhé, daleko lidštější, zdaleka ne takové dezoláty z dezolátsví. dobře jedete...

Vysílací čas agrese, období příjmového sucha a výdajových dešťů, likvidátoři lidských blah, zakázkových panikářů, negativistů, rozvracečů, dvorních manipulátorů (oblbovávačů), svárotvůrců, hněvoválů a jiných emočních hovniválů, potažmo vrahů, zkázonož(s)ců, podkrývačů názorové integrity a mistrů v podkopávání nohou, rozsévačů obav, soudruhů jednobarevně (hlasně, stranicky) si přivlastňujících patent (tlačiareň) na ty správné, teda stranicky, propagandisticky sourodé názory, znásilňujících názory a vyhlazujících jejich pestrost (opozici), rekordmanů v jejím ohýbání, prachsprostých podvraťáků, raťafáků a válčených štváčů na věčnost,

svět plný kazisvětů, najatých buřičů, hledačů (vytvářečů) viníků a záminek k ničení, kazičů, zlodějů nejen dobré nálady, vnitřního klidu a paradoxních paradigmat, slavnostní vytváření individuální, kolektivní a nově dokonce i neviditelné viny, třídy třídních nepřátel, ale hlavně že my nic, my svatí vinaři, premianti, nechtě, koukejte to ono, snižovači životních úrovní

kapitáloví i energičtí vysavači ze soukromých zásobníků, platební naschvály, celoplošné (společenské) mánie, cenové, manipulativní a jiné, hlavně nenápadné anomálie i celkové abnormálnosti (samá mánie střídá anomálii, psychopatismus populismus a ten zase alibismus následovaný zarytě zatvrzelým pokrytectvím), pře(vy)těžování jezer pozornosti (do poslední kapky), svého výdělku, rovno hleď a pochodem vchod, nebo do země a nevycházet, zabavit a zabavit, katedra fantasmagorie a leč vědomě okopčené neb epické: vážení "ovčané"...,

příručka velkokapacitního vymývání mozků a učebnice (kurz) zájmové polarizace (ovlivňování) veřejného mínění směrem k vlastní propagandě (názorové notě) a masivním(ovém) měřítku pro pokročilé až rodilé mluvčí,

přehlídka nastrčených, málomocných figurek, samého předstírání, sledování vlastních zájmů a neschopnosti, marnotratná demonstrace, klanění a hájení (prosazování) zájmů monstrózně svrchované mocnosti, 

zavádění nových "pořádků" ve stylu převádění viny, pohádek sic (primárně určených) pro dospělé a nejstarší, no nepřímo (přes ně) silně traumatizující i ty nejmladší a dospívající, formou her na samou, jednu velkou náhodu, hlavní pravidlo: hlavně nenápadně (neviditelně) soudruzi

externí donucovací (invazivní) metoda na interní přeorientování, (vše)lék na nelásku, ponížení (šlapání) tužeb i budoucnosti, ti dobří proti zlým, teď jen kdo je vpravdě kdo, hon na hodné, všude samá fraška.


příprava orné půdy pro vznik lépe uzpůsobené, novodobě méně svévolné a na řídícím orgánu tím pádem více závislé společnosti v přímém přenosu, snaha zasloužit (spolupodílet) se svou vlastní činností o její korigovaný rozvrat a vnik více kontrolovaného, okleštěného a strojového fungování s vidinou (pohnutkami) sklidit tak osobní výslužky (prospěch, privilegia), nestát jen tak stranou jako pako, ale přidat ruku k dílu, když už o jeho dokončení bylo tam nahoře "tak, či onak, o nás, bez nás" rozhodnuto a dojde k němu, i kdyby se nečinil, hrdinsky stavěl na hlavu a riskoval karambol sebevíc, tak to se na tom radši sveze, přiživí(krmí), když už se mu reálně naskytla ta možnost (příležitost). Ostatně není žádný poblázněný kamikadze patriot, ta výsledná podobizna stejně nemá "velice" kam uhnout, prý ani být až (zas) tak strašlivá a i kdyby jo, snad se nehnal(a, x) tak dlouho přes tolik "mrtvol", aby ten "kroužek hromadného hraní na jedny housle" teď z nějakých morálních pohnutek zabalil(a, x)... Ale alespoň jste konečně všichni zajedno, naráz táhnete za jeden provaz jak správná parta, jak dojemné...

PLUS nezdravě je stresující, žalostně zastaralý a zkostnatělý (š)kolovrátek nutící k memorování marnotratností z rozmaru, sloužící k zabavení mládeže, produkující tak v praxi nepotřebné kopie a koledující (řvoucí) si tím o důkladnou (festovní) reformaci.


kdyby radši rovnou kápli Božskou, na plnou hubu a bez okolků (vytáček) řekli, co přesně po nás do psí mateři chtějí, jaký je jejich cíl, místo (krom) toho postupně potupného absolutního zbídačení, prořídnutí, takové to co a jak, jo a tak s tím, kdy a proč a taky pro koho, jen tak pro jistotu se i s námi podělili, ať se nemusíme (u)stresovat k smrti všichni, ono výčet krizí, které by ještě mohly náhodně vyvstat či se, čistě teoreticky a rouhačsky, uměle vyvolat na obzoru, by se pro jeho délku taky nemusel dát dočíst do a my tak dočkat konce, že jo... biologické zbraně v akci vs. civilní obyvatelstvo, s takovým echem a větrem od party v zádech se jim ta pokroucená politická kárka dobře táhne, ne, že ne, a my ji svými kydy jen tak nevykolejíme.

jako sorry že takové kulacké tahy nezvěstují nástup ničeho extra kulantního a už vůbec ne lepšího, tak se charakter se sklony k empatickému humanismu nechová, spíš apatickému ko(hu)munismu, vlk v rouchu beránčím, to nebudí nadvakrát láskyplný, lidumilný dojem, nezavání zrovna liberálními orgiemi.

ale důstojné uplatnění nejdoucí na nespravedlivý úkor druhých nahrazující ten rapidní úbytek pracovních oborů a míst aby nejeden pohledal, z mírných nadbytků (hojnosti) do marných zbytků (hovnosti) ty dobytku (vašnosto), aby byla páka, nůž pod krkem, zahučení (výplach) střední třídy (vrstvy) do té školky (spodní), činnost samostatně výdělečně činná až na řemesla i volnost všeho druhu sprosté slovo, hlavně ať nejsou soběstační (nezávislý), všude samé pokrytectví, třicet let učení vesměs k číči na mávnutí strojového proutku, ale co s tím krom podkopávání nohou, nechávání ležet a přehlížení, jakoby velice nikdo nic, asi jedině žadonit o příspěvky, držet hubu a krok s dobou, no načasování perfektní, příjmová, zdravotní i platební (dluhová) nemohoucnost, inteligence i rodiny méně, pohybu a rozbrojů více, vzhůru do "laboratorně" dokonalého světa, teda až na "pár" statisticky bezvýznamných výjimek, zatvrzele netvrdím, že to tak nemělo být, jen je dobré vědět, na čem jsme, stavět se role opozice a dávat jasně najevo, jen tak pro jistotu, ať to celé nepřeroste všechny zdravé meze, které všichni jistě dobře, byť "podvědomě" víme, kde vězí, a neradi bysme za ně ani za zlaté prase, natož nechali tuto čest pro naše ne/mluvňata, ne/narozené ratolesti. Kdo ví, třeba právě ten váš projev vzdoru spustí rozhodující povyk, které je nakonec přiměje přehodnotit plán, ubrat plyn, změnit směr... Rozhodně víc, než když nikde nic a na velké divení pak zas bude na dlouho pozdě... To jen abycho pak pro ně z vlastní pohodlnosti, zestranosti, zaslepenosti anebo sebestřednosti nezanechali posraný svět a s prsty v nose či řiti jinou partií neprosrali jen tak desetiletí partizánského sraní našich předků. No jasné, že co má být to bude a riskovat kejháky za ostatní skety se nikomu moc nechce a taky ne každého se to musí nutně týkat, ten, kdo to necítí, ať to nesílí, spoko si žije svůj život a odpor (boj) nechá na jiné, pro které z nějakého důvodu představuje bytostní potřebu, ať si dělá kdo chce co chce, no jen ne z nezdravé zbabělosti, zabědněnosti, vypočítavosti... které si stejně jednoho dne nepochybně odpyká nebo jeho pokolení... co pak ti co jim to s chutí žerou jak ovce slámu...

no soudě dle rozsáhlého budování infrastruktury cyklostezek nám cyklistům pokvete pšenka a zbytek chtějí dobromyslně dostat na sluníčko, čerstvý vzduch a do kondice, jen se toho ve zdraví dožít, mít na to šlapání při všem to šlapání čas a po něm a tom hladovění v kombinaci s nekvalitními surovinami taky dostatečný kalorický (energetický) příjem (energii) a takzvaně ten zvýšený výdaj ukrmit a nebýt rád, že máš z čeho (za co) dýchat, to bude oříšek... asi úplatek za poškození duše, reparace za utrpěnou újmu či balzám na rozcuchané nervy zejména pro mamičky s dětmi, přeživší seniory, poslušné státní zaměstnance a možná některé cizince.
jó a my zbylí, povětšinou zástupci zarputile spadající do té myslící třídy, takzvané 
inteligence, nacházející coby aktéři na trhu práce stále méně pořádného uplatnění to hold nebudeme mít jednoduchý, na nějaké to podávání heroických výkonů na "krev" spalujících i tu poslední výživovou hodnotu pomalu do posledního joulu, které nám vytrvalcům tak chutná, si hold budeme muset nechat zajít chuť, na kola si nechat prášit, nebo na to kochání se okolními přírodními sceneriemi vyrážet sporadicky, rozvážně a čistě na vlastní riziko následného vyhladovění. Ono se to nezdá, ale bez tankování paliva (potravy) není žádné jízdy (švihu), no a i ty mírné kopečky po asfaltu dají docela zabrat. nebo zavedení tam toho mnohými propíraného, prý ničím nepodmíněného příjmu by u nás mohl zabrat, jen bychom chtějí vidět uvedení toho nevinně a na "náhle" vzniklé, okolní poměry až moc svobodomyslně se jevícího slůvka ničím do každodenní praxe a spíš to viděli na nějaké to nesmíš, musíš... každopádně to by se pak dalo uživit i křižování křížem krážem a ani by tolik nevadilo, že jezdit auty je najednou přežitek nebo požitek pro pár vyvolených... ještě aby se neřeklo, že jsme záměrně zapomněli na vrstvu produktivního obyvatelstva trůnícího se na druhé straně ze dne na den stále více se rozrůstajícího spektra, tedy takzvané manuální pracovníky neboli dělnickou třídu... ti už toho pohybu na "čerstvém" vzduchu budou mít, počítáme, za celý ten pracovní týden plné brýle a budou rádi, že jsou vleže, sedě, hlavně rádi a bez dalších kroků, šlápotů... Přes týden v jednom kole, od středy na autopilota v zombie stylu vzývání víkendu, přes ten mrtví samé zívání, ze života i vydělané hovno a pak nanovo. Tak (tož) takto my si tady (tu) žijeme...

Než budeme pokračovat dál, ještě taková menší prosba na úvod:


"Laskavě si uvědomte, že ne každý si to vaše zacházení jak s kusem hnoja, tupého dobytka a přemnožené havěti zaslouží."

Byť je jasné, že se to v takovém masivním měřítku těžko dělá a když máte choutky ochudit, zadlužit, zbezmocnit, vypláchnout, navázat, zmocnit, zotročit, kontrolovat, ovládat masy, musí se to brát jedním šmahem... Jen škoda, že my bychom chtěli nechat (pro)žít svůj život v klidu a podle sebe, trochu kontrast s tím cílem těch krpců, abychom nic neměli a proto pořád makali.

Z toho vyplývá: "Hlavně jim nedovolit vypatlat nám palice!"


Tak si nenechme vymýt mozky i srdce v té jejich vymašťovně a připravit tak sami o sebe, své lidství, nenávistně se poobracet sobě navzájem jak vyhladovělé rybičky v akváriu a pak už jenom v hrobě, vnutit prý přirozený tik z takřka nepřetržitého mrskání s sebou jak rybí ocasy na suchém stolu těsně před porážkou, to už na ní možná radši dobrovolně, s hrdě vztyčenou hlavou a trochou toho života do toho umírání hold jít, když už jinak nedají, než jim být po vůli jak nafukovací figuríny, aby si bez setkání s odporem strkali co a kam chtějí, kdy a jak si zamanou, a jak slepí volové na písknutí hráli tu jejich upištěnou, umaštěnou partii.

Jo a ještě jedna technická... Co tady po nás jen zůstane, jestli tady zůstanou jen ti, kteří jim tu frašku pořád baští do poslední šlichty, nebo slepě poslušní se jim (po)servilně podvolí, a zbytek nás pokosí jak luční kvítí..?


