Celková zadluženost neboli úvěrová angažovanost vypovídající o stávající úvěruschopnosti žadatele:

Co je to celková zadluženost?

Je to soubor všech dluhů, jejich věřitelů a zejména pak jistin plus splátek, které probíraný dlužník v podobě společnosti nebo spotřebitele oficiálně vykazuje ke dni jeho výpočtu.

V případě, že je jeho provedení u žádajícího o některý z úvěrových produktů povinné, používáme k jeden z těchto TŘÍ možných nástrojů:

a) soupisku veškerých jeho úvěrových závazků, které říkáme tabulkový přehled půjček často určených k přímé úhradě z vyřizovaného úvěru

b) výpisy ze splátkových registrů, kde jsou všechny jeho dlužné pohledávky přehledně vypsány společně s informacemi o zpětné kvalitě jejich hrazení

c) potvrzení o bezdlužnostech vůči jednotlivým státním institucím

a to podle typu úvěru a na něho se vztahujících zákonných regulací.

Jedním z těchto způsobů, nebo jejich postupnou kombinací, se lze s naprostou přesností dopídit aktuální úvěrové angažovanosti (zátěže) probíraného "subjektu" a stanovit tak prostor v jeho příjmu potřebný k bezproblémovému splácení nově vznikajícího úvěru.

Povinnost důkladnějšího prověřování výdajů a příjmů je týká zejména všech typů úvěrů pro spotřebitele kvůli jejich podléhání zákonu o spotřebitelském úvěru 257/2016 Sb., kdežto u podnikatelských úvěrů je tlak z vrchu na náležitost jejich výše mnohem slabší.

K čemu že to úvěrová angažovanost slouží?

Její hodnota bývá velmi důležitá při snaze o stanovení takzvané úvěruschopnosti žadatele, což není nic jiného než poměření jím dosahovaných příjmů právě s vynakládanými výdaji, zejména těmi jdoucími na dluhy. Tuto mimochodem vyjadřuje bonita a tu zase ukazatel DSTI, což je procentuální poměr mezi pravidelnými náklady a výdělky. Povolená maximální výše výsledného % se neustále mění, pro hrubou představu však můžete počítat se stropem 50, což znamená, že po připsaní požadovaného úvěru nesmí celkové výdaje úvěrovaného přesáhnout 50% z jeho celkových příjmů.

Z toho plynoucí předluženost:

Na tuto vysvětlivku jste možná klikli z toho titulu, že Vás bankéř se znepokojeným výrazem ve tváři nedávno vyrozuměl o zamítnutí požadovaného úvěrování, přičemž zmiňoval něco o vaší předluženosti. Tím právě myslel přehnanou úvěrovou angažovanost, čili nepřípustnou zadluženost s ohledem na vykazované výdělky.

Je s podivem, že s takovým závěrem přichází nejedna banka i při žádosti o konsolidaci, kdy se přece současné dluhy splatí z nově vzniklého úvěru a nadále tak zůstane jen jeho splátka, jíž by snad proto měli brát coby jedinou v zřetel. No ne vždy se tomu za nejasného odůvodnění děje.

Paseku ve výpočtech jim často páchají takzvané mikro půjčky. U nejedné se totiž vzhledem k velmi krátké době splatnosti a miniaturní výši, od níž jejich název shodou okolností také pochází, sjednává takzvaná jednorázová splatnost s absencí splátkového kalendáře, tedy umořování každoměsíčními splátkami.

Do splátkové (úvěrové) angažovanosti pak banka započítává celou jistinu takového dluhu místo jeho pouhé splátky, takže jich stačí mít pár kusů a už je člověk označen za takzvaně předluženého, nevhodně zadluženého, nebo s nadměrnou úvěrovou zátěží.

A na závěr též parametr DTI:

Příjmy žadatele pak mají všechny banky i nebankovní poskytovatelé klasických hypoték pro běžné spotřebitele v popisu práce porovnávat taktéž k požadovanému peněžnímu obnosu. Jinými slovy nesmí úvěrový rámec (finanční objem k čerpání) vyřizované hypotéky přesáhnout přibližně 9 násobek součtu všech jeho prokazatelných ročních příjmů.

---

Dál si klidně klikněte na info o obecné úvěruschopnosti a bonitě, s níž se celková zadluženost nerozlučně pojí, či jejích hlavních ukazatelích: DTI, DSTI či registrech dlužníků.

Nebo, jestli Vás to zajímá, si přečtěte také o LTV, bez kterého dnes obejde vyřízení málokteré hypotéky a ono je zase ztracené bez pořádně zpracovaného odhadu.

Anebo si poslužte z jiného soudku o stanovení: odhadní ceny zastavované nemovitosti.