Zimný edit 21.1.:

Dezinformační líheň, která svými nepravdami velice nespravedlivě šikanuje věru pravdomluvný stát, který je z toho chudák "malý" tak špatný, že na nás, z jeho prášení vytočené a ničení našich životů zoufalé jednotlivce, musí nenápadně zavést cenzurní zákon, vyčlenit sto padesát milionů na motivování (podplacení) jedněch zpravodajců k bonzování (zrazování) těch druhých, o poznání méně významných, pohodlných, a když ne po dobrém, tak prostě po ZLÉ, jim tak nadobro zavřít zobák.
Nikdo jim tady nebude krmit klamnými řečmi jejich pečlivě opečovávané ovečky, aby pak nežraly ty jejich stranické kydy!
TIP: To už radši rozdělte rovným dílem mezi nás, ať jsme té dobroty a laskavě to smažeme, třeba uposlechneme a aspoň tím podpoříte fakt že talentované tvůrce, nikoliv potkaní krpce.
Jakoby nám nestačil dosavadní "odvetný" BAN (blok) třeba od seznamu, kde se po nás naráz slehla ZEM, veškeré, roky usilovně dobývané pozice bez varování a zdůvodnění sletěli ke DNU jak osazenstvo z letadla, sestřeleného, bez padáku a pořádně nás tam už nenajdete ani pod vyhledávacím výrazem Dům Dluhů. :-/
Takže návštěvnost z tohoto vyhledavače ze DNE na den 0 a to si neděláme iluze, že nedáme-li si pohov, nebude brzy zahájena ještě ostřejší ofenzíva na rozprášení odboje, daleko hůř. Mazání, razie, zatýkání, mastné flastry, katry a jen Bůh a oni vědí, kdy a jaké přísnější postihy, aby se zarazilo razení "dvojí pravdy" zároveň, respektive ohrožování té populisticko-demagogické ideologie, která se blahorodí právě hodí do "krámu".
To říkám jen pro případ, že by se chtěl další třasořitka o to svoje s hlavou v písku, páskou přes hubu, hledící si hlavně neuškodit, čistě svého prospěchu, čekající až (že), to za něho urvou druzí a dělající, že on nic, domnívat, že si děláme reklamu. Nebo další exot zlehčovat závažnost natolik totalitou zavánějících tendencí a osočovat nás z čiré paranoie...
Samozřejmě si oba můžou říkat, dobře nám tak, převlékat šatník, jak se zrovna sluší, jen aby se zalíbili, o sto šest, no i na to jednou dojedou... To, že se jich to zatím negativně nedotklo, neznamená, že i na to jednou nedojde a na protesty už nebude pozdě, nebo že se o to nepostará sílící opozice. Nebo, pokud jste tak ještě z nějakého zázraku neučinili, přestat číst ty jejich blafy používat tu jejich herku, která se tímto stylem jen urychluje tempo vlastního zahrabávání do propadliště dějin. Jako uživatel chcete ty NEJ relevantnější výsledky a surově pravdivé zpravodajství, ne zmanipulovaný odpad, nebo snad ne? Co Vás po tom, jaké myšlenky daný poskytovatel služby zastává, šiří, nebo jaké ideologii se daný pisálek obsahu klaní. Máte vlastní hlavu, abyste si udělali obrázek, nepotřebujete staršího bratra, který Vás od něho bude opatrovat. Nebo jo? Prostě chcete tu nejkvalitnější a stoprocentně důvěryhodný a basta, ne jen ty podkuřující propagandě a pro systémově zkorigované. Nebo že by ne? Čehož (ne)dodávání nevymydlený jedinec po určitě době prohlédne. Otázka, kolik jich zůstane, ani netvrdím, že nejsou dostatečně silní a přísní na to, aby to nemohli s rostoucí tendencí kopat do autu dekády, on radši ani necekl a s vděčností bral, co je. Už na ČT jsou si soudruzi ve vedení očividně jisti v kramflecích, suverénně přesvědčeni o své nadřazenosti a nedotknutelnosti z moci a ujištění mocipána, že když budou oni dělat do poslední věci, co chce on, budou si i oni moct dělat vše ostatní, jak chtějí. A ostatním nezbyde, než se kousat do jazyka a brát pilule na zklidnění žaludeční žluči. Že vám to přijde jak zlý film či vtip? Bohužel.
Korektura: pardon, jestli tím zmírníme hřejivý pocit cizím škodolibcům, potravu pro lovce senzací, nebo soucit z plachet hrstky dobrých lidí, ale některé pozice se zde začínají pomaloučku zázračně navracet, resuscitovat, zvedat z popela jak fénixové, tak, byť to zatím není žádná sláva, teď nevíme, jestli je na vině nedávná změna nadpisů, podprůměrná úroveň práce na PC, absence vrozenosti touhy po zdokonalování znalostí informačních technologií, grafické estetice, tíhnutí ke komplikování reklamního psaní hlavně objektivním světonázorem, odbíhání od ševcova kopyta a tomu odpovídající nevalná výsledná kvalita webu, nebo, což je ruku na srdce a hlavně čistou sklenku s vínem výrazně více vyloučené, na ně tak rychle zaúčinkovalo přitlačení ke zdi a zastrašení tímto dělo článkem a místo, aby podali žalobu a roznesli nás na zazobaných kopytech, se jim zatřepotaly a zatáhly zadnice, načež se po chvilce rekapitulace dali do omluvné kapitulace, řekli si něco jako "tak to PRR, od nás fakt nebylo moc fajn, jsme lidsky přepískli, koukejme rychle napravit", nebo "to jsme se zbláznili, nebo co, že nám ruplo v koulích, že si tak koledujeme? Na takové giganty bacha, těm není radno komplikovat plány, radši jim to jejich "slavné" slosování vraťme... Každopádně než nás jejich roboti fakt že vezmou v nemilost, přimrazí ke DNU svého přirozeného zraku, takže se po nás slehne ZEM, sni i hledací robotická výsledková strana, aby ten náš hříšný obsah nemohl najít ani ten největší krtek široko daleko, budeme muset tuto pasáž vzít zpátky, veřejně se za ni omluvit a hlavně si ji zálohovat, až nás fakt že zakopají a zahrabou řádnou vrstvou méně relevantních soutěžících, byť si příliš neděláme bláhové naděje, že ji bude kam pověsit a pokud náhodou ano, pak že ji bude moct spatřit jediná sítnice světa...

Tím nikoho nenavádím ke kamikadze stylu, přestat hájit ryze své, rodinné, přátelské zájmy, totálně se oprostit od "hřejivého" pocitu, dávat hlavu na špacír a nasazovat krk za "na chlup" stejné, nebo ještě horší, při zdi se držící čumily a sráče, osobních obětí nehodné jedince, jakými jsou oni teď. Vůbec ne. Zasloužené pohodlíčko je moc fajn, než abychom ho na emoční vydírání, natožpak křičení kdejakého nešťastníka dávali všanc, oželovali. Je-li to možné, vezměte si minimálně "den, dva" na rozmyšlenou, odpočatí hlavy, nežeňte se po ní do toho na pokraji zhroucení, zešílení, s chladnou zvažte hrozby a pak možná, ale možná Vás to spíš zbaví všeho toho sebe ignorujícího až vražedného balastu, přejde chuť chvatně zachraňovat svět, chrabře se ochudit o ten svůj, odepřít tak podporu blízkým, vrátí zpátky k sobě samému, řešení svých věcí...

Samozřejmě nemůžete-li si pomoci, rozpálení doruda vidíte rudě a "nemáte co ztratit, na vybranou", tak to tam prostě pošlete. Ostatně jaká jiná, nežli zoufalá doba, plodí takové lidi a ti zase činy. Myslím, že se tomu vnitru nebudou nadvakrát divit, i když zvenčí budou ze zvyku dělat, že jo, neb nejste zdaleka první ani poslední, i když to na sílu tutlají, kdo se z té nedávné bezmoci stal bez mozkem, přišel o rozum. Jedna z milionu vedlejších ztrát toho nedávného, urputného, udatného boje o pár stovek. Omluvil se někdo? 0. To on(o).

Na druhou stranu je na tom našem světě pořád dost "bezbranné" čistoty a nevinnosti, která si bez rozpaků a výmluv jednoznačně zaslouží jednohlasný projev podpory každého z nás, ať už v jakékoli možné formě, ba je naší povinností hrdě se postavit na její stranu a hájit barikády. Jen opakuju, že je třeba dobře rozlišovat, abychom hrdinsky neprolévali peníze, energii či dokonce krev nejen sebe, ale dokonce svých blízkých za levého sraba, který by pro nás nehnul ani brvou, při první hrůze nás hodil přes palubu, obral a vzal roha.
Intenzita citlivosti takového emočního tlačítka, které nás rozpálí doruda a přinutí k akci, už záleží na uvážení, cítění každého zvlášť...

Tento zbytek malým byl vzat málem jedním dechem, šmahem, tak mu odpusťte menší mouchy, chyby...

Taky může být dobré zachovat i chladnou hlavu, trochu rozlišovat, nečachrovat nabroušené zmiji bosou nohou moc blízko před ksichtem. Váš život (a na svobodě) ještě může být pěkný, nebo se alespoň velmi hodit vašim bližním.
Nebo nechcát přímo proti směru silného větru, když jdete výjimečně mezi lidi a chcete zachovat nohavice čisté a suché, nedělat k prdu hrdiny, pro princip při odboji padlé oběti, stejně si to odehrají, přesně jak potřebují, bez ohledu na ty vaše skopičiny, naše opičky.
Ani ledovým krám, nebo pohybům zemské kůry nezabráníte "levou, zadní".  Tak si třeba zachovat nadhled, big picture tomu nadávají, z nějakého důvodu se to děje, my jsme malí páni, abychom jim do toho strkali nosy, kafrali a říkali, jak se to má dělat, my to, mnohdy zlobivé stádo ne(po)vedeme, mezi tím vším, je jako mezi vším, potřeba hledat a nacházet balanc, stříbrnou střední, společnou řeč... JO a pozitiva. Ve spoustě ohledech to snad nebude taková katastrofa, ba naopak bychom se vsadili, že lepší jak teď, po menším výplachu, jestli to tu nevyletí do povětří, pokračování období blahobytu, dobře, jen to hold bude trochu jiné, víc strojní, svázané, unylé. No nic není jednobarevné, vše je černobílé, třeba jako jin a jang. Tak bychom ani soudruhy neměli házet do jednoho pytle. Na každý pád jsou to těžce výjimeční lidé, skutečná inteligenční elita národa, jinak by nebyli tam, kde jsou a neměli by takový vliv (neřídili) by nás, kteří jsme neměli tolik štěstí, nebo vůle. To všechno beru. Jen by se dalo polemizovat o jejich morálním kreditu, když s úsměvem na tvářích dopustili takové pozdvižení. Dalo se to odehrát míň vykutáleně, levácky, prolhaně a ještě pak mít tu drzost, sami lháři největší, osočovat z, odsuzovat a trestat druhé za dezinformování. Vážně vtipné, fakt. Prostě s větší grácií, galantností a ne jak, jak říkala moje babička, sprosťáci nejhlubšího zrna. To se zkuste nezlobit, že Vám pak normální lidské bytosti nevěří ani přirození mezi třísly, nedá jim to otřesné divadlo jen tak se na to dívat se založenýma rukama, dál nečinně praskat vzteky nad tím vaším prášením a s důvěrou to nechat na Vás coby entitách nanejvýš etických, inteligentních a (důvěry)hodných. Když každému ne naivkovi s emočním inteligenčním kvocientem nad sto dvacet je nad slunce jasné, že jste jen normální nastrčení herci, divadelníci, kteří budou kvokat jak slepice, přehrávat jak diktafon, cokoliv jim tam ten kačer, diktátor nad nimi kvákne, nadiktuje. Že se mu zvenčí snaží populisticky zalíbit, dělat velké ramena, mít sladké řeči a dělat americké úsměvy, že hájí jeho zájmy... A jakmile se zatáhne opona a zhasnou světla jsou jen loutky, nástroje strůjců světa, chladnokrevně (systematicky) přetavujících své nastřádané plány na nový řád do reality. A co je nejhorší, že to sním dle všech dosavadních indicií nemyslí zas tak, vlastně vůbec dobře. Takže dělají takové to klasické navenek přetvářka že nejlepší kámoši a za zády pomlouvání, škození, lup kudly do zad. 

Ale jasně, z druhé strany se to zpovzdálí, teplého domácího křesílka dobře hodnotí, tak trochu třeba jako fotbal, hokej, MMA. To je každý expert na všechno, ví jak by to mělo být, přesně udělal on, všude samá guma... No v realitě, o níž nemá lautr páru, jak chutná, by bylo akorát velké PRD. Jasně že se to s touto extrémní holomajznou ruinující každodenní životy náš všech nedá srovnávat, no taky je to oproti změně světového řádu jak hraní si na písečku, stavění báboviček, prdění do sáčku... Prostě jsme se do tohoto bodu dostali jako společnost zčásti vlastní ignorancí, leností, pohodlností, zaslepeností, zkažeností, rozežraností, úplatky, špatnými rozhodnutími, smýšleními, kroky... dostali a nějak se z ní ven zkrátka musí. A já sem očividně malý pán, abych tady vykřikoval, natož Vás z ní vyvedl. :-D A možná lepší lehce autokratická až totalitní budoucnost, než totální anarchie, nebo žádná, ale už jen podle toho, jak podle se dere k moci, se nedá moc soudit, že by mělo být jeho vládnutí nějak zvlášť vlídné, humánní, jako spíš neseroucí se sekec mazec. No pokud se ten diktát pořádně poladí, myslím hlavně v rámci opravdu pravdivě spravedlivé nadvlády, zas tak to zas tak špatné být nemusí. Jen se obávám, jestli si v ní zrovna já poslušně najdu své teplé místečko, že ne...

A na konci dne účel světí prostředky, kočovná karavana jede i přes bučení pár nespokojenců dál a vlastně mohlo být i mnohem hůř. No jasně že i líp, být vzato víc po lopatě a osvětleně. Prostě i nám jasně říct, co a jak, nedělat z nás idioty, na které se odehraje divadélko, jenom aby se provedly potřebné zákulisní změny. Proč? No vlastně jen tak, abychom věděli, víte, nezestárli a přitom se nevrátili v čase o deset let dopředu. Chápu, že se takové akce provádí potají, trojí agenti a tak, moc dobře to vím z Johnyho Englishe, a taky je mně, abyste věděli, stejně jasně jasné proč je mnohem lepší vytvářet velké, hlavní ZLO a pak na něho velice záštiplně, vehementně ukazovat prstem, shazovat na "jeho" bedra vší vinu za všechny ty krizové šílenosti, vyvolávat vůči tomu i sobě navzájem v lidech zlobu, hlavně její pařáty odklánět od sebe a ospravedlňovat jim jím své nespravedlivé opatření jdoucí v příkrém rozporu s jejich prospěchy, zájmy, blahy, alespoň z "krátkodobého" hlediska. Chcete to říct? Bo by vás s tím mnozí nedobrovolně obíraní, zavíraní, umlčovaní... však vy moc dobře víte co všechno... lůzři hnali svinským krokem s vidlema (též na hnůj) v rukou, ale tak co, stejně už i tak smrdíte jak ryby od hlavy až dost... Hlavně se pokusit nenechat úplně rozházet, rozbrnkat nervy jak hraním na klavír a rozdělit jak po stavbě babylonské věže, nakonec v tom všichni lítáme společně i si to odsereme plus mínus podobně.

Někdo tvrdí, že mluvení (mletí pantem), kam se řadí i psaní, je k ničemu. Takových válečníků od klávesnice, mikrofonu a obrazovky už bylo. Já si s tím dovolím tak trochu nesouhlasit. Nakonec je to náhled masy lidí na svět, o který tady usiluje ona masivní symfonie. Na tom, jak uvažujeme, vážně záleží, jak rádi hlásáme. Nakonec jsme tím co si myslíme, cítíme a jasně že i jíme. Tím vším se dá. pomineme-li fyzickou tyranii, ovládat, hrát se tak na bohy. Ovládat tak pocity lidí, počasí, moc velké pokušení, než aby se o něho někdo nepokusil. Dokud je to novinka, než se něco pokazí, to provalí. No zpátky k tématu. Tak pokud se jim tam daná myšlenka, s níž štymují, neměnně zaryje dostatečně hluboko, aby je vážně změnila a příště nenechali tak snadno strhnout a vláčet jak protentokrát hadrové panenky, je to přeci velký úspěch. S každým jedním takovým "normálním" člověkem pak rozžíná naděje na probuzení celé společnosti, když své "zdravé" názory nemění jak ponožky podle poslední módy, třeba i nakažlivě šíří do svého okolí, a tak i lepší, nebo minimálně neopakující se zítřky. A taky není od věci připomenout, že když se ti něco nelíbí, je lepší udělat něco, než vůbec nic. Kvůli sobě. Druhým. Cokoliv. Co se nachází v možnostech člověka, sférách jeho vlivu, byť zdánlivě bezvýznamných. Třeba si pravdivě přiznat, že každý může shodit politika, vládu nebo bombu..

BTW. Vždyť ani pořádně nemůžete vynadat a projevit svou zlobu vůči policajtovi za to jeho přehnaně aktivní pokutování, tímobajl za upomínky dražší jak sám paušál, poskytovateli hypotéky, energií, brzo i jídla krát 4, kteří jakoby snad vás peněžně svržené na dlážku, chtěli dostat rovnou do podlážky. Ve srovnání s tím jsou ty mimobankovní podvraťárny a cenové bublifuky, na které roky s despektem poukazujeme (kritizujeme), podobně hořký med. Ale tak snad nebudete dělat ostudu, hysterické scény, to se přece nehodí. Ostatně co chcete, buďto je to vaše vina, nemáte dýchat, natož někam jezdit, nebo volat, topit, bydlet, nebo jíst, natož si tak stěžovat, že jste žebráci, kteří na to nemají, nebo tam těch zrůd. Jasně, nebo v té dnešní dementní době na pedanta plnit veškeré své povinnosti a závazky, taky pravda, jen trochu utopie, nadlidský úkol, když po v závěsu po tom rozmasakrování jejich masakrální masírkou, vlastně netopýřím trusem, teda zrůdným státníkem, jako by to už i před ní nebylo samo o sobě těžké až dost, ještě aby do toho hodil takové sviní vidle systém, zažíváme toto neřádné podrážení, místo aby následovala pořádná reparační podpora. Na tu je asi ještě čas, což značí, že má být ještě hůř. A nebojte se, že by to ty už tak královsky zazobané hovada nevěděli, aby to dělali a vás tak necitlivě sankciovali, nekřesťansky kasírovali. Ale tak kde je dovoleno, se dá nabalit, tam a kdo ví kam a na co všude ty naše upocené bankovky putují... Možná že na větší průtok jiných tělních tekutin. Zatím jinde. A hlavně, žebráky se líp vláčí tam, kam potřebujete, že jo. Kde není síla, není ani zdraví a už vůbec ne vůle na odpor. A v té bezpeněžní bezmocnosti, lidově řečeno stavu vykrvácení, zoufalosti z vší té ostatní bolesti, nikdo dlouho nevydrží odolávat. Že vám to přijde hrozné i z toho Vás mrazí až tuhne krev v žilách? M(n)ě taky. Nebo že by těžce přitažené za vlasy, totálně smyšlené. lživé? Kéž by... Nevíte, každopádně vážná obvinění? To každopádně. Možná že fakt jen pouhé objektivní zachycení reality, náhled na ne zas tak dávné události, současně žalostný stav společnosti a od nich odvozený předpokládaný vývoj těch budoucích. A co potom chudáci důchodci, nebo vlastně i lidi, jimž se v bývalém režimu za potu tváře podařilo uškudlit nějaké ty úspory? Se nadřeli jak mezci, abyste jim z nich teď udělali prakticky bezcenné papírky, pro nic? Je stahujete z oběhu, nebo co, pořád mně uniká celá pointa, já fakt nevím... Co děcka vidící ztrápené, ztrhané, vyřízené rodiče a ti zas je bezcílně bloudící, přebytečně pohozené, nesoběstačné, nezdravě zapřažené, zavřené, odvlečené... Ale tak je známo, že když se kácí les, létají třísky, které hold zraňují a to hlavně ty okolostojící čumily...

Velká švanda, pohodička, však co, jedeme dál...


Taky se sluší nevynechat pár slov k té naší liché volbě...

Generála navyklého slepé poslušnosti příkazům shora, který se srdnatě kušuje jít proti velkému trendu válčení, rovnou na hrad... Opravdu mírumilovný mírotvůrce, který se zasadí o mír, jak vyšitý, z plakátu, ideální kandidát do období prosperity a míru, hlavně žádné rozepře a spory. Adept jak dělaný do nepohod. Figurka do krizového štábu jak z praku. Už jenom s tou svou čepičkou velice srdceryvně vysvětlovat proč zbrojení, do útoku a rádoby "velet". No úplně vidím důvod, proč z něho půlka lidi v republice vlhne ve velkém. Další neplánovaná náhoda? Nemyslím si. A senzace? Tak ta už vůbec ne.

To fakt člověk nemusí být zrovna génius na Ntou, aby mu to docvaklo, že ten pán s charismatickým zevnějškem, výzorem zavelí do odvetného útoku a zavleče nás do spárů obranné války dřív, než stačíme napočítat do švece, stačí trocha toho pozorování, ale tak povrchnost asi bude muset opět dostat po držce, být ponížena, vymýcena pokrytectvím...

Už zbývá pyšně si ho švácnout na profilovku. Jo a pak ji jednoho zas zahanbeně smáznout pro jistotu i z historie a lamentovat, jak to "zas nevyšlo", jste mohli tehdy být tak slepí, hloupí...
Ale tak když hodit se to jednomu "musí" a ani jeden nebude žádná extra výhra. Co potřebují, si ti v pozadí systematicky podělají tak či onak, teď se bude (má) kybernetizovat, invazovat, destruovat o sto šest a přes tyto jejich světácké plány, neskrytě se regulérně obáváme, nestoudně nepřejede ničí vlak, vlajka, ani vlastenec, na to nebude mít kuráž, natožpak páru, leda tak tím vládním v maskáčích a kanadách směr Vladivostok, Vladimír. První si splnit mocenské povinnosti, pak teprve začít stavět na nezelené mýtince nové platební a jiné systémy...

Ne že bych:

-
chtěl docílit jeho dehonestace, natož mermomocí tvrdit, že mu sahám po baretu či odznak, pán je to bezesporu obdivuhodný, no do určité míry taky prázdná kariéristická karikatura připravená bez rozmyslu realizovat rozkazy a hájit zájmy stejné světovýchovné jednoty, která nám tady třetím rokem dělá tento humbuk, proti jehož zamýšlenému pokračování, to vám říkám, neudělá ani h...ouby s voctem, naopak, jen se bude dál mačovsky ksichtit jak hárající klokan, největší borec na světe, uvnitř prázdný jak tuplák, resp. tvrdý jak balvan, ledový jak sibiřský tulák či psí čumák a hluchý jak poleno k naším nářkům, si plnit svou generálovsky "reprezentační" roli plnou přetvářek, pokryteckých a prázdných řečí, čili na presidenta těžce nebezpečný. Klidně volte, jen se pak, jak půjdete dál dolů z kopce, nedivte, že uvidíte tohoto spíš ješitného jak jen sebestředného ksindla beze změny výrazu ve tváři, další vrásky, natožpak šediny. Bude rád, že je velký, užitečný a dělat, na co je vytrénovaný: subtilně poslouchat směrem nahoru, suverénně rozkazovat směrem dolů a ztrátám navzdory dál zachovávat stoický klid bez zrnek pochybností aspoň navenek...


- snesl poslouchat, natožpak u toho pozorovat snad i jeho samého dojímající lži, které tiskne, jak se mu zrovna hodí, z nich protáhé pinokio nozdry a vlčí uši toho druhého špicla, no sorry jako, ale oproti tomu poručníkovi je to pořád úplně jiný kalibr, kabrňák, kapacita, který si asi zas přihraje pár velkých domů a rozhodně nelze očekávat, že by si kvůli nám škodil svému impériu, takže jakmile na něho někdo mocnější zaklekne, taky se nebude dvakrát zdráhat zradit naše dobra a pustit na nás zase nějakou další ránu, nebo do nás možná ani on neví co všechno, ale co bychom chtěli, to si, obávám se, z dnešní nabídky jinak nevybereme. Jen tomu Janečkovi sem věřil, že by za nás dal koule do průvanu, viz to jeho obdivně záslužné vystoupení na slavíkovi, no jasně že takový skončil dřív, než začal, nebo by skončil dřív, než začne...

Na druhou stranu by zas nemusel být až tak HRR, VRR (celý žhavý) uposlechnout své velkomocné svárostvůrce a se zdviženou pazuchou napochodovat do válečného oblečku, obutí, stavu, konfliktu. A hlavně hrát jedny housle ve stejné kakofonní filharmonii s těma HORE. No v tom si vlastně nedělám iluze, že by ani on zrovna rychle i nedohrál.

Takže nakonec je to možná přece jen fakt prašť jak uhoď, ale o cosi jistější se mně zdá přiklonit k hnízdu jak bunkru. Už jen proto, že není až tak novověce z ničeho nic chutňoučce načančané nič, cca víme, co od něho čekat, krom planetárních krávovin ví, jak co chodí, má fakt drive, styky, může nás dostat víc na mapu, ba i vlastní zájem na tom, aby jsme neumřeli hlady a žrali aspoň to jeho pečivo s masem, nelezli mu pod řepkové pole, nebo se aspoň i to s fabrikami nesrovnalo se zemí... A teď aby to nevyznělo humorně... Tam kdesi, byť je umanutý jak mezek, paličatý jak panna, utřepaný jak prádlo ve větru, vykutálený jak kůň a pro přeskočení překážek vhozených do cesty za svým cílem si bez hany a bázně pomáhá spíš ne jak polo pravdami, je tam někde hluboko krom činorodosti hlavně hodný, ne včerejší, bláhový, ani až tak hledící být užitečný nadřízeným jak ten druhý jinak nic. Jo a kotel nám tam LŽE a zatajuje úplně každý, to buďte v klidu...

PS. jasné, že tu polarizaci veřejného mínění zas dělám zas zadara a taky proti mainstreamu, čili objednávce velkých zvířat, takže je to nepopulární a kacířské smýšlení o držku, zralé tak na vysílání nenávisti mým směrem a seznam systémově nepohodlných osob a v tom lepším případě azyl v hodně vzdálené cizině, čili exil mimo (za)prodanou Evropu. Na představení si těch horších scénářů jistě máte sami akurátně rozvinutý smysl pro fantazírování, nebo aspoň v povědomí události z ne zas tak vzdálené minulosti...

Kéž by šlo podpořit to v jádru fakt že nejprospěšnější, čisté a ne fingované bez konfliktní konfrontace s velkomožnými mocnostmi a jim posluhujícími konfidenty.
No takové bezpečné odfláknutí na plichtu bez (hrozby) vážnějších škod zatím nelze bez notného nadání k divadelnictví a o absenci nepříjemného riskování jako kráva při šťourání klacíkem do ranky běsnícího dinosaura si pravý revolucionář (ne další kecala) může nechat leda tak zdát...

Na konci bych se rád oběma pánům omluvil za možná uražení. Nic to nemění na tom, že jsou to schopní, více či méně relativní velikáni, kteří si zaslouží náš respekt. Já sem si jejich cestu nevyšlapal, tak prd vím. Hodnotím jen na základě toho co vidím a ani já nejsem neomylný, i když vím, že je tomu těžké uvěřit. Na první místo zde však vzhledem k tak významnému postu kladu zájmy masy obyvatelstva, které by se správně nemělo házet do jedné mísy a v té z nich dělat fackovací panáky, figurky na bitevním poli, ani dojné krávy, jenom aby ukojili čísi EGO a vrchovatě mu naplnili číši! Jsou v ní přimícháni i dobří, nevinní lidi a nulový odpor zase znamená jejich nechání napospas... I když kdo ví, či není lepší zastrčit hlavu do davu a prostě to běsnění přečkat pěkně v teplíčku, jestli si i přes něho stejně nepodělají, co potřebují, a neskončí to, až řeknou, s tím rozdílem, že pak postaví pomník pár padlým hrdinům navíc, nebo ani to ne a oni propadnou propadlišti dějin po odchodu pozůstalé generace. Otázka za sto padesát bludišťáků. Jako asi to nebude úplná marnost nad marnost, no kolik procent to udělá, si netroufám odhadnout. Asi hodně záleží i na obětní kapacitě...


Ale vraťme se zpátky pěkně ke konspiracím...
Hlavně, že milion pohlaví i chvilek, jen aby nás zahltili a domotali hlavu, plno pokryteckých zastánců lidských práv přispívajících akorát k jejich omezování a vlastnímu napakování...
Zelená politika zpívající requiem tuzemským firmám (automobilkám a jejich subdodavatelům) coby největším chlebodárcům většiny našich otců od, s takovou brzy hladovějících, rodin...
A co se stane pak, když kopa spotřebitelů nebudou mít peníze na nákupy od kopy podnikatelů, ani to nenakopne dluhové šílenství pro šílené náklady v útlumu, není až tak těžké si domyslet...
Zákaz chování slepic, dobytka, brzo zakládání polí a čeho všeho, abychom náhodou nebyli soběstační, nezávislí, odskočení od nedostatku a ešusu té jejich stravovací šikany a ještě k tomu v pohodě, vyživení a silní z bio potravin, které je nebe a dudy oproti té jejich šizené, narychlo nahoněné chemii, a pak složitěji ovlivnitelní, šup s nimi do vojny? Ještě to by jim tak scházelo!!!
Čínskýma solárama s pochybnou návratností si seroucí strachem o opět uměle vyvolaný nedostatek energií honem zasypat střechy baráků, přestože energetických zdrojů, zásob máme prý tři prdele, ale tak tak pokrytecky se to hold hraje.
Vyjma neděle vyzvání v uších jak kousek od zvonice o dvanácté, člověk pak pln neklidu neví, či je to vůbec ještě on, natož svobodný, čakry rozladěné jak harmoniky, po harmonii jen málo stop, chvilky klidu aby se jeden nahledal, najednou se mu pomaličku plní instáč střelnými zbraněmi jak muničák a, aniž by se předtím uklikl, a pomalu odklízí do ústranní všechny ty děvy lehkých mravů, svátky nenápadně ruší, asi aby sme si náhodou chvilku zas nepřipadali jak plnohodnotné lidské bytosti, nezaplnili tu prázdnotu a nepřestali být svolní těm jejich hrůzným podvrhům, ale považovali je za normální... Platy strouhnuté tak, aby mu náhodou nezůstalo na kdovíjaké (svobodomyslné) vyskakování, sotva poplatit výdaje na živobytí, bez dluhu pojedl a čuměl doma. A tomu, kdo by se byl býval domníval, že jsme z nejhoršího venku, a můžeme se pomalu začít plácat po ramenech, bych poradil, ať si střelhbitě sundá růžové, nebo vyčistí sklíčka a realisticky se koukne kolem sebe. Možná mu pak dojde, že z toho nic extra dobrého nekouká, ale naopak to nadvakrát nasvědčuje tomu, že další masivní otřesy ekonomiky má "krizový štáb" teprve v záloze a tudíž...

Z toho smrdí ledacos, jen NE období plné prosperity, pohody a míru skrznaskrz prolezlé stavem srovnatelným s duševním blahem, jako spíš jeho totální ignorance, vnímaní jen jako fyzické schránky a k tomu "neviditelné" potlačování její svobod, takzvané znásilňování, z neurotického mrskání od do norma... Pak už jenom LUP, KOP víte kam. A je to vymalováno, vytěžen raz dva do poslední kapky. Uvnitř regulérně vydírán hmotnou nouzí, ale hlavně že navenek velké humanitní pohnutky.wink Což jen tak mimochodem pro ty, kdo ještě těžce protěžované slovo pokrytectví nešvihli do slovníku, vystihuje jeho pravou podstatu v té ku... nejšpinavější míře. Na pokrývce, krytině (povrchu) tak, ale v niterní struktuře, pod perlinkou (v jádru) lautr jinak, vlastně prakticky diametrálně obráceně... Fakt SUPER schopnost hodná vaší důvěry. Samá sketa nehledě na to, co zrovna mele v telce...
Účel světí prostředky, ať už je k němu údajný důvod jakýkoli. Prý zdraví, ekologie, rovnost, teď toto, bezpečí, hojnost, pak i robustnost peněžního systému... jsou důvody, proč dochází k rozvratu. A přitom on sám je to, oč tu očividně běží. Pod záštitou toho všeho, nám rozflákají to, na co jsme byli doteď zvyklí a automaticky brali jako samozřejmost.  Ještě chybí vzduch a voda a měli bychom to vydírání od vydřiduchů cirka kompletní.
Už nebude moct být jediných pochyb o tom, kdo že je to tady ten svrchovaný vládce, mocipán a kdo na jeho vrtochy z velké části zoufale odkázaný poddaný, slouha slepě poslušný na slovo, a ani kdovíjakých choutek ke stavění se na odpor. Ale tak, aby to nebylo jen černé, aspoň bude člověk vděčný. Rád z mnohem menšího mála, než by si kdy nejeden velkooký býval pomyslil... Nemám nic než dluhy, necejtím nohy, ale hlavně že ještě dejchám. A díky tomu taky střídmější, úspornější, spořádanější, čistší, ekologičtější, zábavenější, no a hlavně kontrolovatelnější a, to zejména, ovladatelnější. Z čehož bychom nutně nedělali čistě tyranské zvrácenosti, mocenské záliby. Zase si nedělejme (dez)iluze o dosavadním fungování světa, že by to v něm všechno všude bylo růžové a nestával se v mnoha nedobrých ohledech kuriózním, ne moc chutným místem k životu. Tak třeba, kdo ví, ho to dá toto trochu víc, jak to správně říct, jo, do LATĚ, to je ten výraz, do PUCU.

Každopádně zpátky od možných pozitiv ke značnému pobouření, když si i mě, individuu závislému na individualismu a svobodě, jíž si jakožto pilně pracující, čerstvý třicátník s tím že snad jednou, zatím zrovna nadvakrát neužil, dovolují ji i s tím s takovou vervou a přitom nevinností, jakoby se nedalo svítit, tak odrzle stádovitě brát...

Hučí ve věžích fakt a ne málo. A těm ocasníkům, co vám to celí uslintaní žerou jak přeslazenou marmeládu trojím tuplem!
Však co by ne. Číno či kdo na, tu nás máte na zlatém podnose. Teda je, jo a dík za to zlato...
A vůbec co všecky ty družice viditelné na té naší společné noční obloze, to mně chcete tvrdit, že tam jsou jako na výzkumné expedici, čistě v zájmu naší ochrany a pastvy pro oči, okrasy? To vám mám jako žrát, když za nimi očividně stojí ti stejní černokněžníci, že to zas není až primárně o prachách, špiclování, ovládání, moci a čert ví čemu časem všemu?
Ty kamerky mobilů a noťasů nám roky čumí přímo do ksichtu dvacet čtyři sedm, jen aby jsme si párkrát za uherský rok pořídili pár selfíček? To je tak těžké je zastrčit? Jinak mobil má mít repráky na přehrávání hudby a ne odposlechy prý jen pro personifikovanější reklamu. To nám mají ty mašiny fakt sloužit, nebo nás špiclovat? Asi obojí, příjemné s užitečným, když už, že jo...
A všechny ty aplikace, které ví a sdílejí kdo ví s kým vším a co ten s tím všechno informace o tom, že sem si byl prdnout za roh a pak nás masírující velice humorným, pšoukajícím obsahem...
Jakoby doteď sem se nestaral, říkal si, ať si nad tím klidně honí kdejaký datový voyer jen chce, ale teď, když vidím, co všechno za nehorázné hovada a k čemu všemu to můžou zneužívat... Před tím nás jako náhodou nechcete začít konečně chránit, víte, provádět takové investigace, velice srdceryvně a hlavně konečně pravdivě spravovat? O krávovinách to jo, na to vás voly užije.
A co ty tuny fekálních potravin zdravých jak karcinogeny, když už vás tak velice starostlivě zajímá naše zdraví, že by nějaká osvěta, očista, obroda, rozbory, razie, dlouhodobé testování, viditelně zveřejněné výsledky, varování, pak více domácí farmy, podpora lokální ,přírodní, produkty, pravé, zdravé suroviny, něco jako chemie a nadnárodní korporace táhněte, odkud jste přišli?
Životní styl, stres a duševní pohoda tak že nejpozděj do padesáti cukrovka, hypertenze, invalidita třetího stupně, nebo jiná, civilizační choroba, ale tak super že se staráte, fakt zlatí, aspoň mají ti poslušně zabavení, čerství absolventi kroužků memorování marnotratností nazpaměť co na práci...
PS. Jasně že to do určité míry závisí na disciplíně každého jednoho jednotlivce zvlášť, ale tak neříkejte, že není nad čím si vyhrnout rukávy a bez servítek se vrhnout do pro nás ryze prospěšné práce, místo mrhání energie na to neustálé mlžení, naše mystifikování (přivádění v omyl), nahrávání do (na nás) rýžovacích karet nadnárodních kartelů a tím kdoví či ne naše nepřímé ubližování.
Dýchací směs na planetě "neviditelně" prošpikovaná čím vším, kontaminovaná svinstvem zplodin, prý vysychající vodní zásoby, tak co zakročit proti pravým škůdcům, velkým fabrikám...
Je moc velký klid, výdobytky techniky moc neukazujete, ale vývoj těch (nad)vládních se, počítám, nezastavil, nebo jo? Tak abychom se brzy nestačili divit z vybavení těch dobytků.
Víte co, to celé jen tak z preventivních důvodů, ať jsme fakt dlouho zdraví a šťastní a nemusíme pak zobat trilion těch vašich na živu stojícím za starou belu udržujících pilulek...
Nebo když už, tak je aspoň regulérně zdanit, zatížit odvody a nemuset pak tak střádat plány, jak hanebně odírat (ožebračovat) vlastní obyvatelstvo ve stylu špinavců největších...
Ale to ne, to vy nám tu radši místo toho pokrytecky zaplníte hlavy malichernostmi a necháte k řešení hromadu nepodstatných hoven, hrstka lidi, která bude mít tu drzost ožebračit ostatní, si nahrabe a kozy zůstanou celé...


Kdy, po a na čem se to uráčí otočit? Mi netvrďte, že tady chtějí středověk navěky či měsíční krajinu... Ne, na to to mají rozjeté až moc dobře. Pořád je co vyvíjet, kam se posouvat, má se toho hodně co dít.... Tak tuto výhybku prostě pojďme zkusit přežít, z minuty na minutu, ze dne na den, až se s takovou možná jednou dopracujeme těch harmonických a bude prostor si lízat utržené rány. A radši moc nepředbíhat, nehledět dál, než je nevyhnutně nutné. Oprostit se od budoucnosti, která je ve hvězdách, nejistá a racionálně ne nastokrát růžová. "Jak toto asi tak může dopadnout dobře? Nevím. Moc to nevidím. No co už. Uvidíme."

Jo a jedno veřejné, sebemrskačské, potupné přiznání, přestože silně pochybuju, že něco zásadnějšího změní v rozzuřených očích názorové policie, stane se dostatečně silným balzámem na pohnuté nervy a stane se dostatečně polehčující okolností takové antisystémové, velezrádné nehoráznosti, aby upustili od odvetné, mstící, stíhací akce:

jedná se o čistě o subjektivní, zbloudilou, ne nutně se na pravdě zakládající a tak i možná když ne zhola, tak alespoň částečně bludnou polemiku spláclou na základě osobních postřehů a dojmů jednoho v tom kvantu zhola bezvýznamného býka, možné shodování se s realitou a pobouření již kvalitně zpracovaných, pravdo věrných oveček, nebo přiotevření jejich očiček, je čistě náhodné, rozhodně by za něho nechtěl na Sibiř, což v momentální situaci nejspíš naštěstí nehrozí, doly už se taky pomalu zavírají, tak za katr, pod drn, víte co, z krize rovnou pod křížek, za mříže, nebo tak něco jako být chycen v tom lepším jen za límec, ne rozporek, a vhozen do první linie rozporuplně recitovat s těmi herci a velkohubě vyhrávat na city, to už možná radši uplacen, i když oni jsou beztak pro sichr obojí.

To sem si asi moc nepomoh, co? No co už, zas NIC... Pojďme dál.


Jasně, všichni chceme občas slyšet: "To bude dobré, nic se neboj." ideálně od sametově přesvědčivého hlasu vševědoucího, sebevědomého a důvěryhodného vědmáka.

Všichni bychom se rádi měli líp, vnímali před sebou ladné obrysy stezky, která nás dovede k růstu, stabilitě a dlouze spokojenému užívání si pracně vydobyté životní úrovně.

Jenže člověk lehce políbený darem věštectví, tedy jasnozřivého vhledu do budoucna, to tam prostě nikde moc nevidí a ať už se přemáhá sebevíc, všude kolem samá (s)poušť.

Otázka ne že za sto bludišťáků ale celou ""českou"" televizi tak zní: "může za to jenom jeho bujná fantazie a fakt, že to přepískl se sledováním všech těch katastrofických filmů?

Jak moc nás to všechny bude muset ještě bolet, uráčí se to někdo (tam nahoře) stopnout dřív, než nás (tady dole) po té první vnější a brzy i vzájemné "čistce" zbyde holá hrstka?

Zachrání Vás tučná konta a vily, konexe, policie a právní stát, zakročí dostatečně tvrdě, jakmile začne jít do tuhého, Vám téct do bot a panicky jim zataháte za pomocný laso, rukáv?

Nebo Vás v tom nechají jaksepatří vykoupat pěkně o samotě i ti, k tomu tomu budou zpovzdálí potměšile přihlížet a radši se odsud bleskurychle zdekovat, dokud je jakžtakž možnost?

Přece jenom máte pořád v živé paměti osudy jisté národnostní "osady", jež na hrozbu pogromu rezignovala snad z víry v dobrý konec a nerozprchla se po světe, než nadešel jejich čas.

A byť se Vám vážně nechce opakovat stejně velkou chybu podruhé, zase zbytečně plašit, všechno to tady zabalit a kamsi zmizet, když vlastně ani pořádně nevíte, taky zrovna dvakrát ne.

Vždyť kdo ví, jestli by zrovna to byla výhra pomohli si tím, to by Vám tak chybělo, si tím ještě přihoršit a vůbec, kde byste asi tak objevili dostatečně vzdálený, bezpečný a pohodlný přístav?

Vlastnictvím žádné z chat(rčí) kdesi v tramtárii nedisponujete a se stávající peněžní zásobou byste stejně sotva vy(pře)žili týden v sousední dědině, natožpak měsíce v daleké krajině i bez slovní.

Nuž, nezbývá, než zůstat, nebo se alespoň v rámci namanuvších příležitostí jeví nejpohodlněji (nejjistěji) a po jejich vzoru pevně doufat, že se zrovna Vám nic špatného nestane, budete-li poslušní.

Vždyť to už taky dobře znáte z oněch dob i školních lavic, hlavně vzorně poklonkovat režimu, držet hlavu nízko a "pěkně" sekat latinu, jen se nezprotivit, to zhruba stokrát radši podrazit (zradit) bratra.

Lepší život v amnézii z permanentního strachu a křeči, kdy, odkud a co chlupy ježícího na zátylku zase přiletí, než žádný, takže hlavně nemoct být označený za trolla, švába, disidenta a už vůbec ne hrdinu!

Z při-posrání dělat vše pro výskyt svého jména na seznamu názorových premiantů, abyste mohli žít relativně nerušený život, než riskovat jeho náhlý propad mezi osoby systému nepohodlné a pomalu oprátku.


Skutečně se jim nepříčí nechat to (schválně) zajít až do stádia těžkého hladomoru, liduprázdna, poslání nás většiny pod půdu, aby pak na uvolněném place vystavěli zbrusu nový kolos?

Jak moc otrocký (totalitní) bude? Snad v současné fázi tolik vyspělého systému není možné, aby to poslali úplně do středověku a po tom všem úsilí se naplnili ty nejpesimističtější scénáře.

Třeba jde jen o "drobnou" úpravu, už to jen plynule naváže na nynější vývojovou větev a umožní jí další, "nikým" nerušený růst, posun vpřed, vzhůru do blahobytnější budoucnosti než dosud.


Místo "Sex on the beach" se nám tady ve velkém míchá smrtící koktejl na kolaps "Bloody mary" ve stylu :"My nic, my komedianti, jen koukejte, to tamto, ono!", jehož aplikace se aspoň zvenčí jeví jako postupný (řízený) rozvrat snad všeho nám dosud zlatého (svatého).

Je to jen chvilková záležitost, vyřádí se tady s těmi recesemi, odbydou si ty útlumy a co nevidět to až na "pár výjimek" zase celé vrátí do "starých, dobrých" kolejí, růstového období, ničím nerušeného klidu, konzumu, volnomyšlenkářství, rétoriky nároku na soukromí, vlastnictví, svobodu, obživu, důstojnost, solidaritu, bezpečí, mír...?

Hlavně se z toho tím pádem ne...nechat rozházet, trpělivě si to odtrpět a pomalu už vyhlížet pomoc, nastání zvratu ve sledu událostí, lepší zítřky plné potěchy a požitku, nebo už to vykolejilo, řítíme se do záhuby, někam před renesanci, své ideály definitivně pověsit na hřebík, vybodnout se na to, sabotovat veškeré snažení, smířit s ničím?

Bude všeho strašně málo místo moc a proto drahé jak čert už na furt, úplný konec všem dobrým dnům i zlým kapitalistům a volným rukám trhů coby zdrojům všech komplikací?

Máte rozprodat, co jde, ještě zbylo, sbalit si své saky paky a odletět do daleké, teplé krajiny, či vykácet les, vykoupit sámošku a když ne bunkr, aspoň pořádnou kulovnici pořídit?

K čemu teď něco stavět, vystrkovat hlavu z davu, riskovat, že nám ji hoc kdo ustřelí, když nás ta obří vlna stejnak smete spolu s ním jak bójky, není před ní velice kam pláchnout?

Velice nikomu pak nezůstane velice nic k vyskakování, dál bude dostávat jedno stejně velké kulové jak za komančů a kdo ví, podle jakých (čích) pravidel se bude další dění odvíjet?

Nebo jen vysají ty špatné peníze z oběhu, rozbombardují ekonomiku, kde se dá, aby tak vznikl prostor a pádný důvod pro zavedení zbrusu nového, daleko vychytanějšího modelu?

Možná dokáže všechno zrychlit, oddlužit všechny ty nechutně předlužené lidi, postarat se o nepracující, líp přerozdělovat a hlavně dozorovat bohatství, zabraňovat nekalým tokům...



Ono může na krásno důmyslně odstranit klidně milion a jeden problém ve společnosti a už vidím, jak ho ona celá zdecimovaná nepřivítá s otevřenou náručí, jenže to celé má jedno velké ALE: "Ani to v očích spravedlivých, kteří si vytrpěli svoje, neospravedlní všechno to prasácké počínání všech jeho "zvěstovatelů", kteří mu bez sebemenších skrupulí připravovali volný, nikým nerušený příchod. A jestli jsou už teď mnohými podezírání ze zaječích, leváren a "dvojí" hry, počkejte, co se stane, až se na sluncem ozářený kopec slavnostně vycupitá tento "spasitel" a ukáže se světu v celé své "kráse". 
V ten moment už bude natotata každému, kdo si dokáže spojit pár souvislostí, bít do oka jak "pěst", jak facka jasné, že série tolika náhod v řadě za sebou (pospolu) zakončená takovým výstupem nemohla být jedna velká náhoda a vzhledem k tomu, že jednotlivé "přípravné" partie byly odehrány jakkoli jen ne košer, nechtěl bych být v kůži těch, kdo budou osočováni z jejich zinscenování a zodpovídat z nedocílení toho demokraticky, transparentně, nezločinně, tedy bez spousty ubližování, obětí a porušených zákonů, prostě všeho toho nechutného extempore na oko(lo)... Beru zpátky, je jasné, že by je s takovým "dobrovolným" návrhem lidé vypískali, hnali přinejlepším košťaty a většinu z nich přitom ušlapali, uštvali. "Cos to řekl, tak změna k horšímu, jo? Snad mělo být líp, ne? To víš, že jo, ti dám, pojď mi..."


Nikdo z nás, počítáme, v dohledné době neprahne po vyprahlých a krušných časech, omezování své osobní svobody, spotřeby, natož životně důležité potřeby.

Chudoba, bezmoc, nemoc, úraz, hrozba, pohroma, kriminál... BRR, NE, ani vidět, dejte pokoj, děkujeme, odejděte, vyvarovat se tomu všemu za každou cenu.

Odpočet vymezeného času tohoto pozemského putování přesto nikdo z nás nepřemluví, kvapně ubývá a tak je i jeho úplný konec pouhá otázka zbylého času.

Ale to bude až potom, teď jde o to, zda tomu bude vážně tak, vrátíme se coby společnost k dosavadnímu konzumu bez rostoucí chuti vrchnosti k zasahování.

Nebo nás ten blázinec pošle přímým spojem do novodobé stanice neustálé buzerace, tyranie a frustrace, zpět doba pravěká, či rovnou směr měsíční planeta.

To jen dokud se čistě teoreticky ještě dá stihnout přehodit průvodčím výhybka a pak, až to semele i Vás, nebylo , že tehdy nešlo tušit, že to "teď to trošku štípne" byl teprve počátek...


Rázná ztráta kupní síly našich peněz versus prudký nárůst cen všech za ně pořizovaných statků.

Razantní zdražování hypotečních peněz i inkasa (elektřina, plyn, dřevo) šponující náklady na bydlení do šílených výšin.

Reálná hrozba ztráty penězovodu, umrznutí a hladomoru na obzoru.

Do toho všeho toho válčení, strašení atomovkou, další chorobou či asteroidem.

Člověk aby se vším tím stresem a strachem nepřestal třepat.

Nemusí být génius, aby mu už došlo, že to celé řádně smrdí.

Ale svoboda slova dosahuje takové úrovně, že se reálně obává večerní návštěvy agentů ministerstva pravdy a svého "vaporizování coby proléta",

nedá-li si pořádný pozor na pusu, pustí si ji příliš na špacír, vyjádří svůj názor, projeví nevíru, natož nesouhlasný postoj vůči stávající propagandě.

A byť takové radioaktivní záření taky není nic zrovna nadvakrát příjemného.

Právě akumulované napětí, jak dobře známo, kosí populaci ze všech nejvíc.

No až za nějaký čas, nenápadně, pomalu, zákeřně, ty ostatní bezodkladně.

A navíc unavuje, oslabuje, paralyzuje, zbavuje radosti, lehkosti, životní energie, snaživosti, akceschopnosti.

Všude samé špatné zprávy, světélko blikající v dáli zhaslé, naděje na růžovou budoucnost nulová žádná.

Lidé kolem už jen z té bezmoci, blízkých lidí odpadávajících kolem a smutku odpadávají jak švestky.

Do toho každý utahuje opasek, připravuje se na nejhorší a tak škrtí všude možně, kde se dá.


V takovém odevšad sabotujícím prostředí se normálně uživit, stabilně provozovat, natožpak rozjet něco nového, užitečného a morálně i legálně výdělečně schopného pro mnohé žádná pohádka, jako spíš totální utopie. Rozumný přítokový penězovod aby nejeden pohledal, ale ten odtokový teče proudem a místo, aby ho stát škrtil klapkou, jak se dá, otáčí vší silou kormidlem doleva, čímž utahuje naopak škrtící smyčku kolem našich krků, 
u toho všeho se podle všeho ještě skvěle baví a nic nenapovídá, že by s tím v dohlednu plánovali (ráčili) přestat, jedině tak začít trhat. Jakoby dávno sem si přestal dělat iluze o lidskosti, hlavně na parlamentní a korporátní úrovni, prostě hromada individuální hrabivosti, ale tak okaté prasárny v tak rozrostlé, téměř globální, systémové míře sem fakt nečekal ani já, zaryty nedůvěřivec a negativista.

Ceny všeho třikrát up, příjmy stagnující, nebo dělající prudký drop, u podnikatelů prostě pápá lálá, mimo zabrání do práce zoufalost level tři tisíce a oni nic, nohy v luftu, dlouhý kouř, nechávají nás... dosaďte si sami. Kde se na takové praktiky hrabou ty nebankovní levárny, o kterých se můžeme uvarovat do úmoru. A že to uvidíme zrovna od bank, které naopak opěvujeme do nebes pro jejich držení slova, stabilitu a neměnnost. Slíbená cenovka hypoték krát čtyři? Nema problema!

Dokonce ani ta pitomá, profláknutá, obchodnicky typicky sobecká poučka typu "teprve když na ulicích teče krev, ty nakupuj" protentokrát příliš nefunguje, nejde nejedním vyčůraným člověkem pořádně uplatnit, však nemá za co a vlastně ani co, když už teď jsou ceny všeho přestřelené a k tomu ještě jak na potvoru pořád jdou směr měsíc a vmžiku po jeho nákupu se můžou společně s ním vrátit zpátky na zem...

Až by si jeden pověděl, že tady někdo druhý "lehce" nadřazeně a "těžce" systematicky usiluje o jeho oslabení, bude-li vážit slov, jinak přímo vyhlazení.

To by ale musel být natolik bláhový, aby věřil v konspirace a tak i to, že to celé "od začátku až do konce" není jedna velká souhra náhod.

To on jednak není a i kdyby byl, stejnak je to jedno, hlavně že je realista a ví, že spoustu z toho, co se děje, nijak neovlivní.

Za "každou" cenu musí pro přežití svoje a svých bližních udělat, co se dá, možné maximum, zahrát to s tím, co je, a prostě se z toho pokusit vybruslit s grácií a minimem šrámů, děj se co děj.

A ne vyplakávat nad rozlitým, nebo naopak ještě nerozlitým mlékem, teda rozbitým životem... Tím velice nikomu velice v ničem nepomůže.

No i 
bezhlavé plašení a poletování jak splašená, nazlobená slepice je slepá ulice, v níž se tak uštve, jen aby se neřeklo, a ve finále velice nic z toho.

Ne, chce to hlavně vnitřní klid, víru, sílu a dobrou náladu, což se za dané situace jeví jako nadlidský úkol, k němuž je nutná notná dávka zaslepenosti, k tomu představivosti (fantasie, fantasmagorie) a sebestřednosti (apatie).

Ale tak co, děje se to v obřím měřítku, raketa z toho jde mimo vaši kontrolu, rozkrájet a altruisticky se rozdat nemůžete, urvat to za všechny taky ne, na prvním místě byste měli mít sklony k sebezáchově, protože komu k čemu pak budete, když už předčasně nebudete, a i dítě ví, že slon se musí porcovat postupně po kouscích, aby se dal sníst, mrtví kanci se pořádně počítají a mstí až po honu, ale tím, že při něm sklopí uši, hlavu strčí do nory, nebo zalehnou do trávy a budou dělat nezúčastněné, jakože že nic, se taky nemusí nutně zachránit a už vůbec tím být komukoli ku prospěchu. Naopak se tak stanou snadnou kořistí pro nemilosrdné myslivce houfně, v linii a krok za krokem kráčející vpřed. Naopak je to nejvyšší (příhodnější) doba na provedení všech těch nepříjemných, už příliš dlouho odkládaných změn...


Kam jen to ten strachem a tužbou nechutně zrychlený svět (celé) spěje? Skutečně se řítí do záhuby či jen probíhá razantní modernizace, čili boření starého k uvolnění místa novému? Co si o tom všem asi tak máme my řadoví smrtelníci pomyslet a s tím propána počít vyjma uchýlení se k urychlení onoho odchodu? Kam se najednou poděl ten sladký konzumní, prozápadní model zakládající se zaopatřenosti, soběstačnosti a svobodě? Rozplynul se jak pára nad hrncem?

Nebo možná trefněji jak výhra v kasinu, za kterou se závislý gambler s takovým zápalem pro hru celou noc hnal, ještě než mu to přestalo chodit, se zavíračkou ho nemilosrdně vyhostili ven a zamknuli za ním dveře. Zůstala mu z něho jen silná únava, náhlá rozčarovanost, rozhořčenost a hořko trpkokyselá příchuť na jazyku.
Načež se provozovatel celého tohoto řetězce heren rozhodl, nebo byl donucen vydat  oficiální prohlášení o ukončení provozu, prostě to zaříznul, zabalil a zavřít krám, načež končí i s placením všech těch podprahových reklam, které motivovali diváky k pohádkovému zbohatnutím v převážně přitom v ekonomický prospěch jeho podniku, neboť v současném rozpoložení a politickém režimu hold nedává žádné další takové oblbování význam, nebo pozměnit provozní pravidla natolik, že už pováží další pokusy za nerentabilní a tudíž bezpředmětné...
A teď chudák závislý a navyklý na zavedený systém (režim) zmateně neví, jestli má smysl se jít pořádně prospat a počkat na opětovnou otvíračku, aby se vrátil zpátky v plné síle točit štěstí a nejhůř na svoje, ideálně dostal do plusu, nebo si má nechat zajít chuť, smířit se s utrženou ztrátou, radši se znovu pokusit všechno toto momentální znechucení (rozpolcení) využít k definitivnímu odvyknutí a zavčasu přivyknout novým pořádkům...

Údajně se lidstvo nachází v krajně příšerném (katastrofálním) vnitřním stavu a proto dochází k jeho převýchově. Docílit hloubkového pročištění, přenastavení, opuštění starých, zažitých a tím pádem hluboko zarytých stereotypů, vzorců myšlení a zejména cítění ale není jen tak, žádná formalita, hračka, natožpak rychlovka, každopádně dojít k němu může buď na dobrovolné (uvnitř dovolené), nebo nedobrovolné (zvnějšku donucené) bázi. Čím větší, hromadnější a intenzivnější bude niterní náklonnost k použití prostředku číslo jedna, o to míň bude "vesmíru" zapotřebí uplatňovat ten druhý a brát na populaci pomyslnou vařečku místo pomlázky.

Záleží na založení, rozpoložení a zvážení (procítění) každého, kdy, jakým způsobem a kvapem se rozhodne tuto zatíženou loď zakotvenou ve vypočítavém přístavu kalných vodách opravdu opustit a upřímně 
proměnit své špatné (prý pro duší škodlivé) vnitřní směřování k lepšímu (prý lásce). Každopádně čím vlažnější bude apetit k této transformaci a každý si umanutě pojede "to svoje", tím frekventovanější výskyt prostředků invazivní povahy bude. Bolestné (katastrofální) metody a scénáře pak budou na běžném pořádku každého dne.



V ilustraci nám ještě chybí tlačítko Start na načtení (spuštění, naběhnutí) onoho zbrusu nového systému...
Jinak tento úryvek tak nějak přirozeně vyplynul z psaní článku o nezvladatelném zadlužení, jeho příčinách, důsledcích a možných řešeních. Pro nevkusné zabírání přebytek místa v textu pod tamním obrázkem a určitou (značnou) tematickou nesourodost (konspirativní přesvědčení o řízení shora) jsme se usnesli na jeho přesunutí (schování) sem.


"Neradi" bychom Vás přivítali "zpátky ve středověku", světe nedostatku, krizových opatření a utahování opasků. Bujaré nákupy a rozhazování za statky luxusní povahy? Ale no tak, přestaňte laskavě nadále být tak bláhoví, hladoví, respektive rozmazlení a rozežraní. Vraťte se zpátky na zem, nechejte si zajít chuť. Radši řešte důležitější otázky "života a smrti", čím to zaplatit, topit, jezdit, jíst, pít... Ne Kajmany nebo Seychely, nový Cayman či Cayenne od Porsche, poslední Samsung nebo Apple, jakými hadry přeplnit šatník k prasknutí, kam ještě tak z rozmaru přemístit své ctihodné pozadí, čím tak ještě víc zaneřádit přírodu... To prý není nejen ekologicky udržitelné. Nejvyšší čas na "striktní" omezování z vrchu. Samozřejmě pod standardně(jurovsky) alibistickou, zvenčí ušlechtile se jevící záminkou čehokoli, na kterou se přenese pozornost, zodpovědnost a ještě ji my řádové planetární osazenstvo jen stěží uchopíme, natož roztrháme. Navenek z donucení všeho možného, jen ne pravdivého viníka. Ale co jiného s námi, prý je to v jádru pro naše dobro, pro společnost jako celek nejlepší cesta a nějak se to celé zahrát musí (pak i do autu), pravda se dneska moc nenosí, veřejně diskutovat o východiscích, dělit se s námi možných důsledcích, demokraticky hlasovat, vypořádávat se s vlnou kritiky, vyplakávání, námitek, odpůrců, všemožných mudrlantů a chytrolínů, vysvětlovat, ospravedlňovat se každému zvlášť to víte že jo, ještě to (tomu) tak (čelit) riskovat, už stačilo, jsme se všemi těmi hlavně "svobodnými" volbami předem pracně "nastrčených", z prospěchářství slepě poslušných psychopatů (volů?) předvedli "až, až", "tudle, nudle", žádné A, B, natož C, možná až F... Pěkně tvrdě, jak by řekl Jarda Kotlár, despoticky znásilnit, jen ta rychlost tomu chybí a až zbytečně dlouho to celé trvá. Ale tak co na plat, vytvořit návyk nám od přírody trvá zatraceně dlouho, to hold uspěchat nejde, proto to asi nemůže to být celé ŠUP, HRK, jak je většina z nás v dnešní době zvyklá, by si představovala a možná i přála, ale celá ta komplet restrukturalizační promenáda (maškaráda) se vleče jak smrad. Taky že nejde o kosmetickou rekonstrukci, ani mírnou renovaci, ale těžkotonážní zásah do chodu společnosti. Ten se nenápadně po špičkách dělá blbě. Navíc zbrklé by to celé bylo až moc okaté. A byť nekompromisní přímost zdůrazňovaná Jirkou Procházkou se tomu upřít nedá, stejně jako je tam i k prosazení potřebná přesnost, přísnost (až krutost) a předvídavost "soupeře", kolem upřímnosti to neprošlo ani rozšafně širokou obchůzkou, zato překrucování reality a motání hlav na levelu tři tisíce, a spíš, než že byste se dívali pravdě do očí, se to podobá Jardovu pohádkářství (lhářství?) a na téma cti by se taky dalo dlouze polemizovat, nejeden ji tam pohledal. O jeho tematicky nechtěně spolčené hlášce která se (do)týká "zemření zbytečného člověka", radši pomlčet. Ale no tak, nedělejte přece "Zagorky". Přeprogramujte se. Přivykněte si. Postupně. Zavčasu. Prý je to nevyhnutelné, nás tady až příliš mnoho, lítáme v tom všichni společně, tak ukažte trochu té soudružnosti, týmového ducha, buďte ohleduplní, kolegiální. Máme tahat za jeden provaz, být jednotní jak jeden druh, ne-rozkmotření sourozenci a ne být roztříštění jak... třeba laciný porcelán či skleróza a na nože jak příborník. Pravidelně vydělávat maximálně "tak akorát" na přežívání, to je to, oč tu (po)běží, (na) žádné velké vyskakování (to nejspíš nebude). Předpokládáme (očekáváme) převládání výskytu sucha a převážného průvanu v peněženkách, kde tak nezůstane "koruna na koruně", jinak venku spíš oblačno než polojasno s pořádnými bouřkami či občasnými přeháňkami, čili motání se pořád někde kolem nuly až pro jistotu v "mírném" mínusu a zatížení pravidelnými, z pravidelného příjmu sotva uplatitelnými ((s)unesitelnými) a přitom takřka životně důležitými výdaji zajišťujícími přímou závislost, poslušnost tím pádem "na slovo" a udržujícími v takřka nepřetržitém zápřahu...

Ostatně na velice osvícené snílky, pisálky, natožpak revolucionáře není tam nahoře vůbec nikdo zvědavý!

Update 29.10.:

Každý už začíná zoufale pohlížet, pevně doufat a dokonce se pomalu i modlit v brzké podání razantně záchranného "balíčku ze státní ruky (kasy)", který má zjevně převzít od nadřazeného řídícího orgánu majícího celou tu "zběsilou, běsnící až pekelnou" akci na starosti i svědomí a (roz)dávajícího notičky. Namísto toho to však reálně vypadá spíš ještě na povinné odbytí (trpění) si mezifáze mrznoucí hladovky. Jakoby nás jen schválně nechávala pořádně vydusit a vyklepat (vycukat), abychom pak byli svolní (ochotní) přistoupit prakticky na jakékoli "abdikační" podmínky, na které vzhledem k okolnostem prakticky nepůjde říct "NE" a zajistí nám "bezpečné" východisko z těch "poválečných" trosek a našim duším "trvalý" mír. Takže bychom se klidně vsadili, že dřív (než se postřílíme a požereme navzájem, doufáme) či později tato "vyprošená" pomoc shora přijde, jen je otázkou, kdy přesně (v jaké fázi) se s ní uráčí (rozhodnou) vystoupit (přijít), co přesně na oplátku za ni budou chtít (požadovat), respektive s jakými návrhy na vyřešení (odstranění) všeho toho zla přijdou (přicupitají) a k jak moc "strojové" budoucnosti povede. Jestli bude stačit globální platební systém a nějaké ty implantáty k tomu, či co. Každopádně je "pozoruhodné", proč že to nemůžou jen tak narychlo překopat, zavést a odpustit si takové "hromadné" ničení všeho "starého" ve stylu po nás potopa... Ne, to ne, první pořádně rozvrátit. Do té doby budou stát vládní činitelé "nečinně" stranou, čili dělat "paka, mrtvé brouky, my nic, my sochy", čekat na povel (příkaz) shora a začít se činit až na jeho základě, přičemž v televizních pořadech budou i nadále manipulativně vykřikovat (vystupovat) najatí (zaplacení) a možná i najetí (zdrogovaní) herci, nebo už řádně zmanipulovaní (vymaštění) exoti (štváči) strhávající na ""svoji"" názorovou (ideologickou) stranu prostoduché stádo bažící po jednoduchých vysvětleních, jednostranných stanoviscích a ještě jednodušších, rychlejších a jednostranněji prospěšných (vy)řešeních, nebo prostě "jakžtakž (relativně) slušné, naivně důvěřivé lidi pořád ještě navyklé na (věřící v) relativně důvěryhodný kanál, zdroj informací. Každopádně, přežijeme-li to a to jakžtakž (ve) zdraví, což bude "samo o sobě docela" kumšt, oříšek, možná už to pak za nás celé odmakají mašiny a my se budeme konečně moct zaslouženě ozdravovat (kurýrovat, lízat si rány v lázních, rehabilitačních střediscích), povalovat, poflakovat, klidně i "unudit k smrti", hlavně kolem sebe nedělat čurbes a smířit se s tou čočkou, tím česnekem, prostě základním minimem, málem, které z toho bude koukat...
A to už sem se zapřísáhl nezveřejňovat žádné citlivé (ošemetné), palčivé (plačtivé, tlačivé), rozporuplné (lcující), takzvané konspirační myšlenky, dráždit tak giga a k tomu těžce jedovatého hada bosou nohou a pro těch pár ještě přeživších dobrých lidí plus dobrý pocit si tím (to) nemálo škodit (rozházet) v očích (u) spolčených vyhledavačů i většiny z toho zbytku jimi přivedených návštěvníků...

Každopádně... Future is here, things are happening, what a time to be alive a 1984 NENÍ NÁVOD.



(Pošahaným) školstvím to celé jen začíná:

Nepřišlo Vám poslední dobou taky na mysl, co budou mít všichni ti (my) lidé za chvíli dělat? A co pak ta dorůstající generace dalších, "pro nic za nic, možná tak jejich zabavení, srandu králíků, teda učitelů a ulevení rodičům" v podstatě zbytečnými informacemi neefektivně vzdělávaných (zahlcovaných) mládenců, dalších každoročně jak na běžícím páse školským systémem houfně chrlených, prakticky "zbytečných" ekonomů, historiků, myslitelů (filozofů), sociálních pracovníků, překladačů, umělců, opěvovaných architektů, politiků a dokonce i vědců, matematiků,  právníků, doktorů netrpělivě se stavících do dlooouhé řady na vystřídání pooomalu "dosluhujících" vysloužilců a do té doby pobírajících pobavující platy... všech těch intelektuálních "gympláků či obchodkářů" povyšujících se nad "poměrně natvrdlé zato ale zručné a užitečné zemědělkáře" a pak pro ně, či za almužnu oproti nim pracujících... Pro ně všechny přitom musí být něco nesmírně náročného nastudovat pradávný informační "základ", natož pak dohonit a držet krok se současným bleskovým tempem vývoje vzdalujícím se vesmírnými skoky.

Nemůže to skončit jinak než stále častějším výskytem jejich (našeho) vytlačování z trhu práce digitálem, který je daleko dál (popředu), efektivnější a navíc připravený k aktualizování, které by člověku zabralo roky a "odvařilo mozek", na "pár kliknutí"... Tomu se nedá dlouhodobě konkurovat ani za předpokladu postupné digitalizace naší tělní schránky. Ten zkrátka přestane sloužit k tomu, aby nám byl k ruce, ale aby naše ruce (i mysl) zcela nahradil. Chvíli se může "stále se zmenšující" hrstka z nás živit tím, že ho budeme vyvíjet, obsluhovat, servisovat, popřípadě likvidovat, no i k tomu se jednou staneme příliš zastaralí, natvrdlí, pomalí, neproduktivní, fantaskní jak dinosauři a směšní jak první automobily. Stroje si vytvoří ryze vlastní ekosystém, který si bude žít svým vlastním životem, přičemž možnost vzhledu a vnějšího zásahu (regulování) bude dána několika vyvoleným, nebo zase "jen" samoregulačním programům, až se třeba jednou, jak to známe z apokalyptických filmů, stane umělá inteligence dostatečně inteligentní k tomu, aby si uvědomila, že to my lidé jsme tady ti největší škůdci, i dostatečně samostatná (nesvázaná) k tomu, aby si nás umanula v zájmu záchrany naší planety systematicky vyhladit. Nu což, současný technologický vývoj ve snaze o předčení, ideálně pak zlikvidování konkurence a pohádkové zbohatnutí zaangažovaných skupin nezastavíš... A jako na potvoru máme my lidé ve zvyku se skutečně vážnými, naši pozornost a vážnost si zasluhujícími věcmi začít vážně zabývat teprve tehdy (až v moment), kdy už to celé praskne, tedy tady práskne, napáchá nemalý poprask, menší apokalypsu (pohromu), bude možná už pozdě viníka honit, vzniklou fugu na poslední chvíli látat, k nezastavení, natožpak vrácení do původního stavu... Až tehdy se začneme pídit po prevenci, regulaci, ekologii... Ale tak v mezičase by čistě teoreticky skutečně mohlo být všem líp, o průběžné zlepšování kvality našeho života po všech těchto útrapách by se měli starat stroje, no zároveň se budou rozevírat pomyslné pracovní nůžky mezi nutností extrémně sofistikované lidské činností na jedné "čepeli" a naopak triviální na té druhé, chvíli ještě docházet k přesunu a pak z pracovně aktivního koloběhu zcela vypadávat stále více jednotlivců, jejichž činnost zkrátka přestane být "co k čemu", čili potřebná, ani je nebude "kam strčit", čili kde uplatnit. Jen je uživit a zabavit...

Velké spoustě těchto velkých intelektuálů, výkvětů národa pak po vše tom velice výživném krmení nadaností (výjimečností) a velkým světem majícím (ještě aby ne) přehnané, zcestné, velkooké(lepé) očekávání, jenom aby měli většinu mládi hlavu zabořenou v zaostalých učebnicích a knížkách, pak nezbyde, než aby po slavnostním konečném doputování do konce všech těch "domněle úmorných a přitom vlastně docela slastných" studijních let, opuštění školních lavic v pomalu půlce svého života BEZ dosavadního sebemenšího pomyšlení na konkrétní koncovku, špetky zájmu potázat se s její "krutě" realistickou vizáží bez jakýchkoliv příkras, "nadstavbového" zacílení na aktuální poptávku konkrétních zaměstnavatelů, natožpak potřeby reálného trhu, pohrávají-li si s myšlenkou (troufají-li) si (z fleku) na samostatnou podnikatelskou činnost, po vzoru většiny jejich předchůdců s "pravěce zastaralou" informační zásobou a náročnými představami jako přes kopírák... akorát spadne hřebínek, brada a dost možná i spodní prádlo, jakmile se potážou s "krutou" realitou, bude s nimi zacházeno jako s kusem... hadru, jejich světácké iluze jim zhořknou v úlekem otevřených "tlamách" a ukáží se být těžce pomýlenými, stravitelnými, akorát deprese způsobujícími deziluzemi... a hned po pochlubení se s diplomem na sociálních sítích, jak usměvavě až vítězoslavně stojí u alma mater fakulty, se budou moct jít zrovna postavit do řady na pracovní úřad, na okraj propasti, mrakodrapového okapu, nebo se nechat v zaměstnání těžce nesourodém (nesouvislém) s dosavadním zaměřením (vzděláním), v němž reálně uplatní asi pět setin získaných znalostí, zábavném a dlouhodobě snesitelném asi jak setrvávání v čekárně u zubaře, o němž si doposud dělali těžce zkreslené představy snad podle všech těch shlédnutých telenovel, vyždímat a zahodit jak kus hadry na jedno použití, umytí těžce zmáčené podklady, nebo vklouznout pod sukni státu a tam provádět něco, jenom aby se neřeklo, něco dělali a dostali.

Co si ti všichni mají počít, reálně dělat, až si jako další v řadě za velké slávy rodinných příslušníků projdou "celí vyklepaní" tím vaším vznešeně důležitým, zkostnatěle zatuchlým, nezdravě stresujícím (š)kolovrátkem??? Tak mají jít učit jak být k ničemu? Nebo se rovnou vydat na dráhu zločinců? Hm?

Víte to vůbec všichni Vy velevážení páni učitelé, zástupci ředitelů, ředitelé, profesoři, lektoři, rektoři..., kteří sami byste se dneska čímkoli jiným než učením či uklízením jen horkotěžko (stěží) uživili, že jim celé ty roky plníte hlavy už dávno nepotřebnými informacemi a k napočítání v praxi uplatnitelných znalostí (dovedností) by je stačilo naučit počítat do pěti? Děláte si tím těžkou hlavu aspoň někdy, kde že si jako s takovou laxně zaslepenou průpravou asi tak potom mají najít důstojně výdělečné místo ve společnosti? Víte, až jednou povyrostou, z dětí budou velcí (dospělí) lidé, kteří se budou muset samostatně postarat, pravidelně vydělávat přinejmenším na své vlastní živobytí, prohlédnou (prokouknou) celou tu vaši strojenou habaďůru a dojde jim (pochopí), že jste v tomto ohledu regulérně selhali (pohořeli, zklamali), zásobovali (zahlcovali) je hromadou k onomu výdělku zcela nepotřebných prkotin... Nebo to máte totálně na párku, hlavně že Vy teď máte co na práci a plat?
Ale tak co my běžní smrtelníci, na plat, systém se snad musí samovolně postarat, no ne?!
Samozřejmě bych (některé z) Vás i s těmi "archaickými bichlemi" v náručí ne(vy)hnal vmžiku na ulici, jak Vy neposedné (zlobivé) studenty na chodbu, ani neposílal do předčasného odpočinku (důchodu), kde by se spousta z vás stejnak jenom brzo uchlastala...

No třeba si přiložit ruku na srdce, k ústům skleničku s čistým vínem a přiznat, že je s tím reálně potřeba začít něco dělat a to bezodkladně. Pořádně to celé zmodernizovat, překopat (štelovat), poladit, pročistit (ladit), zefektivnit, vytáhnout z pravěku a celé to přizpůsobit potřebám spíš zítřka než dneška, aby lidé v něm dospívající, ukončující svá studia a promující se potom nemuseli po nocích pomočovat od nejistoty, ale spíš měli svoji budoucnost víc "nalinkovanou", materiálně zabezpečenou, poklidnější (vyrovnanější), bezstarostnou, aniž by se museli neustále stresovat při pokládání si otázky "co já si jen počnu, budu dál dělat, kde, čím vydělám...", zotročeně trávit většinu času strachováním se o svoji budoucí životosprávu, natožpak existenci. Víte co, dát tomu hlavu patu, štábní kulturu, jasné vstupy a výstupy nejen posunuté do dnešních dní, ale usilovně se snažící předvídat (predikovat) budoucnost, nahlížet do ní všemožnými věšteckými nástroji (klidně koulemi) a upřímně prvořadě (morálně) zajímat se o (dbát na) uplatnění v ní pokud možno každého, právě studujícího jednotlivce a budoucího absolventa v ní. Připravovat ho na konkrétní povolání, podnikání, které ho navíc upřímně zajímá (baví), aby se v něm ideálně v přímé návaznosti nejen dokázal v pohodě uchytit, ale taky pokud možno dlouhodobě (min do důchodu) udržet (zaopatřit), a ne cestu mezi nezaměstnané. K čemu je komu dělat něco, jen aby se to dělalo z jakési setrvačnosti, zvyklosti? To už radši může to zbytečně dlouho trvající divadelní představení zavánějící tragikomedií zrovna zabalit a jít si radši zahradničit, nebo se věnovat dobročinné činnosti, neb ona práce, byť bezpříjmová zato ale užitečná (důležité připadání si přinášející), je evoluční balzám na duši, nebo si hned užívat života a pobírat svůj sice nijak slavný, aspoň ale ""ničím"" nepodmíněný příjem, no ne?

No je jasné, že vzhledem k tomu, že už dnešní vývoj kvaltuje tak rychle, že dohonit ho "přírodní cestou" pro ne-nadlidi prakticky nadlidský úkolu. Obdivuju pak tu neutuchající (zlomnou) víru ve vlastní budoucí uplatnění, snad ničím neohroz(rozhod)itelný poklid, když s každým jedním dnem ještě zrychluje neuvěřitelným tempem a pro pro hromadu studujících jednotlivců to tím pádem bude naprosto nesplnitelná (nedostižitelná) mise, maximálně si tak mohou dělat zálusk na postávání u stroje jak patnácté (rezervní) kolo u vozu, a ani pro ty poctivě "(pře)digitalizované" jednotlivce všemi možnými výdobytky podle poslední módy či těžce nadprůměrně nadané, cílevědomé, energické, zdravé jak řípa a tím pádem i pilné individua nic jednoduchého, žádná pohádka, jako spíš stále se zvětšující sci-fi. Ale tak dát studenty do jedné hromady, aby snadno podlehli davové psychóze, odstřihnout je od reality (ukázkově jim vymývat mozky a nalévat tam různé fantas sprostosti) dělá divy...

A je třeba, aby si "někdo" (konečně) vyhrnul rukávy a o ten stále rychleji a nezastavitelně se rozrůstající podíl pracovně nečinné populace, která by se pořádně neuživila už ani kriminální činností, se pořádně postaral ve všech myslitelných směrech, hlavně tom ekonomickém, no i kulturním, sociálním... Vy to, počítám, nebudete a o nárazovou návštěvu hladových, vzteklých a zdivočilých (zvlčilých) "zvířat" taky zrovna nadvakrát nestojíte...?

A tak, neskončí-li to dřív nějakou (přírodní či člověčí) katastrofou, je jen otázkou času, kdy se produktivně postradatelnou stane většina z nás, pokročilé technologie zastanou lépe i levněji a tudíž nahradí většinu pracovních činností (míst), na prvním místě začnou nenápadně (tajně) přinášet primární prospěch stále se zužující populační skupince, až jednoho "nekrásného" dne beztak vyklouzne z pod jejich (morálně) chatrné kontroly a vyzmizíkuje z povrchu zemského nás všechny...

Důležitá upozornění:


Nejstřídmější peněžní ob(d)nos u nás dělá 400 000 Kč, o prostší nálož Vás proto poprosíme neprosit kór sprostší mluvou.

To platí jak u bez i zástavních úvěrů, kdy na vině je zejména naše omezená časová kapacita a nerentabilita vzhledem k výnosům z celorepublikového vyřizování menších částek.
U desetitisícových úvěrů by musela být platební zátěž pro klienta natolik vysoká, že by to hraničilo s únosností a smysluplností vůbec.
Enormně úročené nebankovní mikro úvěry nabízené na trhu jsou toho jasným důkazem.

Prostý TIP:
Chcete-li míň, zkuste banku, nebo jednu z renomovaných nebankovních společností, máte-li tam dočasně z nějakého důvodu zavřená dvířka, vřele doporučujeme zatnout zuby, toto období přečkat bez přílivu nového úvěrování a mezitím, je-li to možné, usilovat o odstranění v tomto snažení překážející závady. Pořád lepší, než skočit z louže a skončit v blátě... Nebo najít jiné východisko a bez úvěrování se tak obejít úplně. Žádný dluh = značka ideál, pro mnohé sprosté slovo.

U úvěru bez zástavy je nově nutné být alespoň vlastník nemovitosti, pro nemajetné nemáme v momentální nabídce zhola nic.

Aby bylo mezi námi jasno, tak pro jistotu ještě podotýkáme, že půjčku bez zástavy nemovitosti jsme pořád ještě ochotni řešit, nebo prostě schopni. Zkrátka to jde, abychom nevyzněli příliš pyšně, ani namistrovaně.

Má to ale jeden "menší" háček a to ten, že jakožto žadatel o ni ji musíte alespoň vlastnit, přes což už u nás vláček s vaší žádostí nadále nepřejede, jen Vás teda nebude jednosměrně tlačit k jejímu ručení.


Polehčující okolnosti toho milníku, k němuž jsme dospěli neblahou osobní zkušeností:

Odedneška jsou pryč ty časy, kdy jsme se mohli usm(n)ažit, abychom lidem zhola nemajetným, zato však zplna hrdla zadluženým sloučili jejich dluhy do jednoho, o parník výhodnějšího konsolidačního úvěru.

Dalo to práce jako na kostele, odpad z toho byl teda požehnaný, odměna i vděčnost nevalná a té následné splátkové delikvence, mdloby i hanba pomyslet...

Z jedné strany to shazovali investoři jako na běžícím stole hákliví na kdejakou ptákovinu jako staré na měsíčkách, z druhé se to pak táhlo jako smrad vinou těžce nechápavé anebo letargické klientely občasně se snoubící s našimi letadlovými (offline a jet leg) stavy z přetlaku, vyřízení a averze.

A pak to najednou začalo přilétat jako kulové blesky z čistého nebe, vícero zdvižených prstů od životů, je regulérně ohrožující události, zdravotně varovná znamení, že takto už to dál (níž) jednoduše nešlo, takže jsme přestali meškat, váhavě váhat, odkládat neodkladné a málem neslyšně z posledního zbytku sil praštili do stolu, načež pronesli ono pověstné "A DOST".

Časy se hold mění, ne vždy se hodí zkostnatěle lpět na starých, dneska už nefunkčních vzorcích uvažování, a v této pohnuté době je celý žhavý půjčovat jen tak ledakomu bez patřičné nemovité opory leda dobrý dobrodruh...

S eskalující hrozbou hromadného propouštění jakožto doprovodným jevem roz(v)orání soukromého sektoru, s ní přímo spjatých výpadků příjmů, platebních neschopností, k tomu strmých pádů cen nemovitostí coby podkladových aktiv, peněz drahých jako čert a ztrácejících na hodnotě jako krypto, rozhodně není radno očekávat žádné extra rozdavačné tendence.


Závěrem:

Vás poprosíme o respektování tohoto našeho rozhodnutí a my na oplátku zase slibujeme, že vyvstane-li znovu na obzoru něco tak velkorysého a zároveň lidového, jak si obojetně představujeme,

střelhbitě vezmeme toto preventivní varování na tabuli houbou, tento z popela povstalý, nezastavovaný úvěrový produkt opět vykreslíme křídou v nejvyparáděnějším možném světle na inzertní ceduli, s níž nad hlavami pak v cuku letu bohorovně vyrazíme na slavnostní promenádu do internetových ulic.

Do té doby poněkud úlevně vyhlašujeme nevratného šlofíka, "dobro" došli, ENDE ŠLUS, dasvidania, nebo "pro nás za nás" hasta la vista, ať příliš nezníme jak proruští švábové...

Dále u něho platí, že stav registrů, příjmů, dluhů (bonity) i účelů, tedy takzvané úvěruschopnosti úvěrovaného hraje úhlavní úlohu.

Výhodnost a štědrost námi nabízených půjček bez jakékoliv zástavy musí být něčím vykoupená, tím je větší náročnost na stav registru, příjmu a výdajů (bonity) žadatele.
Tím netvrdíme, že by museli být v naprosto precizní kondici, aby ji bylo možné řešit. Na druhou stranu to ani nemůže být vyložená katastrofa.
Tyto žadatelovi kvality jsou totiž bez podmínky nemovitého zajištění jedinou zárukou řádného splácení a navrácení půjčených peněžních prostředků.
Proto představa, že je poskytovatel nechá zcela bez povšimnutí, je mylná. S vysokou mírou benevolence se setkáte jedině u těch miniaturních, na úkor toho i vysoce předražených, nebankovních půjček.
I tam by už ale půjčující měl ponovu provézt zběžné proklepnutí žadatele podobným způsobem a to z titulu jemu uložené povinnosti prověřit jeho úvěruschopnost zákonem o spotřebitelském úvěru.

Dokládané a zkoumané podklady:
Jednak u nich automaticky dochází k nahlédnutí do registrů, z nichž se bere v potaz řádnost zpětného splácení využitých úvěrových produktů a jejich momentální zatíženost, neboli žadatelova úvěrová angažovanost.

V rámci závažnosti poškození registrů platí, že by se v nich rozhodně neměly nacházet záznamy typu: nedávného zesplatnění, exekuce, nebo nedávno oficiálně ukončené insolvence bez ohledu na splacenou část.
Pokud jsou tyto záznamy u žadatele evidovány, nabízí se řešit se zástavou nemovitosti, tedy prostřednictvím nebankovní hypotéky. Jiná věc do zástavy se prozatím nepřijímá.

V rámci příjmů pak bývá u zaměstnance vyžadována pracovní smlouva na dobu ne/určitou a dokládací procedura: potvrzení o výši příjmu za posledních 6 měsíců, výpisy z účtů a výplatní pásky, nebo určitá kombinace.
U podnikatelů OSVČ tvoří základ pro doložení jeho příjmů daňové přiznaní často zohledňované za poslední 2 roky, faktury, výpisy z účtů, obraty, výkazy zisků a ztrát, bezdlužnost vůči státu a opět různý jejich poměr.
K tomu je u obou samozřejmě možné započítat různé druhy příspěvků, přivýdělků, rent, důchodů...

Manželé se společným jměním manželů (SJM) si v pozici spotřebitelů musí "ze zákona i rozumu" žádat společně, žádné tajnůstkaření.

SJM neboli zkratka stvořená z počátečních písmen těchto tří slov: Společné Jmění Manželů totiž neslouží pouze k tomu, aby automaticky docházelo ke spravedlivému rozdělování (ne)movitého majetku, který po sňatku nabyde jeden z jeho účastníků, se svou drahou polovičkou v pohlavně rovnoprávném poměru 50/50, přestože se ona sama na žádné listině stvrzující její vlastnická práva zrovna nevyskytuje.

Podobným způsobem totiž může dojít k samovolnému přenášení a podvojnému přiřazování i toho dluhového, tedy úvěrového zaangažování (zatížení), které si za dobu manželství odváží "pořídit či převzít čistě sám na sebe" jeden z manželů za absence písemného souhlasu a tudíž snadno i vědomí toho druhého, kterého se tak i přesto mohou v budoucnu negativně (do)týkat případné spory vedené v souvislosti s řádným neplněním s ním spjatých povinností, přestože na úvěrových smlouvách o něm opět není ani zmínka. Jinými slovy pak, třeba z důvodu nesplácení, může dojít k věřitelovu (vymahačovu) uspokojení takto vzniklé pohledávky i z dlužníkovi poloviny majetku spadajícího do společného jmění, pokud nedisponuje žádným, výlučně vlastním.

A proto, aby byla plně zachována jakási partnerská transparentnost, musejí si u nás manželé k žádanému úvěru pokaždé přistupovat společně, mají-li mezi sebou v době podání žádosti společné jmění plně aktivní.

I zadlužení je totiž záležitostí mající důležité vazby na vzájemné soužití, k jejímuž mlžení by proto nemělo docházet už jen z principu lidskosti a zmíněné průhlednosti. O příjem silně ochuzená sestava žadatelů pak stejně v drtivé většině případů nevychází ani bonitně, což je další pádný argument pro neprodlené přesvědčení druhého z manželů k jeho přímé spoluúčasti na akci alespoň z pozice spolužadatele, potažmo budoucího spoludlužníka, který bere vítr z plachet narážkám hrdopychů typu: "Snad jsem už dospělá, plně svéprávná osoba oprávněná si rozhodovat sama za sebe a jednat, jak se mně zlíbí?!" To na každý pád jste, no též můžete být ve svých snahách zvenčí omezována, ohrožujete-li svým jednáním život bližního jako v tomto případě - (do)životního partnera.

Abyste se tak nedělo a Vy si pak mohli začít plně přetavovat své peněžní představy v realitu bez potřeby ohlížení se na rozmar manžela a žadonění o jeho souhlas, je nutné mít SJM zúžené, ideálně pak úplně rozdělené (zrušené). K tomu lze dospět buďto sepsáním předmanželské smlouvy upravující pravidla pro rozdělování společného jmění, nebo potom takovou jeho změnou provedenou kdykoliv v průběhu manželství třeba u notáře. Ten Vám po společné návštěvě (ne vážně nestačí, když přijdete sami) za pár tisíc rád rozváže křidélka a Vy si budete moct žádat a vystupovat každý sám za sebe, jak jen se Vám zachce bez nutnosti přizvání k účasti a výhledově i možnosti negativního zásahu toho druhého.

Tato tématika samozřejmě má své "světlé i tmavé" výjimky a potvrzující pravidla, stejně jako každý takový krok pochopitelně má své vlastní individuální specifika, pro i proti a tak i nároky na vhodné provedení, které je potřeba zohlednit a do výsledného díla všestranně zapracovat tak, aby sedli jako "hrnec na zadek" nejlepším zájmům obou manželů.


Více informací k této problematice si můžete přečíst: RADY A TIPY: SJM jak ho otočit ve svůj vlastní ekonomický prospěch

Na samotné myšlence záměny placení zvyšujícího se nájmu za splácení hypotéky a radši svého plácku neshledáváme nic vadného, no...

... nemáte-li nic našetřené, dalšího do zástavy, zato šílenou platební minulost (morálku) a úvěruschopnost ano, pak už ano a v realitu ji přetaví jedině "podvodník", který vás ve výsledku vyjde daleko dráž než nájemník, na to vezměte jed.

Ani banky, které si půjčené peníze cucají z prstu, teda pera, teda vašeho elektronického podpisu, nedávají víc než 80% z ceny a to musíte mít všechno pünktlich, cajk, nehledě na to jejich nedávné lichvářské vybarvení a neumazání dodnes.

Po soukromníkovi pak nemůžete chtít, aby se svými řeholí vydřenými a nastokrát zdaněnými penězi kouzlil kolem sta procent kupní, poté zastavované a možná i prodejní hodnoty pořizované nemovitosti a nejlépe je ještě úrokově podstřelil, abyste ho divže neukamenovali za to, že je nejen škudla ale i nenažranec.

Ještě chvíli nám tady budou nořit, válčit, strašit a omezovat pod nosem, nezaměstnanost vyskočí jak z trampolíny, výplaty a tržní ceny sletí za výdělky z většiny podnikatelských činností jak po skluzavce, vy mu přestanete platit dřív, než se jeho zástavní právo stihne na katastru uvelebit, zabydlet a mu nezbyde než ji střelit se ztrátou třeba třiceti procent, ne-li hůř, nebo v ní zůstat finančně trčet s prsty zkříženými i na nohách a dlouhé večery se potají modlit za brzkou otočku, výstřel a co největší pohojení toho pohnojení, nejlépe vývar. Zatímco vy si to budete spokojeně lebedit zpátky v nájmu, nohy v luftu, dlouhý kouř a nulová ztráta. Při vší úctě, to víte že jo...

Taky mějte na paměti, že první dekádu stejně jde i v bance většina splátky na úmor úroků a dlužná jistina vám ubývá poskromnu, takže toho po pěti vážně moc neumažete, tak to taky nemusí být žádná sláva...
Samozřejmě taky záleží na tom, v jaké fázi vývoje cen na realitním trhu se k tomuto kroku "dokopáváte". Vzhledem k tomu, že ten býčí již asi máme na jistou dobu za sebou a ztuhle hledíme medvědovi do očí, tím spíš může být úprk do pronajaté nory vítězná, životní úspory zachraňující strategie, neb zmíněný propad ceny slavnostně zakoupené nemovitosti pod tu pořizovací, natož zůstatek hypotéky, je pramálo příjemná záležitost a pradávno známá zase ta, že tomu, co umí v krátkém časovém úseku samo násobně vrůst, nebude činit zas takový problém padnout stejným tempem a dílem hubou dolů. A držko pády málokomu chutnají.

Zkrátka a jednoduše, pokud tedy nemáte vyhlédnutou nemovitost, na kterou se nemůžete vynadívat, při jejímž obývání vám plesá srdce od samé radosti, máte to štěstí, že jste ji vyštrachali za vyloženě směšné peníze a nebo vám přináší extra užitek (výdělek v podnikání), které by případný pokles vykryli, byli dostatečné silnou záplatou na to "vykrvácení", pobýt si ještě v nájmu, rok, dva si počkat, jak se situace vyvrbí, když už jste to vydrželi doteď, nemusí být zas tak špatný nápad.

Riziko, že vám doteď jak o život uhánějící vlak ujede ještě dál a jaktěživ už na něho nestihnete naskočit, je z mého pohledu značně menší, než že po této "menší" zastávce začne sjíždět dolů kopce a na nespočtu jednotlivých zastávek cesty bude trpělivě vyčkávat na sporadicky a opatrně naskakující cestující, pokud teda nevykolejí a nevydá se střemhlav na výplach pánevního dna, z něhož se bude roky pracně sbírat. Po přihlédnutí k okolnostem a své skeptické nátuře bych se přikláněl, nebo minimálně nedivil krasojízdě jako na horské dráze ve stylu č. 2.

A nevyužitá (promarněná) příležitost může být lepší než trpká zkušenost...

Navíc, nedosáhnete-li na hypotéku ani ze vznášedla, netřeba to řešit a už vůbec ne věšet hlavu. Nemáte zač...


To si zase nalejme čisté info. Ne, vážně Vám nikdo nezaplatí celý vysněný baráček za miliony, když jste si na něho doposud nenašetřili ani korunu (dvacet tisíc fakt nic neřeší), nemáte co dalšího zastavit a navíc byste dle prokazatelných příjmů a zákonných ukazatelů bonity bezpečně neutáhli ani dvoutisícovku měsíčně navíc, nebo jsou vaše registry jeden velký paskvil, takže dát se tak vsadit na vaši schopnost řádného splácení, respektive absenci opožděné splátky, máte to s kurzem tak 46:1 v prospěch vašeho selhání to dokonce hned v prvním roce kalendáře.

Přibližně počítejte, že minimálně 20% budete muset "někde vyškrábnout", anebo hypotéku do-zajistit další nemovitostí v této hodnotě. Pokud byste se tím náhodou dokázali dostat na LTV nějakých 60%, může Vám toho být odpuštěno mnohem víc, neboť to je zhruba strop u nebankovní hypotéky Standard, avšak "na oplátku" u ní počítejte s podstatně vyššími provozními náklady.

Taky pochopitelně můžete mít tak absurdní štěstí, že se Vám podaří sehnat nemovitost s tržní hodnotou 5 milionů za 3. V takovém případě však počítejte s našim okamžitým dotazem: "Proč by vám ji kdo prodával za 3, když by ji mohl prodat za 5?". Nebude-li ve vaší odpovědi obsaženo něco ve smyslu rodinného příslušníka, dobrého kamaráda, nebo obchodního partnera, spíše počítejte s našim nesouhlasným stanoviskem.

Stejně tak, ostatně jako všude, může pomoct, podaří-li se Vám si k sobě sehnat takzvaného spolužadatele, který dohání vaši tristní ziskovost, nebo platební morálku. Natvrdo se tak však může stát, že začnete v úvěru doslova zavazet, překážet (mu) v jeho vyřízení. Ano, víme, že jste si ho k sobě dočasně přibrali, a chápeme, že opustit ho, nechat hypotéku i kupovanou nemovitost čistě na něm, není nic moc, ale hold jinak to kolikrát nepůjde, a navíc mezi námi děvčaty... Jestli ho potom z žádosti vyvážete, až se registry či příjmy "vyléčíte", nebo ho v ní nahradíte, vyjde prakticky nastejno, čili je prašť jak uhoď. Jen je potřeba dopředu vyladit a přednastavit.

Na 101% se snažíme držet hubu i krok s dárci zákona o spotřebitelském úvěru, jehož novelizované stanovy nám zpestřují životy již od vánoc 2016.

U všech zpříznených investorů dochází u spotřebitelských úvěrů ke splnění všech zákonných nařízení. Mezi hlavní můžeme zařadit povinnost půjčujícího vyhodnotit úvěruschopnost poptávajícího, k čemuž dojde prověřením jeho bonity. Poměr mezi celkovými příjmy a výdaji žadatele musí být vždy dostačující a splňovat zákonem přikázanou výši.

Stejně tak nedochází ke dvojím odměnám, které by se pobírali od půjčujícího i úvěrovaného zároveň.

Klient je dopředu vždy zavčas informován o všem, co by mohlo mít vliv na jeho rozhodnutí. Koná se vždy v jeho prospěch a dělá maximum pro jeho celkovou spokojenost.
Je čistě na jeho svobodném uvážení, jestli je pro něj spolupráce s námi přínosná a bude mít zájem v ní pokračovat, nebo nikoli.
Povinností, která musí být v tomto ohledu splněná, je celá spousta. Proto se dbá zvýšené pozornosti na jednotlivá zákonná ustanovení a nešetří na nákladech za právní služby.

Žadatel nám před vyplacením jím opřekot odkývaného úvěrování nic neplatí, žádná urovnání vynaložených nákladů, natož odměna, ani dvojí při něm.

Životní časy, energie, nervy, administrační, provozní paušály, amortizace, benzíny, ani ty sladkůstky a kávy, bez kterých by to nešlo a neměly spolu tu čest, nic z toho nejde za vámi, pokud si nesáhnete na slibované peníze.

V žádném z případů nám žadatel neplatí poplatek dopředu.
V každém případě je možné účtovat za předčasné splacení pouze administrační náklady, které se s tímto úkonem přímo pojí.
Ceník všech uplatňovaných poplatků a potenciálních pokut splňuje zákonem ustanovené limity, jejichž překročení by znamenalo praktikování takzvaného nadměrného obohacování, které se řadí mezi neoprávněné a tudíž trestuhodné přestupky...


Co jediné je v některých případech potřeba v průběhu sjednání uhradit, jsou náklady spojené s odhadcem za provedení odhadu nemovitosti pro účely sjednání bankovního hypotečního úvěru. Za vedlejší náklady, které si poptávající musí hradit, mohou být považovány taky: právní služby (jsou-li zapotřebí), náklady na vlastní dopravu (palivo, amortizace, mhd) nebo na komunikaci (paušál). To nerozporuje výše zmíněné, nebo ani jedna z těchto plateb nejde v náš prospěch.

Dále... Dopustíme-li se v průběhu sjednání hrubého porušení některé z domluv nebo zásad "slušného jednání", může od poptávající od realizace s pověřeným specialistou kdykoli a bezplatně odstoupit. Aby se předešlo snahám o vypočítavé obcházení, je nutné, aby poptávající v případě takového rozhodnutí počítal s tím, že nebude mít možnost dále pokračovat ve vyřízení vyhledaného a nastaveného úvěru u námi zvoleného optimálního investora.

V opačném případě, pokud se mu nakonec přece jenom podaří v dohledné době díky nám dohledané financovnání získat, nám náleží předem dohodnutá odměna.


Obecné informace

Šedesátá, 7018/7055
Budova 64, 760 01, Zlín

  • Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

  • +420 777 465 451


Všeobecné a právní podmínky poskytování nebankovních úvěrů jsou k dispozici ZDE:

Zodpovědná osoba: Tomáš Maček, IČ: 88853225.
Je vázaný zástupce samostatného zprostředkovatele.

Provádíme: Srovnáváme jednotlivé nabídky partnerských poskytovatelů úvěrových produktů z ne/bankovních, soukromých a veřejně dostupných zdrojů pro spotřebitele (zaměstnance) i podnikatele (firmy), uzavíráme vítěze z hlediska momentální dostupnosti, ceny a kvality. Máme uzavřené smlouvy o obchodní spolupráci se všemi slušnými ne/bankovními ústavy, družstevními záložnami i privátními investory. Dále provozujeme činnost nezávislého dluhového poradenství na základě živnostenského oprávnění. V neposlední řadě využíváme nástroje realitního trhu k dosažení rychlého zpeněžení klientovi nemovitosti v horní cenové hladině. Kromě standardního prodeje se specializujeme i na okamžitý výkup, zpětný leasing, družstevní (nájemní) bydlení a tak podobně. Předvádíme se tím, že: nepodvádíme!

DůmDluhů.cz jde přirovnat k virtuální navigaci vedoucí poptávající k vytyčenému úvěrovému cíli tou nejkratší a tudíž časově, energeticky i ekonomicky nejúspornější cestou.

Ambicí je propojovat je i nadále s tím správným průvodcem (úvěrářem) nebo přepravcem (půjčujícím) schopným ve chvíli našeho oslovení ze všech nejp(i)lněji uspokojit jejich na/stávající peněžní představu a potřebu.

Ze všeho nejvíce si zakládáme na propracované analytice, nadstandardních možnostech realizace (znal(ám)ostech), spolehlivé servisní péči a zejména celk(n)ové vyzpytatelnosti, tzn. předvídatelnosti, i nakládáme ze všech nabízejících tržnice beztak nejvíce zátěže.

Čtyři prohlášení sloužící coby prevence před nedorozuměními, spory a pokutami:

První:
Všechny číselné údaje, které jsou k vidění na těchto internetových stránkách, mají sloužit čistě k utvoření si orientační představy, neustále se mění jako nálady či počasí a proto bychom rozhodně nestrčili nohu do soudní síně za jejich doručení každému jednomu čtenáři. 
Pokud si přejete počíst, či od nás vůbec můžete s něčím počítat, popř. čím skoro a přesně, jak by vypadala ona slavná, Vás nejvíce oslnivá hypoteční či realitní nabídka, na níž se zmůžeme, s výslednými hodnotami rozhodujících ukazatelů její zajímavosti zaokrouhlenými na (de)setiny, je nezbytné se s námi alespoň telefonicky zkontaktovat, nebo sejít, podělit o všechny směrodatné konkrétnosti ke své záležitosti a není problém vytvořit. Ostatně to od nás máte vždy bezplatně, nezávazně a diskrétně, takže ostrouháte jen několik jednotek času plus mentální síly a když Vám nepadne do oka, jednoduše na ni zanevřete.

Druhé:
Děláme, seč nám síly stačí, abychom svou, legislativně ostře sledovanou činnost vykonávali v souladu s výkladem paragrafů novely zákona o spotřebitelském úvěru 145/2010 Sb., která platí od 1. 12. 2016 a má za úkol ji regulovat.

Tzn. co se dá, tedy skoro nic jiného, abychom splňovali povinnosti a ne/prováděli úkony jím ukládané, zakazované při uzavírání i správě všech pohledávek majících mezi nimi co pohledávat, tudíž zběžně přeletěno:

Patřičné prověřování úvěruschopnosti úvěrovaného před jejich poskytnutím podle jím předepsaných metrik a jejich momentálních limitů a to zejména bonity (příjmů vs. výdajů) dostatečné k získání vyřizovaného spotřebitelského úvěru. Dopředu negarantujeme kladné vyřízení, nežádáme žádnou formu úplaty, předsmluvní formulář i smluvní dokumentaci dostává žadatel k nahlédnutí s dostatečným předstihem a prostorem bez jevení známek tajení i vyvíjení nátlaku, při čerpání si neúčtujeme dvojí odměnu, ani jedna z posléze inkasovaných plateb nepřesahuje arbitrem schvalované meze, dlužník má právo kdykoliv předčasně splatit a to nanejvýš za k tomuto úkonu věřitelem účelově vynaložené náklady i dalších, asi "sto šest" příkazů, které si dle libosti prostudujte na tomto externím zdroji: 257/2016 Sb. Zákon o spotřebitelském úvěru, nebo v informacích trvale přístupných spotřebiteli a reklamačním řádu.

Třetí:
Na ostatní nabízené produkty a služby, za něž jmenovitě považujeme podnikatelské úvěry pro osoby právnické (společnosti) a fyzické (živnostníky) i realitní služby, se tato legislativa nevztahuje, aniž by jevili známky jejího obcházení, nebo jakkoli jinak inklinovali k záměrnému zaměňování zaměstnanců s živnostníky kupříkladu kvůli nižší, nejen administrační zátěži.

Čtvrté:
Na vědomí se dává, že vaše plagiátorství porušuje naše autorská práva! Jazyk juristů tvrdí, že se jedná o takzvanou krádež duševního vlastnictví, tedy nejen sprostý, ale i ze zákona trestný čin, kdy vám po prokázání viny hrozí i v naší malé zemi nemalé peněžní postihy a doživotní odnětí licence i svobody až na 2 roky, nevzpomínaje raději karmické a jiné kárné postihy. Vyvarujte se proto jeho neblahým dopadům na vaše blaho nepro(od)váděním na tomto portále!

Copyright © 2012 - 2023 DůmDluhů.cz

WBO: written by owner / not AI nor copy